Jak budou vypadat naše města po covid-19?
Málokdo si uvědomuje, jak moc je současná podoba měst, ve kterých žijeme, reakcí na epidemie, které se prohnaly Evropou a Severní Amerikou v 19. a na počátku 20. století. Cholera se nově industrializovanými městy Anglie přehnala v letech 1832, 1848 a 1866. Každá vlna zanechala inovativní nařízení ohledně bytových standardů, šířky ulic nebo požadavků na distribuci pitné vody. Epidemie tuberkulózy v New Yorku na počátku 20. století dala vzniku novým stavebním předpisům a investicím do zkvalitnění veřejné dopravy. Každá učebnice urbanismu začíná tím, že městské plánování jako obor vzniklo především v důsledku těchto epidemií.
O autorovi
městský plánovač a ekonom. V roce 2014 založil plánovací kancelář ONplan, která poskytuje komplexní řešení a služby v oblasti revitalizace a rozvoje měst. V letech 2013 až 2016 působil na IPR Praha, podílel na přípravě pražského strategického plánu a založil kancelář participace. V letech 2005 až 2013 pracoval na Šrí Lance. Tam jako konzultant německé rozvojové agenturu GIZ zaváděl reformu plánování na místní úrovni v severovýchodní části ostrova. Pro společnost Člověk v tísni pracoval na projektech na Šrí Lance, Kubě, Filipínách, Kambodži a v Nepálu. Vyučuje prostorové plánování, ekonomický rozvoj a revitalizaci měst na mezinárodní škole architektury Archip v Praze. Vystudoval městské plánování na Barttlet School of Planning, UCL v Londýně a ekonomii na VŠE v Praze.
Binec okolo nás odráží binec v politice. Odpadky a černé skládky nás ilustrují
Piráti a ODS se šavlují o daně, Babiš tleská a poplatník nakonec stejně zapláče
Zeman v Česku spustil normalizaci. Couváme do socíku. Chybí masové demonstrace
Ať se bude šéf diplomacie jmenovat jakkoliv, bude Zemanův. Změnit to mohou až volby
Sucho nekončí. O podzemní vodu bychom měli mít stejný zájem jako o statistiky covidu
