Dočká se levice v Praze senátora?
Vzpomene si na to dodnes ještě hodně lidí. Je říjen 2008, sobotní podvečer a volební studio ČT seznamuje diváky s výsledky druhého kola senátních voleb. Na televizní obrazovce se jednotlivé senátní obvody postupně zbarvují dooranžova (na Znojemsku s příměsí rudé), jen všechny tři pražské obvody zůstávají modré. Pražská ODS, jež má napjaté vztahy s vedením strany, se prostřednictvím svého předsedy Pavla Béma hrdě prsí, že se jako jediná dokázala ubránit „oranžovému tsunami".
Sociální demokracie od znovuobnovení existence horní parlamentní komory v roce 1996 měla (a dodnes má) velké problémy s tím, aby se její kandidáti v senátních volbách - s výjimkou levicovější Ostravy - prosadili ve volebních obvodech v největších městech země. Částečný zlom přinesl právě rok 2008, kdy na třetí pokus zvítězil sociální demokrat v Plzni a na desátý také v Brně. Jen Praha jim i přes doposud proběhnuvších 35 senátních duelů zůstává zapovězena. S oblibou se cituje dávný výrok, že vzhledem k většinovému pravicovému smýšlení obyvatel metropole by zdejší volby ODS vyhrála i tenisová raketa Václava Klause. Jediné potíže jí zde čas od času nastaly pouze s kandidáty stran útočících na ODS zprava (ODA, Čtyřkoalice, TOP 09) či od výrazných a de facto nezávislých kandidátů inklinujících k pravici, jako byli Václav Fischer, Karel Schwarzenberg, Jaromír Štětina či Martin Mejstřík. Kandidáti sociálních demokratů, pokud měli to štěstí, se akorát občas zúčastnili druhého kola.
I když v roce 2008 byla přes úspěch ve zbytku země sociální demokracie v Praze poražena, i zde se do výsledků odrazily celospolečenské nálady, byť ne s plnou intenzitou. Poprvé v jeden volební rok postoupili sociálnědemokratičtí kandidáti ve všech pražských obvodech do druhého kola, byť postup kandidátky ČSSD v Praze 1 Blanky Haindlové proti kandidátovi ODS Zdeňku Schwarzovi byl zapříčiněn spíše přetlakem navzájem si konkurujících středopravých kandidátů, kteří se podělili přibližně o 48 % hlasů, než zdejším výraznějším vzestupem sociální demokracie. Do roku 2008 jen dva kandidáti ČSSD překonali v Praze v prvním kole dvacetiprocentní hranici hlasů, a to pouze o několik setin, v roce 2008 ji její zbývající kandidáti v obvodech Praha 5 a Praha 9 Jiří Witzany a Jiří Koskuba překonali hned o několik procentních bodů. Oba zmínění kandidáti pak dostali ve druhém kole bez několika setin shodně 46 % hlasů, což vynikne zejména ve světle toho, že do té doby pouze jediný zdejší kandidát ČSSD ve druhém kole získal více jak 40 % hlasů.
ODS si údajně dle serveru Parlamentní listy nechala zpracovat průzkum voličských nálad v metropoli, dle kterého vyšlo, že mezi Pražany se momentálně největší popularitě (či spíše nejmenšímu zhnusení mezi voliči) těší ČSSD, jejíž preference by měly dokonce dosahovat součtu preferencí ODS a TOP 09. Za takovéto situace, pokud by se v některém ze čtyř pražských senátních obvodů, kde se letos bude volit, sešly vhodně okolnosti, může se i stát, že některý z kandidátů sociální demokracie (při volební účasti, jaká doprovází tento typ voleb) vylepší ve druhém kole jejich nejlepší voličský výsledek o nějakých pět procentních bodů. Tak moc to zas není. A pak i Sparta ve své historii čas od času nečekaně porazila Real Madrid či Barcelonu.
Vyšlo v Revue Politika
Sociální demokracie od znovuobnovení existence horní parlamentní komory v roce 1996 měla (a dodnes má) velké problémy s tím, aby se její kandidáti v senátních volbách - s výjimkou levicovější Ostravy - prosadili ve volebních obvodech v největších městech země. Částečný zlom přinesl právě rok 2008, kdy na třetí pokus zvítězil sociální demokrat v Plzni a na desátý také v Brně. Jen Praha jim i přes doposud proběhnuvších 35 senátních duelů zůstává zapovězena. S oblibou se cituje dávný výrok, že vzhledem k většinovému pravicovému smýšlení obyvatel metropole by zdejší volby ODS vyhrála i tenisová raketa Václava Klause. Jediné potíže jí zde čas od času nastaly pouze s kandidáty stran útočících na ODS zprava (ODA, Čtyřkoalice, TOP 09) či od výrazných a de facto nezávislých kandidátů inklinujících k pravici, jako byli Václav Fischer, Karel Schwarzenberg, Jaromír Štětina či Martin Mejstřík. Kandidáti sociálních demokratů, pokud měli to štěstí, se akorát občas zúčastnili druhého kola.
I když v roce 2008 byla přes úspěch ve zbytku země sociální demokracie v Praze poražena, i zde se do výsledků odrazily celospolečenské nálady, byť ne s plnou intenzitou. Poprvé v jeden volební rok postoupili sociálnědemokratičtí kandidáti ve všech pražských obvodech do druhého kola, byť postup kandidátky ČSSD v Praze 1 Blanky Haindlové proti kandidátovi ODS Zdeňku Schwarzovi byl zapříčiněn spíše přetlakem navzájem si konkurujících středopravých kandidátů, kteří se podělili přibližně o 48 % hlasů, než zdejším výraznějším vzestupem sociální demokracie. Do roku 2008 jen dva kandidáti ČSSD překonali v Praze v prvním kole dvacetiprocentní hranici hlasů, a to pouze o několik setin, v roce 2008 ji její zbývající kandidáti v obvodech Praha 5 a Praha 9 Jiří Witzany a Jiří Koskuba překonali hned o několik procentních bodů. Oba zmínění kandidáti pak dostali ve druhém kole bez několika setin shodně 46 % hlasů, což vynikne zejména ve světle toho, že do té doby pouze jediný zdejší kandidát ČSSD ve druhém kole získal více jak 40 % hlasů.
ODS si údajně dle serveru Parlamentní listy nechala zpracovat průzkum voličských nálad v metropoli, dle kterého vyšlo, že mezi Pražany se momentálně největší popularitě (či spíše nejmenšímu zhnusení mezi voliči) těší ČSSD, jejíž preference by měly dokonce dosahovat součtu preferencí ODS a TOP 09. Za takovéto situace, pokud by se v některém ze čtyř pražských senátních obvodů, kde se letos bude volit, sešly vhodně okolnosti, může se i stát, že některý z kandidátů sociální demokracie (při volební účasti, jaká doprovází tento typ voleb) vylepší ve druhém kole jejich nejlepší voličský výsledek o nějakých pět procentních bodů. Tak moc to zas není. A pak i Sparta ve své historii čas od času nečekaně porazila Real Madrid či Barcelonu.
Vyšlo v Revue Politika