Dnes slaví osmdesátiny norský král Harald V. a nemálo Norů slaví s ním.
Na trůně je již 25 let a za tuto dobu v rámci svých mnoha cest a návštěv uskutečnil více než 6000 setkání s obyčejnými lidmi po celém Norsku. Podle průzkumu deníku Verdens Gang se osm z deseti Norů domnívá, že král odvádí svoji práci uspokojivě, a podle průzkumu pro norskou televizi NRK si stejně tolik Norů přeje, aby jejich země byla i nadále královstvím.

Svůj den podle norských médií stráví o zimní dovolené na tajném místě v závětří před novináři se svojí chotí královnou Sonjou, svými dětmi – korunním princem Haakonem (s manželkou korunní princeznou Mette-Marit), princeznou Märthou Louise a vnoučaty. To jsou princ Sverre Magnus a princezna Ingrid Alexandra, děti korunního prince Haakona a korunní princezny Mette-Marit, dále Leah Isadora Behnová, Emma Tallulah Behnová a Maud Angelica Behnová, což jsou děti rozvedené princezny Märthy Louise a Ariho Behna.Marius Borg Hoiby, syn Mette-Marit z předchozího mimomanželského vztahu, nepříjede, neboť je zaneprázdněn svými studii v Kalifornii. Přítomen nebude ani Ari Behn, jenž se loni s princeznou Märthou Louise rozvedl.

Ovšem oficiální oslava králových i královniných osmdesátin 21. února, resp. 4. července, proběhne až 10. května, kdy vláda uspořádá hostinu ve foyeru opery.

Pracovníci královského dvora umístili v královském paláci v Oslu gratulační knihu, na Internet vložili její elektronickou podobu. Do této knihy mohla veřejnost hned po politicích, velvyslancích a diplomatech přispět pozdravy, blahopřáními a i pouhými podpisy. Na Palácovém náměstí se sešly zástupy lidí. Jako první provedl v knize zápis Olemic Thommesen, předseda parlamentu a po něm Torill Marie Oieová, předsedkyně Nejvyššího soudu.

Podle slov, která král minulý týden pronesl v rozhovoru pro norskou tiskovou kancelář NTB, si vždy myslel, že ti, jimž je osmdesát let, jsou prastaří. Ale není tomu tak. Jeho stejně stará choť se cítí tak na padesát plus a zabrzdit či polevit nemá v plánu ani jeden z nich. Král svůj věk vnímá pouze jako číslo, neboť ho netíží, a hodlá dodržovat svoji přísahu ústavě do konce života. Ledaže by mu děti jasně zaveleli, že je čas odejít. To ale asi budu tak daleko, že to sám nepochopím, tvrdí král. Chovat se tak, jak to dělají hlavy státu Španělska, Nizozemí a Belgie, podle norského krále nepřichází v úvahu.

Věříme ve vlídné počasí, dobrou náladu a časnou předzvěst léta, prohlásila norská premiérka Erna Solbergová pro deník Aftenposten. Má za to, že norský král má k lidu neobyčejně blízko a že tomu tak bude i dále. Král bude čím dál oblíbenější. Čísla ale jednoznačně dokazují, že tak tomu nebylo vždy. Jen před několika málo lety vyjádřilo podporu králi a monarchii „pouze“ šest až sedm z deseti dotázaných.

Mezi poslanci a zejména v největší politické straně, sociálně demokratické Dělnické straně (norsky Arbeiderpartiet), je větší poměr osob, než je průměr mezi obyvatelstvem, které jsou odhodlány změnit zřízení, tedy skoncovat s monarchií a zavést republiku. Podle deníku Verdens Gang to platí např. pro místopředsedkyni Hadju Tajikovou a pro víc než 80 % mladých sociálních demokratů, dále také u socialistů a liberálů z jiných stran. Argumentují tím, že by se pozice a funkce neměly dědit a že je prý neobhajitelné, že jsou hrstce osob, které mají „modrou krev“, ukládány povinnosti a je od nich očekáváno to, co se od jiných neočekává. Že se těší výsad a moci, jež jsou ostatním nedostupné. Již se hlasovalo o ústavních návrzích nahrazení monarchie republikou, naposledy před necelým rokem, avšak tyto návrhy byly zamítnuty.

Podle premiérky a norské televize TV2 prokazuje král značné vědomosti a pevné odhodlání podporovat vývoj Norska. Olemic Thommesen, předseda parlamentu, se nechal slyšet, že král je sympatický a moudrý muž, jenž si našel takový přístup k lidem, který je oslovuje a zamlouvá se jim. Králi poděkovala za důležitou úlohu sjednotitele, které se zhostil již jako korunní princ a později jako král, také bývalá premiérka Gro Harlem Brundtlandová. Podle ní stojí za nezvykle silnou podporou, kterou král mezi Nory požívá, jeho přesvědčivé a impozantní snažení a velké nasazení.

Podle Tora Bomanna-Larsena, králova životopisce, jenž vydal dosud sedm knih o životě norské královské rodiny po r. 1905 a podle tvrzení norské televize NRK musel král při vykonávání královského poslání čelit náročnějším výzvám než jeho otec Olav V. Životopisec má na mysli zejména přistěhovalectví a budování „nového“ Norska, což byly výzvy, s nimiž se jeho předchůdce nepotýkal. Podstatnými předpoklady pro to, proč se král Harald V. stal natolik populárním, jsou podle Bomanna-Larsena jeho vlastnosti a osobnostní rysy, především jeho lidovost a skromnost. Úloha krále je podle životopisce sama o sobě natolik okázalá, že králi sluší víc, je-li navenek skromný.

Počátky vlády otce současného krále, krále Olava V. byly prý velmi dramatické, někdo by řekl až kruté, avšak pak následovalo pro norskou společnost relativně stabilní období. Ve srovnání s králem Olavem V. je král Harald V. vystaven náročným výzvám odlišným způsobem. Období panování krále Haralda V. bylo daleko neklidnější dobou. Dnes národní jednotu, svornost, shodu, soudružnost a sounáležitost zkouší otázka přistěhovalectví.

Králův životopisec dodává, že by se jeden snad mohl domnívat, že králova pozice bude nejsilnější mezi staršími Nory. To, že tomu tak není, snad potvrzuje, že královo směřování je správné. Podle průzkumu má král nejnižší podporu, 69 %, v hlavním městě Oslu a nejvíce podpory se jemu a královské rodině dostává od žen a mladých lidí. To je podle slov životopisce nejdynamičtější věková skupina, což slibuje monarchii zářnou budoucnost. Je to i výrazem touhy po stálosti v neklidné době, král spoluvytváří naši představu o nás samotných.