Koncem tohoto týdne vjede do České republiky v rámci akce Atlantické odhodlání konvoj americké armády, který vyrazil minulý týden z Estonska. Projede baltskými státy a Polskem a k nám dorazí tři oddělené kolony 29. března.

První projede přes Liberec, druhá přes Pardubice a třetí přes Olomouc a Brno. U Prahy se setkají a pak budou pokračovat přes Plzeň, kterou Američané osvobodili a kde se pokloní padlým americkým vojákům, ke své posádce v Německu.

Kolem průjezdu se rozvířila ve veřejném prostoru vášnivá debata, přestože jsme v NATO od roku 1999, tedy více než 15 let, a přesuny spojeneckých armád, které spolu s naší armádou mají zajišťovat naší bezpečnost, by měly být samozřejmostí. Zvlášť když dvě třetiny občanů považují NATO za potřebnou organizaci.

Můžeme si za to ale sami a nemůžeme to svádět jen na twitterový účet nejmenovaného zastupitelského úřadu, který i podle Práva patří velvyslanectví Ruské federace a na němž se vyzývá k protestním akcím proti průjezdu, stejně jak to dělají komunisté. Kdyby sociální demokraté nebyli před lety proti stavbě radaru v Brdech a kdyby ještě před časem současný ministr obrany Martin Stropnický z ANO 2011 nebyl hlasitě proti umísťování základem NATO na našem území s odůvodněním, že patří ke generaci, která si pamatuje na 80 000 dočasně umístěných sovětských vojáků na našem území, neměli by to lidé, na jejichž mentální mapě stále patříme k ruskému bloku, tak snadné.

A také současný premiér Bohuslav Sobotka by vypadal důvěryhodněji, když vyzval veřejnoprávní média, aby čelila ruské propagandě i té vedené s pomocí domácích odpůrců NATO a stoupenců Kremlu. A to už nehovořím o Miloši Zemanovi, kterého Západ považuje za nejhlasitějšího spojence Putina v Evropské unii. Když nyní prezident řekne, cituji "průjezd kolony vyvolává zbytečné emoce, zneužívá to ruská propaganda," je těžké mu uvěřit.

Dokud se naši čelní političtí představitelé budou domnívat, že na členství v Evropské unii stejně jako na válce mezi Ukrajinou a Ruskem se dá jen vydělávat, budou naši lidé zmatení a spojenci nám nebudou důvěřovat. Tímto postojem totiž jen ukazujeme, že nevíme, kam chceme patřit. Nechápeme, že závazně žitý život se neobejde bez rizika a že jsme již staletí zvyklí jen přežívat: je nám jedno pod kým.

Velice přesně to řekl v sobotním rozhovoru pro Právo náčelník generálního štábu generál Petr Pavel: "Intenzivní boj jako na Ukrajině by česká armáda vydržela jen několik týdnů." Pokud je současné vládě skutečně jedno, kam budeme patřit, měla by to otevřeně přiznat a volby by ukázaly, jestli občané takovou vládu chtějí.