Václav Klaus k tomu jasnozřivě prohlásil, že ti, kteří volili Jiřího Drahoše, se s tím nesmíří a já opravdu nerozumím, proč bych se měl s něčím takovým smiřovat. Zejména v době, když už pominul befel, že podle ústavy je tu vláda jedné strany, která byla nejmoudřejší, do níž se – ač se opakovaně snažil – nadšený pionýr, jediný ve škole s hedvábným šátkem, autor uvedené úvahy a také velké amnestie, nedostal.

Když v ČSR v roce 1935 o 70 000 hlasů před agrárníky zvítězila v parlamentních volbách Sudetoněmecká strana v čele s Konrádem Henleinem, také nebylo proč se s tím smiřovat, tím méně proč se jí podřizovat .

Na Hradě v Praze sedělo už tolik opilců, nespočet nemocných a na druhé straně všeho schopných, že nemá cenu se k tomuto aspektu vyjadřovat. Podstatné bude postavit se proti tomu, co nyní nastane ve společnosti: intenzivní propaganda k opuštění EU a NATO a spočinutí v náruči velkoruského cara. Klaus a Zeman totiž nic jiného nesledují. Nejsou tak zběsilí, aby jako soudruh Gottwald požadovali, aby se ČSR stala jednou ze sovětských republik, jejich tah směrem na Východ je ale mocný a vytrvalý. Demagogicky podkládaný psudonárodními hesly a přikrmovaný strachem z imigrantů, kterých sem z kritických oblastí za poslední dva roky dorazilo plných dvanáct.

Reprezentant moci lidu vyznačující se nespolehlivostí, prolhaností a pohrdáním pravidly je pro malého českého člověka symbolem špatně pochopené svobody. Tu skutečnou těžko unese.„Lidový“ prezident má ale k běžným lidem asi tak blízko, jako Bobšova královna Alžběta besedující s traktoristy, vídá je na svých výjezdech, které si nechává od nich proplatit. To mu opravdu mohou spolknout nadšení diváci Troškových filmů, jeho skutečné cíle by ale ti chytřejší už mohli prokouknout a postavit se jim. Když mi (jak se sám označil) „rozumný a vzdělaný člověk“ řekne, že neví, koho bude volit a že profesor Drahoš se mu zdá málo výrazný, myslím, že by vysokým školám stálo za to podívat se, komu udělují své tituly a za co, když tímto způsobem pak jejich absolventi vybírají prvního úředníka státu.

Jeho prohlášení o tom, že si přeje setrvat v EU je tak důvěryhodné, jako chlad poledního slunce, klid horské bystřiny a čestné slovo bandar logu, jak přesně situaci popisuje Kniha džunglí. Je třeba připomenout, že patříme do Evropy, ne do Asie! A bude to třeba připomínat stále a důrazně. Zeman, ačkoliv je nemocný, je stále nebezpečný. Klaus také.