Nová aristokracie
Dnes se Ministerstvo kultury na svém facebookovém profilu pochlubilo několika fotografiemi, které byly pořízeny v interiéru jeho sídla – Nostického paláce. Novou kolekci módních značek pro jaro a léto 2020 tu fotil magazín Esprit. V tištěné verzi pak vyšel soubor snímků pod názvem Nová aristokracie.
Slyšeli jste rouhání
„Tu velekněz roztrhl svá roucha a řekl: Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Hle, teď jste slyšeli rouhání.“ Tahle věta Matoušova evangelia nakonec přivede Ježíše na kříž. Musí zemřít. Rouhal se.
Staroboleslavské desatero
Co, jak a kde řekla Greta, zajímá každého a každý se k tomu musí nějak vyjádřit. Počítám, že jsou na to kontroly, které namátkově chodí po domácnostech a nechají si předkládat články, statusy a komentáře. A nechtěl bych být v kůži toho, kdo žádný takový po ruce nemá.
Třeboň
Nemají se tu recyklovat staré články psané pro jiná média a já to taky nehodlám dlouhodobě dělat. Ale tenhle archivní sem ještě dám a budu spoléhat na shovívavost administrátorů z Aktuálně a na shovívavost Vás čtenářů. Webový magazín, kde to vyšlo, je komplet smazaný a já už bych ten text nikde neměl. A za měsíc jedu do Třeboně. Díky, že to chápete.
Tenkrát na západě
Ašský výběžek nepatří mezi top ten prázdninových destinací. Pokud tenhle kraj už někoho zláká k návštěvě, zvolí obvykle vyhlášené západočeské lázně. Znalecky zkoumá secesní architekturu, která mu popravdě připadá trochu cukrářská, a s okázalým pobavením pozoruje lázeňáky srkající minerálku. S duchem západních Čech se spolehlivě mine.
Krkonošská pohádka
Když už se sype úplně všechno, mohou členové vlády ještě vždycky začít jezdit po republice. Vzpomeňme jen autobusových a vlakových zájezdů, které před pár lety plnily stránky novin a webů i soukromé účty ministrů na sociálních sítích. Ministr v kupé. Ministryně s kolegy „na čtyřce“. Selfie s řidičem.
Chlap se hlásí ke kroužku
Byl jsem tuhle na dva dny pracovně v Českých Budějovicích. Kdybych se líp učil, mohl jsem být řekněme na dva týdny v Římě, ale člověk holt nemůže mít všechno. V jihočeské metropoli to konec konců taky nebylo špatné; ostatně už Karel Prácheňský říkal, že by tu chtěl žít každý.
Řídit a vést. Antonín Staněk jako rytíř smutné postavy
Časopis Týden včera přinesl rozhovor s ministrem kultury Antonínem Staňkem. Je plytký, jak už rozhovory s politiky současné ČSSD bývají, a krotký tak, jak jen mohou být Soukupovy noviny vůči Zemanově vládě. Nic, co by stálo za komentář. Kdyby ovšem Antonín Staněk neměl nutkavou potřebu navážet se do Daniela Hermana.
První text
Když dostanete pozvánku do blogů na Aktuálně, chvíli váháte. Ptáte se, jestli tenhle projekt není už trochu za zenitem, jestli vám jedna mizerná zkušenost před deseti lety nestačila a jestli jste Radkin Honzák, aby to celé dávalo nějaký smysl. Nakonec si odpovíte dvakrát ano a jednou ne, ale stejně do toho jdete, protože ta blogerská společnost není úplně špatná, protože jste ješitné pako a protože Bakalova média, která jsou vedle novin z holdingu ještě pořád Timesy.
O autorovi
(*1970) Na PedF UK vystudoval český jazyk a literaturu a základy společenských věd. Básník, spisovatel, publicista. Prošel mnoha zaměstnáními, jak ve veřejné, tak v privátní sféře. V letech 2015-2018 byl správce twitterového účtu Ministerstva kultury, poté dva roky tiskový mluvčí Filozofické fakulty UK. Nyní v odboru komunikace Národní knihovny ČR. Ženatý, otec dvou synů. Žije v Brandýse nad Labem.