Tromsø: Za dobrodružstvím do «hlavního arktického města»
Mnohými z vás dosud neokoukané Norsko vás může lecčím překvapit a podle valné části ohlasů a ozvěn si nejedno kladné vyjádření zaslouží i město Tromsø a jeho široké okolí.
Není to dávno, co TripAdvisor, největší cestovatelský web na světě, vyhlásil Tromsø za třetí nejlepší zážitkovou destinaci světa. Z pestré kombinace zážitků z drsné a surové přírody bez příkras a «miniaturního velkoměsta,» jak ho přezdívá kdekdo z místních, si návstěvníci snadno vyberou a přijdou na své.
Mezi těmi velkými deníky, jež Tromsø vynášejí do nebes a vybízí své čtenáře k tomu, aby se tam vypravili, patří New York Times. Na seznamu celkem 52 destinací, které by lidé měli navštívit, obsadilo 10. příčku největší město severního Norska. Lone Helleová, ředitelka Visit Tromsø, místní organizace cestovního ruchu, prohlásila prostřednictvím listu Nordlys vycházejícího právě v Tromsø, že názor New York Times má nevyčíslitelnou tržní hodnotu. Možnosti trávení toho nejkvalitnějšího času jistě přesahují sílu slova a ve chvále a lichocení pozadu nezůstávají ani další deníky, jako např. anglický The Guardian, či televizní stanice, jako americké CNN.
Nejen podle zmíněné Helleové, nýbrž i nejrůznějších průvodců a agentur nabízejících aktivity pro návštěvníky se jim Tromsø postará o zážitky světového formátu. Kromě nehynoucích výhledů během vycházek a vyjížděk do přírody je o Tromsø známo, že jde především o skvostné východisko pro lovení dechberoucí polární záře. Kromě toho se můžete vydat na lyžích, snowboardech, sněžnicích, saních tažených soby, psích spřeženích anebo v kajacích po fjordech či moři. Také se můžete pustit do zimního rybolovu na moři či lovit na jezerech skrze vyvrtané díry v ledu, případně vyrazit na pozorování velryb, za laponskými anglicky mluvícími vypravěči příběhů, nocovat ve skleněném iglú, objevovat okolní fjordy, ostrovy a ostrůvky atd. A co takhle nocovat v laponském stanu zvaném lavvo?
Za zmínku stojí i zachovalé a přitažlivé centrum města se svou neopakovatelnou atmosférou pulzujícího života, muzei, akváriem, nejsevernějšími sklárnami světa a četnými dalšími místy s přívlastkem «nejsevernější». Ujít byste si neměli nechat ani mezinárodní festival polární záře, filmového festivalu, či Arctic Frontiers, cyklů vědeckých konferencí pro odbornou veřejnost o hospodářsky, společensky a environmentálně odpovědném a udržitelném růstu na severu. Podle vlastního webu www.arcticfrontiers.com je Arctic Frontiers «katalyzátorem rozhodování a budování kontaktních sítí spolupracujících tím, že mobilizuje klíčové hlasy vědy, politiky, obchodu a místních arktických komunit s cílem rychle přeměnit znalosti v činy.»
V norském magazínu Kapital se píše, že Tromsø nabízí nevšední směsici kultury i aktivit pod širákem. Zažijete jak místní kulinárské poklady, tak okázalou přírodu a v neposlední řadě nepostradatelný přírodní úkaz zvaný polární záře, která se jeví jako ohňostroj, či tančící hra barev na jinak černé obloze. Tuto podívanou prý lze spatřit jednou za dva až čtyři dny, což je o 40 % častější než u hlavního „soka“ v podobě islandského hlavního města Reykjavíku. Jelikož jsem tento jev již před časem probíral v dalších článcích si dovoluji zde na ně odkázat pro bližší informace o tom, proč vzniká a o co přesně jde.
Mezi mnohými lidmi zasněné Tromsø ve své zasněžené, tiché kráse nabízí zrovna od ledna do dubna pro lovení polární záře zvláště dobré podmínky a největší četnost jejího výskytu bývá mezi 18. hod. podvečer a 1.00 hod. v noci. Abyste si záře plně užili byste si měli vyhnout úplňku a míst se silným umělým osvětlením, kvůli kterému by váš zážitek zbledl.
Ovšem bez bot s kovovými štětinami není kvůli častému i skrytému náledí radno vycházet, a pro výpravy do přírody se hodí i čelovka. Lanovka zvaná Gondolbanen Fjellheisen vám usnadní výstup na kopce a užívání si vrcholových výhledů během krátkého denního šera (při kterém ale bývá na obloze vidět i celé spektrum dalších barev), které se však každým dnem nepatrně prodlužuje, či během té části dne, kdy je tma (což je touto dobou ani ne patnáct hodin denně). Lanovka vás totiž za přibližně čtyři minuty vyveze z výšky 50 metrů nad mořem prudce vzhůru do horní stanice 421 metrů nad mořem, odkud se dá s patřičným vybavením pokračovat dál.
