Byť po listopadu 1989 volební zákonodárství navázalo volbou poměrného volebního systému na prvorepublikovou tradici, pak konkrétní nastavení volebního systému se v mnohém od meziválečných let lišilo. Krom toho, že prvorepublikový volební systém pro volby do Národního shromáždění byl konstruován pro unitární stát, kdežto po pádu komunistického režimu bylo již přes 20 let (alespoň formálně) federací, a možnosti měnit pořadí kandidátů na kandidátních listinách volební zákony pro volby do Federálního shromáždění a republikových parlamentů zakotvil i existenci uzavírací klauzule (s výjimkou voleb do SNR v roce 1990) ve výši pěti procent. Logické to bylo, jelikož Československo na přelomu osmdesátých a devadesátých let již nebylo národnostně heterogenním státem z let 1918-39 a vzpomínka na tehdejší roztříštěnost politického spektra k tomu přímo vybízela.

Pětiprocentní uzavírací klauzule byla zakotvena i ve volebním zákoně pro krajské volby, jejichž první dějství se odehrálo v roce 2000. Když se blíží závěr roku, tak si na odlehčení zkusme nastínit jak by se hypoteticky mohlo změnit rozdělení mandátů v jednotlivých krajích v letošních volbách, pokud by se naši zákonodárci rozhodli několik měsíců před nimi uzavírací klauzuli z volebního zákona vypustit. Když pomineme možné změny v rozhodování voličů, které by to mohlo způsobit, tak přerozdělilo by se celkem 75 ze 675 (1/9) a především v těch největších krajích by se výrazně rozšířil počet subjektů, které by dosáhly alespoň na jeden mandát, naopak ve Zlínském a Jihočeském kraji by změna byla jen kosmetická, čtyři ze současných třinácti krajských koalicí by nemohly vzniknout, zemanovci by výrazněji posílili počet získaných mandátů a několik mandátů by získali i extremisté z DSSS a KSČ.

Ve Středočeském kraji by místo nynějších čtyř stran jich mělo zastoupení v krajském zastupitelstvu rovnou deset. Koalice ČSSD a KSČM by oproti realitě ztratila sedm mandátů a těsně by tak nedosáhla na většinu. Podporu by tak musela hledat u SPOZ, možná i pirátů či Sdružení nestraníků.


V Jihočeském kraji by mandát změnil majitele jen v jednom případě, když by komunistu Josefa Kaloše nahradil zemanovec Zdeněk Robenhaupt. Koalice ČSSD a KSČM by tak i nadále disponovala pohodlnou většinou.


Na Plzeňsku by se počet stran zastoupených v krajském zastupitelstvu zdvojnásobil na osm, ČSSD a KSČM by přesto většinu uhájily. Krom tří největších krajů (Moravskoslezský, Středočeský, Jihomoravský) by ten Plzeňský byl jediným, kde by získali piráti mandát.


V Karlovarském kraji by koalice KSČM a ČSSD byla ochuzena o tři mandáty, přesto by disponovaly většinou 24 ze 45 mandátů. Jeden mandát by zde získala i DSSS.


Aby mohl být Oldřich Bubeníček zvolen prvním komunistickým hejtmanem v historii, tak by se koalice KSČM a ČSSD musela rozšířit minimálně o jednoho zastupitele, jelikož by obě strany ztratily oproti normálu sedm mandátů. Spektrum, kde hledat podporu, by bylo široké, krom Severočechů by se mohli obrátit na zástupce KSČ, SPOZ, DSSS (je to přeci legálně existující strana, která by získala voličskou podporu) či na Jiřího Paroubka, který by pro NS-LEV 21 získal jediný krajský mandát. Za koalici SNK-ED a Strany zdraví prosperity a sportu by se do zastupitelstva dostal boxer Lukáš Konečný a bývalý hokejista Robert Kysela.


V Libereckém kraji by koalice SLK a Změna pro Liberecký kraj ztratila dva mandáty a tedy většinu v krajském zastupitelstvu. Oba dva zastupitelé, kteří by za této konstelace získali mandát, by ji ovšem mohli opětovně znovuobnovit, jelikož jeden mandát by získala TOP 09, která kooperuje s SLK na "celostátní" půdě a druhý by obdržel Pavel Žur, který byl v předchozím volbách zvolen právě na kandidátce SLK a v těch následujících měl původně kandidovat za Změnu pro Liberecký kraj.


Současná nejtěsnější většina ČSSD a KSČM by na Královéhradecku vzala za své, když by obě levicové strany získaly jen 21 mandátů. Podporu by mohly nalézt u Změny pro Královéhradecký kraj, od bývalého náměstka pro zdravotnictví Vladimíra Drymla by kvůli jeho osobním animozitám s představiteli ČSSD asi další hlas koalice nezískala.


V Pardubickém kraji by nynější koalice ČSSD, Koalice pro Pardubický kraj a SPOZ mohla teoreticky zůstat zachována, jelikož by disponovala nejtěsnější většinou v zastupitelstvu. Po Královéhradeckém kraji by Východočeši získali zastoupení i ve druhém východočeském kraji.


Na Vysočině by nově krom SPOZ získal zastoupení i subjekt pod názvem Starostové pro občany, na jehož kandidátce byli samí starostové. Hejtman Běhounek by ale mohl zůstat klidný, jelikož jednobarevná vláda ČSSD podporovaná KSČM by v zastupitelstvu měla převahu pěti mandátů.


Do zastupitelstva Jihomoravského kraje by proniklo deset stran a současná koalice ČSSD a KDU-ČSL by asi nevznikla, jelikož by měla v zastupitelstvu jen nejtěsnější většinu jednoho hlasu. Nezávislým by stačila na zisk mandátu necelá dvě a půl procenta a zastoupení by získali i zelení.


V Olomouckém kraji by si koalice ČSSD a KSČM i přes ztrátu čtyř mandátů udržela výraznou převahu, vypomoci by ji mohli navíc i dvěma mandáty zemanovci. Zásluhou úspěchu jedné ze dvou "nezávislých" kandidátek by nikdo z nás pak patrně ve volbách neprohrál.


Ve Zlínském kraji by se stejně jako v Jihočeském kraji mezi stranami přesunul pouze jediný mandát, ale mohlo by to zkomplikovat skládání zdejší koalice, jelikož by ČSSD a KSČM museli mít v rukávu místo dvou přeběhlíků, kteří je byli údajně byli připraveni podpořit, přeběhlíky tři, jak vyhrožovali SPOZ než na tuto koalici přistoupila.


V Moravskoslezském kraji by stejně jako na Ústecku místo současných pěti stran jich zasedlo v krajském zastupitelstvu jedenáct. Stejně jako na Ústecku by ve zdejším zastupitelstvu získali zastoupení i TOP 09, SPOZ, DSSS či KSČ. Koalice ČSSD a KSČM by přes ztrátu sedmi mandátů i nadále disponovala nadpoloviční většinou.


V celkových výsledcích by jak ČSSD, tak i KSČM ztratily shodně po dvacetidvou mandátech, KDU-ČSL by získala jeden mandát navíc, nejvíce by na zrušení uzavírací klauzule vydělali Nezávislí, zelení a především SPOZ. Zemanovci by díky zásluhou faktu, že v každém kraji by nově posbírali 1-2 mandáty, místo nynějších sedmi získali takřka trojnásobek krajských zastupitelů.