Drobná vzpomínka na Její Veličenstvo královnu Alžbětu II.
Bude to jeden z těch dní, které si budeme pamatovat. Kde jsme byli a co jsme zrovna dělali. Den, kdy zemřela britská královna Alžběta II. Moment, který jsme si mnozí neuměli představit. Vlastně ani to, že tenhle moment někdy přijít musí.
Děti na internetu: Jak je nejlépe ochránit před zneužíváním?
Dopady ruské agrese na Ukrajinu a vlastně na celou Evropu nás všechny zaměstnávají v míře vrchovaté. Přesto musíme pokračovat v řešení dlouhodobých problémů, které tu byly a narůstaly v čase před covidem a válkou.
Jedním z takových problémů je neustále rostoucí sexuální zneužívání dětí jak v reálném životě, tak na internetu. V obou případech jde o odporný zločin páchaný na těch nejzranitelnějších – dětech, dokonce kojencích či batolatech.
Právě internet umožnil masivní rozsah zneužívání a jeho dopad na ty nejmenší a bezbranné. Podle posledních statistik se jedno z pěti dět v Evropě v minulosti stalo, nebo je obětí sexuálního násilí na internetu.
Devadesát procent materiálu se sexuálním zneužíváním dětí se přitom celosvětově soustřeďuje v Nizozemsku, kde je poskytován prostor pro tento online materiál na serverech (hosting). To z Evropy v globálním měřítku činí nelichotivé centrum dění (hub).
Internet je všechno, jen ne bezpečné místo pro děti. Chceme proto zpřísnit zákony, dát zákonné povinnosti digitálnímu byznysu, zejména platformám, aby proaktivně vyhledávaly, odstraňovaly a nahlašovaly případy svádění dětí, dětské pornografie, jakýkoli materiál se zneužívanými dětmi, ať už jsou to obrázky nebo texty.
Zároveň navrhujeme ochranu proti zneužití případného prolomení zašifrované soukromé komunikace. To je nejcitlivější bod návrhu a bude se o něm jistě intenzivně jednat, protože musíme najít správnou rovnováhu mezi ochranou soukromí a ochranou bezpečnosti dětí.
Internet je pro děti novým hřištěm. Hřištěm, na kterém podle studií tráví v průměru sedm hodin denně. Je to hřiště spravované soukromými společnostmi. Je tudíž fér po nich požadovat, aby investovaly do bezpečnosti. Nedávno jsme také dokončili nový zákon, který zakazuje cílení reklamy na děti, což je další problém, kterému čelíme.
Zákon nicméně není samospasitelný, rodiče mají povinnost chránit svoje děti, jejich soukromí a bezpečnost. A zároveň je to i výzva pro vzdělávání, pro poučení dětí, ale právě i rodičů. Zejména o tom, jak se pohybovat na internetu, jakým způsobem vyhledávat, jak se chránit před nebezpečím. Nemluvím zde ovšem o poučení rodičů, kteří k těmto odporným účelům děti sami zneužívají. Ti patří za mříže.
Jak si pamatuji Madeleine Albrightovou a na co jsem se jí nestihla zeptat
Je to smutný okamžik. Takoví lidé, jako je Madeleine Albrightová, by odcházet neměli. O to smutnější je, pokud právě takoví lidé odcházejí z takto rozkymáceného světa. Při své práci jsem potkala několik skutečných hvězd světové politiky, ona byla jednou z nich.
30 let internetu v Česku, jak dál?
Byl to pro mě zvláštní pocit přemostit čas a připojit se - po internetu – k lidem, kteří před 30 lety v Česku internet spustili, z té samé učebny ČVUT. Dokonale to ukazuje, jak internet změnil způsob, jakým žijeme, cestujeme, jsme v kontaktu s přáteli a pracujeme.
Kdo má vlastně právo položit věnec?
„Paní Jourová, když tam tu kytku půjdete teď dát, ta stráž vás možná srazí k zemi,” zaznělo varování jedné reportérky, která čekala u sochy Masaryka. Bylo kolem poledne 28. října, přinesla jsem rozměrnou kytici, chtěla jsem ji dát k nohám prezidenta.
Vraťme Internetu jeho původní smysl
Přiznávám, že to byl elektrizující okamžik, když Tim Berners-Lee, zakladatel world wide web (www), při zahájení Web Summitu v Lisabonu apeloval na vlády, firmy i jednotlivce, aby podpořily novou Smlouvu pro Web, jejímž cílem je chránit lidská práva a svobody na internetu. Byla jsem v tu chvíli pár metrů od něj, za zády a všude okolo sedmdesát tisíc účastníků summitu. Atmosféra pulsující nadšením z technologického pokroku, kterou zakladatel internetu rozříznul silným voláním po navrácení původního snu, totiž aby internet sloužil humanitě, mezilidské komunikaci a vzdělání. Tím nastartoval globální kampaň na ochranu webu od destruktivních dopadů zneužívání a diskriminace, politické manipulace a dalších hrozeb, které zamořují online svět.
Přestaňme už ze sebe dělat lůzry
Před pár dny jsem dostala v jednom rozhovoru pro český zpravodajský server opakovaně otázky, zda "mě neuráží, že se na nás na Západě dívají jako na méněcenné, chudé a zaostalé". Ne, neuráží mě to, protože to není pravda.
G7 o ženách a bod G (nejen) české politiky
Minulý týden jsem se za EU účastnila zasedání zemí G7. Jak mnozí z vás vědí, tak tyto země dohromady reprezentuji 60 % světové ekonomiky. Jsou to Francie, Itálie, Německo, Velká Británie, Japonsko, Kanada a USA. Tématem tentokrát nebylo hospodářství, ale rovnost žen a mužů, viděno z pohledu politiky, ekonomiky a spravedlnosti.
Ochrana soukromí v širších souvislostech
Něco se s námi děje. Je to postupné a nedá se to změřit. Může to být nebezpečné a je mnoho cest, jak tomu čelit. Není to Yetti, je to všude kolem nás. A pokud nežijeme v lese mimo dosah internetu, pak se nás to setsakramentsky týká.
Ztráta soukromí cestou do zámoří
„Hi, how are you?“, „Odkud jste?“ a „Co děláte v Americe?“ a samozřejmě „Na jak dlouho jste tady?“, „A kde tady bydlíte?“ Ta sprška otázek přišla, když jsem se nedávno ocitla v jednom malém obchůdku ve Washingtonu. „A proč se ptáte?“ Jasně, už v tu chvíli jsem se cítila trapně, nerudná osoba z Evropy, která o sobě nechce nic říct mladé sympatické prodavačce. Mockrát pak po mně ještě někdo chtěl telefonní číslo, soukromou adresu a v jednom obchodě dokonce i průkaz totožnosti.
Fiala neumí zkrotit Černochovou. Ta zas nedokáže vydýchat Řehku. Voliče to znechucuje
Pokrok nevidí rodinu jako temnou sluj a ženu jako předmět. Prosazuje se ale jen těžce
Overtonovo okno a politika
Vondráček papouškuje Lavrova, Babiš štve "naše lidi" proti uprchlíkům. Kreml tleská
"Nejste v kondici." Vondráček to od Pekarové schytal už ve studiu. To byl jen začátek
