Ministerstvo spravedlnosti připravilo změnu jmenování a odvolání vedoucích státních zástupců. Byť po pádu vlády návrh nepostoupí do Parlamentu, lze vítat změnu jmenování a odvolání tak, že se na něm podílí vždy dvě osoby a v případě nejvyššího státního zástupce prezident a vláda. Návrh ruší právo ministra samostatně odvolat vedoucího státního zástupce. Nutnost souhlasu dvou subjektů na změně vedoucího státního zástupce vede k širší shodě na ustavení vedoucích státních zástupců. Slovní podmínka pro odvolání vedoucího státního zástupce - závažné porušení povinností, jako záruka obecně uznávané shody na změně vedoucího státního zástupce je neúčinná, což dokládá případ krajského státního zástupce Jiřího Křivance, který byl ministrem odvolán, protože nevyhověl jeho požadavku na změnu svého rozhodnutí o obsazení postu vedoucího oddělení vlastního úřadu. Je nutno ocenit, že se Jiří Křivanec o setrvání ve funkci nesoudí, jelikož jinak by státní zastupitelství bylo zahlceno žalobami odvolaných vedoucích státních zástupců. Protože soudy rozhodují po delší době, vzniká právní nejistota, kdože je vlastně tím vedoucím státním zástupcem.
Bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl zkritizoval předčasné volby jako porušení ústavy. Je pravdou, že přijímání zvláštního ústavního zákona pro konání předčasných voleb je neobvyklé, ale plyne to z hlouposti naší ústavy. Ústavu nelze bezmyšlenkovitě uctívat jako zlaté tele. Vyjadřuje základní pravidla, na nichž se shodla silná většina parlamentu v době jejího přijetí. Tato pravidla jsou změnitelná, vždy však touto vyšší většinou. Nelze totiž říci, že většina poslanců přijímajících ústavu byla chytřejší a tedy přijatá ústava rozumnější než ústavní většina dnešních zákonodárců.