Zmíněný magazín Kapital vyzvihl čtyřhvězdičkový hotel The Edge, který kromě toho, že funguje jako křižovatka labužnických zážitků obsahuje i jediný tzv. sky bar v Tromsø, tedy bar vyčnívající vysoko nad městem skýtající úchvatný výhled. Bar je vybavený v severském stylu dotvářející atmosféru je další hotel s názvem Radisson Blue. Výhled na přístav, Ishavskatedralen (v češtině Katedrálu Ledového oceánu) a most Tromsøbrua byste měli z hotelu Scandic Ishavshotell.
Pokud vám nevadí, že strávíte na cestě ze centra Tromsø o něco přes hodinu, tak se v údolí Tamokdalen nachází zcela jedinečný hotel, který je každoročně obnovován. Řeč je o přes 600 m² velký ledový hotel, který pokaždé zavírá v dubnu, než roztaje. Výzdoba hotelu je vyřezaná z ledu a motivy řezeb se každoročně střídají. Kvůli velkému zájmu může každý host strávit v hotelu nanejvýše jednu noc, ovšem než usnete, tak můžete v ledovém baru usrkávat ledově studený nápoj, jíst v ledové restauraci, či bavit se v ledovém kině.
Jen škoda, že vám, nemáte-li štěstí, může ubytování v hotelech v Tromsø v závislosti na momentálních okolnostech vyjít dráž, než v New Yorku. Tam, kde byl dříve k mání pokoj za 650 až 850 norských korun stojí nyní tři až čtyři tisíce. Za kempingovou chatu počítejte s cca 2500 norských korun. Kvůli trvalému nedostatku ubytovací kapacity a cenám podle toho není divu, že ve městě přibývá «jednorázových» turistů. Ceny vadí i starousedlíkům cestujícím do Tromsø, např. kvůli lékařským kontrolám a vyšetřením v místní nemocnici. O něco levnější bývají nabídky ubytování v soukromých bytech přes Airbnb, či Agodu, ovšem mnohdy bývají v sezóně polárních září plně obsazeny.
Tak k nám zajeďte, abyste si někdy příště ověřili zda se Tromsø doopravdy stalo «nejlepším vánočním městem světa» tak, jak si před o něco více než dvěma lety předsevzali místní obchodníci s tím, že díky sněhu, období, kdy nevychází slunce, polární záři a «vřelosti od srdce» údajně měli jakýsi recept na to, jak «vyhrát mezinárodní závod o to, kdo to s Vánocemi umí nejlépe,» jak uvedla norská tisková kancelář NTB.
Není to dávno, co TripAdvisor, největší cestovatelský web na světě, vyhlásil Tromsø za třetí nejlepší zážitkovou destinaci světa. Z pestré kombinace zážitků z drsné a surové přírody bez příkras a «miniaturního velkoměsta,» jak ho přezdívá kdekdo z místních, si návstěvníci snadno vyberou a přijdou na své.
Mezi těmi velkými deníky, jež Tromsø vynášejí do nebes a vybízí své čtenáře k tomu, aby se tam vypravili, patří New York Times. Na seznamu celkem 52 destinací, které by lidé měli navštívit, obsadilo 10. příčku největší město severního Norska. Lone Helleová, ředitelka Visit Tromsø, místní organizace cestovního ruchu, prohlásila prostřednictvím listu Nordlys vycházejícího právě v Tromsø, že názor New York Times má nevyčíslitelnou tržní hodnotu. Možnosti trávení toho nejkvalitnějšího času jistě přesahují sílu slova a ve chvále a lichocení pozadu nezůstávají ani další deníky, jako např. anglický The Guardian, či televizní stanice, jako americké CNN.
Nejen podle zmíněné Helleové, nýbrž i nejrůznějších průvodců a agentur nabízejících aktivity pro návštěvníky se jim Tromsø postará o zážitky světového formátu. Kromě nehynoucích výhledů během vycházek a vyjížděk do přírody je o Tromsø známo, že jde především o skvostné východisko pro lovení dechberoucí polární záře. Kromě toho se můžete vydat na lyžích, snowboardech, sněžnicích, saních tažených soby, psích spřeženích anebo v kajacích po fjordech či moři. Také se můžete pustit do zimního rybolovu na moři či lovit na jezerech skrze vyvrtané díry v ledu, případně vyrazit na pozorování velryb, za laponskými anglicky mluvícími vypravěči příběhů, nocovat ve skleněném iglú, objevovat okolní fjordy, ostrovy a ostrůvky atd. A co takhle nocovat v laponském stanu zvaném lavvo?
