V souvislosti s odkrytím dobronínského hrobu Němců zabitých roku 1945 se posuzuje, zda lze čin trestně stíhat. Zvláště sudetoněmecké organizace kritizují zákon o právnosti jednání souvisejících s bojem za svobodu Čechů a Slováků z 8. 5. 1946, který podle nich amnestoval poválečné útoky na Němce, a žádají jeho zrušení. Ovšem v Evropě jednou poskytnutou amnestii nelze zrušit. O to se na Slovensku pokusil premiér Mikuláš Dzurinda, když roku 1998 v době neobsazení prezidentského úřadu zrušil amnestii, kterou v zastoupení prezidenta vydal předchozí premiér Vladimír Mečiar. Toto zrušení amnestie prohlásil neústavním Ústavní soud v Košicích. Naopak v Latinské Americe nebyly uznány amnestie činů bývalých vojenských diktatur, které si před předáním moci zajistily amnestii svých činů. Někteří z vojenských představitelů byli odsouzeni.
Evropský soudní dvůr 29. 7. 2010 podpořil výlučné právo budějovického pivovaru Budvar na užití značky Bud a Budweiser v Evropské unii. To oživilo úvahy o budoucnosti pivovaru. Při debatách o Budvaru se připomíná, že jde o národní podnik, což bývá povrchně hodnoceno jako pozůstatek komunismu. Budvar nebyl převeden na formu státního podniku, byť státní podniky začaly působit již roku 1988, což však bylo rozhodnutí moudré. Vlastnicky není mezi národním a státním podnikem rozdíl. Majetek je státní a i v ostatním má národní podnik stejné postavení jako státní podnik.