Zadluženost ČR je zásadním předmětem politické debaty a přirovnání k Řecku se zcela jistě stalo účinným nástrojem předvolební kampaně. Údaje, které jsem dostal od ekonomických expertů, ale tento mýtus zásadně vyvrací.

Mám rád politiku založenou na realitě. Musím proto reagovat na situaci, kdy je téma veřejného dluhu nadále účelově zkreslováno. Česko totiž patří mezi dvacet procent nejméně zadlužených zemí v EU a OECD – podle Gaussovy křivky jsme v pásmu excelence. Zde předkládám fakta.

Čísla Eurostatu

Eurostat veřejný dluh, tzv. general government debt vyjádřený v procentech HDP, sleduje u všech zemí sedmadvacítky. Jeho údaje jsou konstruovany podle maastrichtských kritérií a umožňují spolehlivé srovnávání. ČR má loni dluh 35,4 % HDP – to jest méně než poloviční ve srovnání s průměrem zemí Evropské unie, který činí 73,6 %. Jsme tedy v EU na 22. místě. Méně zadluženi jsou už jen v Lucembursku, Estonsku, Litvě, Bulharsku a Rumunsku.

Čísla OECD

OECD používá pro výpočet veřejného dluhu poněkud odlišnou metodu – uvádí, kolik procent HDP tvoří hrubá finanční pasiva veřejného sektoru. Nutno říci, že u zemí OECD nastává při srovnávání problém, neboť u některých členů (např. USA nebo Austrálie) je do dluhu započtena část závazků ze soukromých fondů, které odpovídají za penze veřejných zaměstnanců. Na věrohodné porovnání s ČR tato skutečnost nemá žádný vliv, protože i u nás je do výpočtu dluhu zahrnut důchodový systém.

Mezi zeměmi OECD je každopádně zadluženost ČR pátá nejnižší (42,1 % HDP) a vůči průměru za celé uskupení, který je 90,3 % HDP, méně než poloviční (stejně jako v případě Evropské unie). Menší veřejný dluh než v Česku mají už jen v Lucembursku, Austrálii, Jižní Koreji a Švýcarsku. Dluh Švýcarska se přitom od našeho liší jen nepatrně – při korektním zaokrouhlení dospějeme ke stejným 42 %.