Usnesení Nejvyššího soudu z 16. 7. 2013, kterým rozhodl o nestihatelnosti bývalých poslanců za vzdání se mandátu, je statečné a správné rozhodnutí. Soud dal přednost právu před novinářskou chválou. A to je dobře. Vysloužil si za to útoky pod lživým heslem, že celá právnická obec či alespoň obec ústavních právníků s rozhodnutím Nejvyššího soudu nesouhlasí. Skutečnost ukázala, že je i právníky podporováno – např. zástupcem veřejného ochránce práv Stanislavem Křečkem: Přehlušené instinkty svobodné společnosti (Parlamentnílisty.cz 22. 7. 2013) a pedagogem Právnické fakulty Masarykovy univerzity Petrem Kolmanem: Nejvyšší soud rozhodl v kauze exposlanců správně (Parlamentnilisty.cz 17. 7. 2013). Já souhlasím s Nejvyšším soudem. Problémem dnešní justice je udržet si nezávislost na médiích a nepodlehnout různým kampaním, byť by to byla protikorupční kampaň. Nejvyšší soud dokázal, že to jde. Jde o nejstatečnější rozhodnutí justice po listopadu 1989, které znám.