Václav Žák v článku Spor o velvyslance je vrcholem ledovce (Právo 26. 4. 2013) kritizuje prezidenta za to, že chce dodržovat platnou ústavu a realizovat své ústavní právo na pověřování velvyslanců. Žák vychází z předpokladu, že naše ústava lže. Že když dává nějaká práva prezidentovi, tak je to jinak. Podle něj je vlastně dává premiérovi či vládě. Ovšem pokud stojíme na pozici platnosti ústavy, je nutné říci, že ústava nelže, když dává práva prezidentovi, ani když je dává Parlamentu, ani když je dává Ústavnímu soudu. Žák nezmiňuje, že i dříve prezidenti republiky využívali svých práv i proti vůli vlády. Prezident Václav Havel např. odmítl návrh vlády Miloše Zemana na odvolání Tomáše Ježka z Komise pro cenné papíry, což podléhalo kontrasignaci. Masaryk odmítl první návrh jednacího řádu československého Ústavního soudu, přičemž toto odmítnutí nebylo jako absence pozitivního rozhodnutí kontrasignováno. Rovněž Masaryk přímo vykonával telefonickými rozkazy svou funkci vrchního velitele za bojů o Těšínsko s Polskem, aniž by byly tyto rozkazy kontrasignovány předsedou vlády, což odpovídalo dřívější praxi Habsburků, že rozkazy hlavy státu jako vrchního velitele se nekontrasignují. Prezident Beneš v roce 1948 po smrti ministra zahraničí Jana Masaryka odmítl návrh Klementa Gottwalda na jmenování Zdeňka Fierlingera ministrem zahraničí a Gottwaldovi nezbylo než prezidentovo odmítnutí akceptovat.
V článku na Parlamentnichlistech.cz 22. 4. 2013 Šéf TV Nova proti ČT: Dotovaný státní podnik. Chci konec povinným poplatkům. je uveden názor ředitele TV NOVA Jana Andruška na stav, kdy díky diktátu státu vůči občanům má Česká televize zdroje, kterými narušuje hospodářskou soutěž. Připojil se tak k diskuzi, nakolik je správné pro Českou televizi, která je však převážně televizí pražskou, zachovat privilegium nuceného financování všemi občany i proti jejich vůli, kterážto věc byla zavedena v době totality před rokem 1989 a vydržela dodnes. K této debatě se připojuji s ukázkou toho, jak z televizních poplatků Česká televize platí lži.
Odpůrci politické významnosti úřadu prezidenta republiky uvádí, že prezident v parlamentní republice je neodpovědný, čímž zdůvodňují jeho nemožnost samostatné politické činnosti. Zamlčují, že prezident je odpovědný pro velezradu a jiné hrubé porušení ústavy a může být sesazen Ústavním soudem. Odpůrci zdůrazňují, že jsme parlamentní republikou a varují před poloprezidentským systémem. I poloprezidentství je však variantou parlamentní republiky. Z hlediska práva je rozhodující ústavní rozdělení pravomocí, ne politologické škatulky.
ThDr. Ing. Lukáš Evžen Martinec, OSA. Narozen 1958 ve Zlíně. Maturoval na Střední průmyslové škole stavební ve Zlíně 1977. V letech 1977-82 vystudoval Fakultu stavební Vysokého učení technického v Brně a do roku 1989 pracoval jako stavební inženýr v Ostravě a Bohumíně. Roku 1988 byl bez státního souhlasu vysvěcen na kněze v Jugoslávii a tajně vstoupil do Řádu sv. Augustina, kde přijal jméno Lukáš. V letech 1990-91 byl krátce kaplanem v Rožnově pod Radhoštěm a následně farářem v Hutisku-Solanci. V letech 1991-95 vystudoval Papežskou univerzitu Gregoriana v Římě, kde získal doktorát. Od roku 1995 je farářem na Starém Brně a od 1997 infulovaným 11. opatem Augustiniánského opatství na Starém Brně. Brněnský opat je augustiniánským opatem na základě privilegia papeže Benedikta XIV. z roku 1752. Opatství je přímo podřízeno generálnímu převorovi v Římě (ostatní augustiniánští představení klášterů jsou převoři podřízení provinciálovi stojícímu v čele provincie). V letech 1997-2010 byl členem Vědecké rady Cyrilometodějské teologické fakulty UP Olomouc, od roku 1997 je v předsednictvu Konference mužských řeholí ČR, kde po dvě období vykonával funkci místopředsedy, od roku 1999 je členem Správní rady Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, kde vykonává funkci předsedy, od roku 2002 je členem a od 2009 předsedou Správní rady Masarykovy univerzity, od roku 2009 je členem Správní rady Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, od stejného roku je členem Správní rady Muzea Johanna Gregora Mendela v Brně a od roku 2010 je členem Vědecké rady Fakulty architektury VUT v Brně.
Objevily se zprávy o sporu mezi ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a prezidentem Milošem Zemanem o pověřování velvyslanců. Pověřování velvyslanců je ústavní právo prezidenta a Ministerstvo zahraničí zde činí jen přípravné kroky. Z ústavy může pověřit velvyslance prezident i bez součinnosti s ministrem zahraničí. Ta je dána pouhou zvyklostí. I rozhodnutí vlády v této věci se neopírá o žádné ústavní právo, ale jen o zvyklost. Byť je prezidentovo právo podrobeno kontrasignaci, tak i zde není ministr zahraničí určující. Kontrasignace je právo předsedy vlády, ne vlády jako celku. Jednotliví ministři mohou kontrasignovat pouze z premiérova pověření. Navíc premiér Petr Nečas navázal na československou ústavní zvyklost, že předseda vlády kontrasignací ověřuje ústavnost a zákonnost rozhodnutí prezidenta. Nejde o vyjádření premiérova osobního politického souhlasu. Pro pověření velvyslance je určující prezident republiky a předseda vlády. Tito dva se musí shodnout. Nakolik přihlédnout k názoru ministra zahraničí je na jejich uvážení.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský oznámil zájem byt znovu jmenován předsedou Ústavního soudu. Má podporu prezidenta Miloše Zemana. Tato skutečnost má dopad i na předsedy jiných soudu.