Léky nepotřebuje každý; jídlo ano!
Proto jsou kšefty s potravinami ještě výnosnější.
Jedna tableta šumivého Aspirinu Bayer vás přijde na něco přes dvanáct korun, navzdory tomu, že lék byl vyvinut před více než stoletím a také úprava šumáku není nejnovější a je téměř dvakrát dražší než ten náš. Přesto se kupuje, protože se rozpouští rychle a beze stop. Čtvrtkilová kostka másla vás přijde na více než šedesát korun, navzdory tomu, že před čtvrt rokem byla k mání za čtyřicet. Přesto se kupuje, neb jsme si zvykli mazat chleba máslem.
Ale nejde jen o zvyky. Ve všech oblastech našeho života působí odborníci, kteří bádají, co je nejlepší, co je nejbezpečnější, co je nejúčinnější a co je nejzdravější. ZDRAVÍ, ano zdraví je tou hodnotou nejvyšší. Desetitisíce vědců a zkoumá a výsledky předkládá.
Pojďme tedy k odborným doporučením. Abraham Brill a Edward Bernays byli první vědci, kteří doporučovali škodliviny. Cigaretu v ruce ženy označili za pochodeň svobody (torch of freedom) a propagovali kouření v domnění, že podporují emancipaci žen. Oba vycházeli z teoretických a ideologických základů. Zajímala by mě (a jistě nejen mě) jména těch kolegů, kteří se nechali koupit tabákovými firmami a později opakovaně potvrdili, že kouření je zdravé.
Za mého působení na Ústavu výživy v šedesátých letech se „nezdravost“ určitých konkrétních potravin z vědeckého trůnu oznamovala v tom případě, že jich byl nedostatek. Jeden rok to dokonce byla rajská jablka, když uvázl jejich dovoz z Bulharska.
Pamatuju se na svůj první velkolepý zážitek, když jsem se na tenhle vznešený ústav dostal „z venkova“. Dopoledne na semináři pan profesor hřímal o nezdravých glycidech a prosazoval bílkoviny a pak odjel šestsettrojkou (to nebyl autobus, nýbrž nóbl černé auto pro papaláše) do parlamentu a tam pohovořil ve prospěch zdražení masa a zlevnění cukru (tenkrát ceny trhu neurčovala volná ruka, ale upravovala stranovláda KSČ).
Co se týká světového trendu, byli jsme několik desetiletí přesvědčováni, že máme jíst jen glycidy neboli sacharidy, něco bílkovin a hlavně vynechat tuky. Boj proti nim byl nesmiřitelný natolik, že Velká francouzská revoluce i VŘSR byly proti nim chudinky. Nyní už skoro deset let smíme zase chleba se sádlem a se škvarkama. Navzdory tomu se v nemocnicích stále jako pomsta za pobyt vydává k namazání pečiva Rama.
Za bojem pro sacharidy stály desítky epidemiologických studií, dokazujících jejich užitečnost a naopak smrtící škodlivost tuků, pak byl dalšími desítkami studií tuk vysvobozen z prokletí, a to všechno na statisticky významné úrovni. Vysoce kvalifikovanými vědeckými pracovišti. Naprosto nepřehledná je situace s olejem, takže jediný zdravý je ten, který byl vylisován z olejomaleb starých Mistrů v 16.-18. století.
Naše století objevilo mikrobiom. Zatím se jen tuší, jak přesně pracuje, ale kšefty v jeho jméně už jedou naplno. Skuteční odborníci jsou skromní. Říkají, že strava má obsahovat luštěniny, nejraději fazole, zakysané mléčné výrobky, hojnost ovoce, zeleniny a dalších zdrojů vlákniny a jednou za týden silný hovězí vývar (i z kostí). Nic více a nic méně.
Nicméně už jsou odborníci, kteří vědí, jak krmit toho příslušného mikrouta, aby nám posiloval imunitu a zlepšoval náladu. V současné době mě nejvíc zaujalo varování před špenátem, rajčaty a dalšími produkty, z nichž nám hrozí zkáza, neboť ta zelenina skrývá tmavé pigmenty. Jen by mě zajímalo, zda je jich právě na trhu málo, nebo naopak mnoho, a tohle je konkurence.
