Miliardy na podporu vzdělávání jsou, vláda má zatím na prvním místě beton

Během následujících dní či týdnů by měla vláda rozhodovat o využití mimořádných evropských prostředků spojených s takzvanou „Facilitou na podporu oživení a odolnosti“, která má členským zemím Evropské unie pomoci s dopady pandemie Covid-19 na jejich ekonomiku a připraveností na budoucnost. Až 180 miliard korun má jít na financování priorit, které pro Českou republiku určuje Národní program obnovy. Dosavadní návrhy využití těchto peněz ze strany vlády Andreje Babiše a především ministerstva průmyslu pod vedením Karla Havlíčka míří hlavně na infrastrukturní projekty. Obecná poučka vyspělých ekonomik říká, že základem úspěchu je vždy investice do lidí a vzdělávání. Vláda ale jde zcela opačným směrem. Kam by tedy měla peníze směřovat prioritně?

Více »

První vlna za námi. A co teď? Na jaké oblasti se v rámci vzdělávací politiky aktuálně zaměřit?

Uzavření škol v polovině března vystavilo vzdělávací systém zcela mimořádné situaci. Učitelé, žáci, ředitelé i rodiče se se zajištěním vzdělávání a výukou na dálku poprali dle svých možností a schopností. Výzkumná šetření a data ukázala, že mezi přístupy a podmínkami škol existují skutečně velké rozdíly.

V této době se odborníci ze všech koutů světa i České republiky pouštějí do úvah o tom, co dál. Tedy, jak se z celé situace poučit a rovněž připravit školství na případné další vlny epidemie či jiné mimořádné situace. V tomto blogu přinášíme některé směry úvah o opatřeních vzdělávací politiky, které se z dostupných poznatků jeví jako klíčové. Zároveň je část z diskutovaných kroků poměrně snadno realizovatelná (často postačí pouze “zacílit” veřejné prostředky). Právě to by mohlo mít v případě České republiky šanci na úspěch.

Více »

Nemá smysl nechat žáky v krizové situaci propadat aneb české ministerstvo školství může hledat inspiraci u slovenských kolegů

Ministr školství Robert Plaga v nedělních Otázkách Václava Moravce prohlásil, že jeho rezort připraví vyhlášku, která by měla učitelům dát návod, jak klasifikovat děti v druhé polovině současného školního roku. Co by mohl takový předpis obsahovat a jak vůbec k hodnocení žáků konkrétně přistoupit?

Více »

Další dějství proměny státní maturity: Zmatky, obrovská nejistota i návrhy pro neúspěšné maturanty

Diskuze o budoucnosti maturitní zkoušky, které se odehrávají v poslanecké sněmovně i ve veřejném prostoru, z velké části poukazují na některé problémy českého vzdělávacího systému. Podobně platí to, že současná podoba maturitní zkoušky je jako celek již překonaná a je nutná její změna.

Více »

MŠMT hledá generála pro novou Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

Na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) probíhají velké - ale ne úplně nečekané - změny. 18. listopadu 2019 vláda schválila tzv. systemizaci služebních a pracovních míst ve státní správě. Jde o návrh změn organizace státních úřadů, tedy i rezortu školství. O den později ministerstvo publikovalo výzvy k přihláškám na některá výběrová řízení na nová vedoucí místa. Z těch vyplývá, že je potřeba nejprve hledat kapitána či spíše přímo generála pro to nejdůležitější - regionální školství.

Více »

O autorovi

Autor se profesně zabývá strategickým řízením vzdělávacích systémů a analýzou, tvorbou a realizací vzdělávací politiky. Vystudoval politologii, veřejnou správu a další sociálněvědní obory na Masarykově univerzitě v Brně. Studuje doktorský program veřejná a sociální politika se zaměřením na vzdělávací politiku na Karlově Univerzitě v Praze. Stál u rozjezdu factcheckingové platformy Demagog.cz. Působil jako analytik na Úřadu Vlády ČR. 3 roky strávil na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kde měl na starosti koncepční a analytické materiály i profilaci rezortního výzkumu. Stál za projektem přípravy Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Jako konzultant spolupracuje či spolupracoval s organizacemi PAQ Research, TA ČR, DZS, EDUin a místními či krajskými samosprávami a dalšími aktéry.