Předčasné sny o financování státního rozpočtu z ČNB
Státnímu rozpočtu se loni prostřednictvím daňového balíčku pustilo žilou. Pro někoho by tedy bylo lákavé, nalít chybějící peníze do rozpočtu z prostředků ČNB. Možná někomu přijde téma nezávislosti centrální banky jako plané teoretizování, ale praktický problém je v tom, že ani mimořádný účetní výsledek hospodaření ČNB za rok 2020 nejsou reálné peníze na rozdávání. A debata o případném rozprodeji devizových rezerv rozhodně není téma na politickou eskamotáž.
Dokážeme probudit rozum?
Spánek rozumu provází temné etapy civilizačního úpadku. Potřebujeme aby nám světlo rozumu znovu svítilo na cestu. A můžeme to otestovat na třech důležitých oblastech civilizačního pokroku. Na pochopení zesvětovění našich životů, na schopnosti oživit reálné ekonomické myšlení a na realismu při zvládání ekologických hrozeb.
Aktualizaci makroekonomických prognóz potřebujeme
Podmínkou smysluplného jednání o veřejných financích je průběžná aktualizace makroekonomických prognóz. V turbulentních časech je spolehlivost predikcí nižší, tato zvýšená nejistota ale není důvodem nezabývat se možnostmi vývoje vůbec. A to přes to, že monitoring různých prognóz nyní potvrzuje neobvyklé variační rozpětí.
Jak vytáhnout českou levici z propasti?
Výsledky posledních voleb jsou popisovány jako pád levice do propasti. Jedni její případný pohřeb slaví, druzí propadají sebemrskačství a slouží tryzny. Neuškodí podívat se z většího odstupu a s klidnou hlavou na analýzu příčin a na mapu možných cest, jak levici z propasti dostat zase ven. Pouhý face lifting asi nestačí, aby levice vstala jako fénix z popela.
Letní spor o historii normalizace
Děkan FF UK Michal Pullman na sebe upoutal v polovině letošního července pozornost svou úvahou o míře souznění lidí s normalizačním režimem před rokem 1989. Mnozí pak připomněli podobné výroky francouzské historičky Muriel Blaive z ÚSTR, které podle nich rovněž rozmělňovaly minulé viny. Kritická reakce na zavádějící hodnocení normalizace některými historiky a možná ledabylé zacházení s pojmy je v diskusi přirozená. Z akademického sporu se ale jakoby klubala kulturní válka o rehabilitaci stalinismu.
Krize otevře téma ekonomické strategie
První pomoc pro vypnutou ekonomiku vznikala za chodu. Lze ji ještě ladit, ale rychlost jejího schvalování záležela na efektivní politické shodě. Dlouhodobější problémy ekonomiky ovšem otevřou strategičtější politickou debatu. Jak zvládnout nejen potřebnou konsolidaci, ale také odkládané strukturální reformy a modernizace. Témata jako posílení státu a naší soběstačnosti ale i akumulačních zdrojů či záchrana budoucnosti evropská integrace mohou nahradit dosavadní plytký politický diskurs.
Kam až poroste cena za koronavirus?
Vše má své náklady, tedy i zvládání nákazy a ochrana ekonomiky. Neřešíme jen dnešek, ale i podmínky našich životů v budoucnosti. Potenciál společnosti není nekonečný a tudíž musíme v krizových situacích zvažovat, zda nejdeme na problém s příliš velkým kanonem a zda by se nenašlo více „smart“ řešení, které by zachovalo potenciál i pro futuro a na zvládání jiných problémů. Jinak cena, kterou ponesme všichni, bude nepřiměřená.
Dopad koronaviru na ekonomiku ČR
První březnový den se i na území ČR objevila nákaza koronavirem z čínského Wuhanu (COVID-19). Vyhlášení nouzového stavu a celostátní karantény je jen prevence vůči šíření pandemické nákazy. Přijdou s tím ovšem dopady na ekonomiku země, které bude nezbytné mírnit a které posunou dosavadní vzorce uvažování ekonomů na vládní i firemní úrovni.
Historický mimořádný sjezd KSČ před 30 lety
Před Vánoci roku 1989 byl v Praze zahájen mimořádný sjezd KSČ. Řádný stranický sjezd byl původně plánován na rok 1991. Události 17. listopadu 1989 ale vše urychlily. Místo plánované přehlídky úspěchů přestavby socialismu musel být svolán urychleně sjezd, na kterém KSČ nakonec bojovala o své politické přežití. Představitelé někdejší monopolní státostrany se na něm omlouvali společnosti a začali si přivykat na soutěž v rámci politické plurality.
Co jít na klima s rozumem a bez strašení ?
Zelení lobbisté urputně tlačí svou alarmistickou agendu před již 25.klimatickou konferencí OSN na podzim 2019 v Chile. Lobbyismus logický, ovšem věcnost je v něm nahrazena emocionalizací. Bohužel, ti, co nepřekročí optiku svatého boje s tzv. popírači jsou jak klimatičtí svědkové Jehovovi. S těmi je polemika marná, povyšují svou vášeň spasit svět nad fakta, Lidé kritického rozumu ale těžko obejdou v klimatické agendě dvě základní věci.
Nejsme kolonií Bruselu, ale Babiše. Za jeho střet zájmů brzo zaplatí celé Česko
Taková hezká holka, proč neukážete víc?
Evropa má Bidena ráda, ale bojí se na něj vsadit. Měla by americky zariskovat
Babiš hezky zpívá ptáčkovi Šlachtovi, když ho lapá. Ale společného nemají nic
Na horní palubě Titaniku jsme od waltzu přešli k rozpočtovému pogu