Jedna tableta šumivého Aspirinu Bayer vás přijde na něco přes dvanáct korun, navzdory tomu, že lék byl vyvinut před více než stoletím a také úprava šumáku není nejnovější a je téměř dvakrát dražší než ten náš. Přesto se kupuje, protože se rozpouští rychle a beze stop. Čtvrtkilová kostka másla vás přijde na více než šedesát korun, navzdory tomu, že před čtvrt rokem byla k mání za čtyřicet. Přesto se kupuje, neb jsme si zvykli mazat chleba máslem.
Ale nejde jen o zvyky. Ve všech oblastech našeho života působí odborníci, kteří bádají, co je nejlepší, co je nejbezpečnější, co je nejúčinnější a co je nejzdravější. ZDRAVÍ, ano zdraví je tou hodnotou nejvyšší. Desetitisíce vědců a zkoumá a výsledky předkládá.
Pojďme tedy k odborným doporučením. Abraham Brill a Edward Bernays byli první vědci, kteří doporučovali škodliviny. Cigaretu v ruce ženy označili za pochodeň svobody (torch of freedom) a propagovali kouření v domnění, že podporují emancipaci žen. Oba vycházeli z teoretických a ideologických základů. Zajímala by mě (a jistě nejen mě) jména těch kolegů, kteří se nechali koupit tabákovými firmami a později opakovaně potvrdili, že kouření je zdravé.
Za mého působení na Ústavu výživy v šedesátých letech se „nezdravost“ určitých konkrétních potravin z vědeckého trůnu oznamovala v tom případě, že jich byl nedostatek. Jeden rok to dokonce byla rajská jablka, když uvázl jejich dovoz z Bulharska.
Pamatuju se na svůj první velkolepý zážitek, když jsem se na tenhle vznešený ústav dostal „z venkova“. Dopoledne na semináři pan profesor hřímal o nezdravých glycidech a prosazoval bílkoviny a pak odjel šestsettrojkou (to nebyl autobus, nýbrž nóbl černé auto pro papaláše) do parlamentu a tam pohovořil ve prospěch zdražení masa a zlevnění cukru (tenkrát ceny trhu neurčovala volná ruka, ale upravovala stranovláda KSČ).
Co se týká světového trendu, byli jsme několik desetiletí přesvědčováni, že máme jíst jen glycidy neboli sacharidy, něco bílkovin a hlavně vynechat tuky. Boj proti nim byl nesmiřitelný natolik, že Velká francouzská revoluce i VŘSR byly proti nim chudinky. Nyní už skoro deset let smíme zase chleba se sádlem a se škvarkama. Navzdory tomu se v nemocnicích stále jako pomsta za pobyt vydává k namazání pečiva Rama.
Za bojem pro sacharidy stály desítky epidemiologických studií, dokazujících jejich užitečnost a naopak smrtící škodlivost tuků, pak byl dalšími desítkami studií tuk vysvobozen z prokletí, a to všechno na statisticky významné úrovni. Vysoce kvalifikovanými vědeckými pracovišti. Naprosto nepřehledná je situace s olejem, takže jediný zdravý je ten, který byl vylisován z olejomaleb starých Mistrů v 16.-18. století.
Naše století objevilo mikrobiom. Zatím se jen tuší, jak přesně pracuje, ale kšefty v jeho jméně už jedou naplno. Skuteční odborníci jsou skromní. Říkají, že strava má obsahovat luštěniny, nejraději fazole, zakysané mléčné výrobky, hojnost ovoce, zeleniny a dalších zdrojů vlákniny a jednou za týden silný hovězí vývar (i z kostí). Nic více a nic méně.
Nicméně už jsou odborníci, kteří vědí, jak krmit toho příslušného mikrouta, aby nám posiloval imunitu a zlepšoval náladu. V současné době mě nejvíc zaujalo varování před špenátem, rajčaty a dalšími produkty, z nichž nám hrozí zkáza, neboť ta zelenina skrývá tmavé pigmenty. Jen by mě zajímalo, zda je jich právě na trhu málo, nebo naopak mnoho, a tohle je konkurence.