Nezlobme se na voliče. Těžko mohou volit strany, které jim nabídly jen negaci Babiše

21. 10. 2017 | 20:44
Přečteno 10642 krát
Už to začalo. Za zmatek, který zavládne s devíti stranami ve sněmovně, podle mnohých komentářů mezi poraženými politiky i na sociálních sítích mohou hloupí či neinformovaní voliči. Ale tak to není. Pochopme už konečně motivaci voličů, kteří prohlédli tu prázdnotu současných stran a na truc to hodili právě hnutí ANO Andreje Babiše či některé z úspěšných protestních či dokonce extrémních stran.

Pokud to nepochopíme, tak v dalších volbách dopadnou tradiční strany, které mají demokratickou strukturu, lídry bez finančních vazeb na stranu a čitelnou ideologii ještě hůře. Bez programu, za kterým by si pro sebe volič představil konkrétní výhody, to totiž nikdy nejde.

Katastrofa ČSSD

A přitom to mohlo být zcela jiné. Z obav z výsledku, který dnes skutečně nastal, jsem minulý týden psal o smyšlené alternativní volební kampani, ve které protivníci Babiše dokáží nabídnout i něco jiného, než právě jen odmítání obviněného premiéra v čele budoucí vlády.

ČSSD je bezpochyby největším poraženým voleb. Ztratila 35 mandátů a zbývá jich se 7,2 procenty hlasů jen 15. Přitom právě ona mohla a měla být největším soupeřem nečitelného ANO.

Změnit lídra už mohla dávno, protože premiér Bohuslav Sobotka čím dál více platil u sociálnědemokratických voličů za spojenectví s Babišem a jeho kauzami. Pozdě, ale přece nastoupil Lubomír Zaorálek, ale ten nepřinesl potencionálním voličům žádná nová témata. Poslední jeho výkřik byl, že ČSSD je jistota. Nyní vidíme, že jistota jen sedmi procent.

ČSSD měla prosadit zásadní zákony, jejichž správný rozjezd mohla garantovat jen ona v další vládě. To by její voliči ocenili. Mohlo to začít třeba takto už na jaře: „Zaorálek o týden později vystoupal na horu Říp, zacitoval Masaryka a dal ultimátum vládě: Do konce vládního období chce schválený zákon o sociálním bydlení. Pak přenesení nákladu exekuce na věřitele, pokud je dlužník zjevně bez peněz. Podmíněné oddlužení, pokud se dotyčný už nevrátí do dluhů. Jasný plán podpory pohraničních oblastí, které neprosperují. A urychlenou výstavbu datových dálnic i mimo velká města.“

ČSSD ale nic z toho nezvládla, jen pochodovala zoufale Prahou za vyšší mzdy a levicové voliče tak přebrala ve velké míře SPD Tomia Okamury. I to je hrůzostrašný výsledek politiky ČSSD po 139 letech své existence – reprezentantem dělníků v tomto státě je nyní Okamura.

Souboj ega na pravici

Naprosté Waterloo zažila pravice. ODS je sice druhá nejsilnější strana a TOP 09 se nakonec do sněmovny protáhla, ale jejich zisk je dohromady zhruba 16,5 procenta. Když v roce 2010 tento projekt dvou pravicových stran vznikal, Mirek Topolánek a Miroslav Kalousek ale chtěli pro pravici takto získávat přes 30 procent!

Vyprázdněnost pravicové politiky asi nejvíce zosobňuje Kalousek. Dělal vše možné, aby jako předseda strany zaujal: halil se do tibetské vlajky, jako někdejší volitel euroskeptika Václava Klause na Hrad přísahal na euro a nakonec chtěl poněkud nepochopitelně ve sněmovních volbách zastavit Miloše Zemana. Bez překvapení více jak pět procent voličů to nezajímalo.

ODS zase rezignovala na široký program a do svého středu si nasadila Václava Klause s naprosto nepřijatelnými názory, který na každý nalákaný hlas další dva pro ODS ztratil.