Za zmínku stojí i zachovalé a přitažlivé centrum města se svou neopakovatelnou atmosférou pulzujícího života, muzei, akváriem, nejsevernějšími sklárnami světa a četnými dalšími místy s přívlastkem «nejsevernější». Ujít byste si neměli nechat ani mezinárodní festival polární záře, filmového festivalu, či Arctic Frontiers, cyklů vědeckých konferencí pro odbornou veřejnost o hospodářsky, společensky a environmentálně odpovědném a udržitelném růstu na severu. Podle vlastního webu www.arcticfrontiers.com je Arctic Frontiers «katalyzátorem rozhodování a budování kontaktních sítí spolupracujících tím, že mobilizuje klíčové hlasy vědy, politiky, obchodu a místních arktických komunit s cílem rychle přeměnit znalosti v činy.»
V norském magazínu Kapital se píše, že Tromsø nabízí nevšední směsici kultury i aktivit pod širákem. Zažijete jak místní kulinárské poklady, tak okázalou přírodu a v neposlední řadě nepostradatelný přírodní úkaz zvaný polární záře, která se jeví jako ohňostroj, či tančící hra barev na jinak černé obloze. Tuto podívanou prý lze spatřit jednou za dva až čtyři dny, což je o 40 % častější než u hlavního „soka“ v podobě islandského hlavního města Reykjavíku. Jelikož jsem tento jev již před časem probíral v dalších článcích si dovoluji zde na ně odkázat pro bližší informace o tom, proč vzniká a o co přesně jde.
Mezi mnohými lidmi zasněné Tromsø ve své zasněžené, tiché kráse nabízí zrovna od ledna do dubna pro lovení polární záře zvláště dobré podmínky a největší četnost jejího výskytu bývá mezi 18. hod. podvečer a 1.00 hod. v noci. Abyste si záře plně užili byste si měli vyhnout úplňku a míst se silným umělým osvětlením, kvůli kterému by váš zážitek zbledl.
Ovšem bez bot s kovovými štětinami není kvůli častému i skrytému náledí radno vycházet, a pro výpravy do přírody se hodí i čelovka. Lanovka zvaná Gondolbanen Fjellheisen vám usnadní výstup na kopce a užívání si vrcholových výhledů během krátkého denního šera (při kterém ale bývá na obloze vidět i celé spektrum dalších barev), které se však každým dnem nepatrně prodlužuje, či během té části dne, kdy je tma (což je touto dobou ani ne patnáct hodin denně). Lanovka vás totiž za přibližně čtyři minuty vyveze z výšky 50 metrů nad mořem prudce vzhůru do horní stanice 421 metrů nad mořem, odkud se dá s patřičným vybavením pokračovat dál.
Zmíněný magazín Kapital vyzvihl čtyřhvězdičkový hotel The Edge, který kromě toho, že funguje jako křižovatka labužnických zážitků obsahuje i jediný tzv. sky bar v Tromsø, tedy bar vyčnívající vysoko nad městem skýtající úchvatný výhled. Bar je vybavený v severském stylu dotvářející atmosféru je další hotel s názvem Radisson Blue. Výhled na přístav, Ishavskatedralen (v češtině Katedrálu Ledového oceánu) a most Tromsøbrua byste měli z hotelu Scandic Ishavshotell.
Pokud vám nevadí, že strávíte na cestě ze centra Tromsø o něco přes hodinu, tak se v údolí Tamokdalen nachází zcela jedinečný hotel, který je každoročně obnovován. Řeč je o přes 600 m² velký ledový hotel, který pokaždé zavírá v dubnu, než roztaje. Výzdoba hotelu je vyřezaná z ledu a motivy řezeb se každoročně střídají. Kvůli velkému zájmu může každý host strávit v hotelu nanejvýše jednu noc, ovšem než usnete, tak můžete v ledovém baru usrkávat ledově studený nápoj, jíst v ledové restauraci, či bavit se v ledovém kině.
Jen škoda, že vám, nemáte-li štěstí, může ubytování v hotelech v Tromsø v závislosti na momentálních okolnostech vyjít dráž, než v New Yorku. Tam, kde byl dříve k mání pokoj za 650 až 850 norských korun stojí nyní tři až čtyři tisíce. Za kempingovou chatu počítejte s cca 2500 norských korun. Kvůli trvalému nedostatku ubytovací kapacity a cenám podle toho není divu, že ve městě přibývá «jednorázových» turistů. Ceny vadí i starousedlíkům cestujícím do Tromsø, např. kvůli lékařským kontrolám a vyšetřením v místní nemocnici. O něco levnější bývají nabídky ubytování v soukromých bytech přes Airbnb, či Agodu, ovšem mnohdy bývají v sezóně polárních září plně obsazeny.
Tak k nám zajeďte, abyste si někdy příště ověřili zda se Tromsø doopravdy stalo «nejlepším vánočním městem světa» tak, jak si před o něco více než dvěma lety předsevzali místní obchodníci s tím, že díky sněhu, období, kdy nevychází slunce, polární záři a «vřelosti od srdce» údajně měli jakýsi recept na to, jak «vyhrát mezinárodní závod o to, kdo to s Vánocemi umí nejlépe,» jak uvedla norská tisková kancelář NTB.