A mohlo být jinak. Obě strany mohly snadno utvořit volební koalici, protože ve všem kromě Evropy se shodnou. A poslední půl rok mohl probíhat třeba takto: „Od března každý měsíc koalice představuje jednu reformu. A to včetně těch nepopulárních. V daňové oblasti snížení sociálních odvodů a nižší daň na reinvestice firem. Ve zdravotnictví nadstandardy a komerční připojištění Ve školství větší volnost ředitelům škol a zrušení nepovedené státní maturity. V oblasti exekucí nová pravidla, která by dala naději statisícům občanů na únik z dluhové pasti.“

Že jde ale vždy o osobní ega až v první řadě, ukazuje i povolební dění. Kalousek prohrál na celé čáře, nabídl opět ODS spojenectví. A Fiala sebestředně a pro budoucnost pravice v Česku i sebevražedně odmítl.

Zbytečně slabí centristé

Přijatelně skončili centristé. Lidovci sice oslabili, ale dostali se. A stejně tak i Starostové. Jejich 17 mandátů je ale zbytečně málo. Zvláště potom, co půl roku harašili s volební koalicí, kterou pak odpískali (což je ale dobře, protože jejich volič by se 10procentní hranice mohl právem bát, vždyť nyní nemají dohromady ani 11 procent).

Přitom jejich spojenectví, pokud by bylo formálně lidoveckou kandidátkou s podporou Starostů, mohlo být velmi úspěšné. Jejich společným tématem měla být bezpochyby rodina. A mohli by nabízet třeba toto: „Odteď se budou výrazněji dotovat školy, aby poskytovaly i odpolední kroužky a rodiče nemuseli v poledne běhat z práce převážet děti na odpolední aktivity. Družiny budou zavírat později a bude v nich více lépe placených učitelů. Gazdík doplnil, že tento program bude v gesci krajů a obcí samotných.
Firmy dále získají daňovou slevu na vytvoření volnočasových odpoledních aktivit pro děti zaměstnanců. Sníží se odvody z částečných úvazku, tím jich vznikne více a matky snáze najdou zaměstnání při péči o dítě.
Stát masivně bude investovat i do výstavby domů důchodců, hospiců a také paliativy, aby staří členové rodiny mohli umírat doma. Gazdík dodal, že výstavba bude opět primárně v gesci krajů a obcí.“

Babiš bez konkurence

Pokud by tradiční síly české politiky – ať už si pod slovem tradiční – představujeme cokoliv, dokázaly postupovat spolu a nabízet i něco jiného než jen negaci Babiše, hnutí ANO by nikdy tak suverénně nevyhrálo a extrémisté a populisté by tak výrazně neposílili.

Babiš by si musel pod tlakem levice, pravice i centristů nevyhnutelně vybrat – buď by si vybral více liberální politiku, nebo by se stal autoritář a lovil Okamurovy hlasy.

K tomu ho ale nikdo nedonutil. Po čtyřech letech odstřelování tak Babiš zcela nepochopitelně může být zajímavý pro levičáka i pravičáka, liberála i autoritáře, individualistu i etatistu, spokojeného voliče i protestního, proevropského i protievropského atd.

Oponenti Babiše zjevně dosud nepochopili, jak uvažuje ta zmiňovaná největší jeho voličská skupina. Ta není bezmezně zamilovaná do vůdce, ani to není ta protestní. Ale je to ta, o které se vůbec nemluví a pak vždy překvapí ve volbách podporou ANO: „Pro ni je Babiš prostě nejmenší zlo. Dobře vědí, že jeho podnikatelská minulost není čistá, ale jak pravicová, tak levicová nabídka jim přijde naprosto zoufalá. A čím více protivníci ANO tvrdí, že Babiš je normalizátor, stalinista, středoasijský autoritář a podobně, tím jsou si jistější touto volbou.“

Že to takto dopadlo, tedy není výsledkem geniality Babiše. Je to mimořádně zbytečný výsledek mizérie jeho oponentů...

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy