11. 04.

COVID-19 nemá ideologii.

Václav Krása Přečteno 899 krát

V lednu letošního roku prohlásila generální ředitelka Evropské komise pro zdraví Sandra Gallinová, která vyjednává společný nákup vakcín tyto věty „Společné úsilí nám zajistilo množství dávek, které by si ani největší země zajistit samy nedokázaly“. Byla to lživá slova, která veřejně paní generální ředitelka pronesla. Je tomu zcela naopak. Evropská unie v této velmi klíčové situaci zcela selhala.
Lze to dokumentovat na dvou zemích, které leží na okraji EU, Velké Británii, která je na západním okraji EU a Srbsku, sousedícím na východním okraji Unie. K datu 4. dubna bylo ve Spojeném království naočkováno první dávkou přes 31,5 mil. občanů, to je více než 47 % všech občanů. Druhou dávku obdrželo téměř pět a půl mil. občanů, tedy více než 8 % obyvatel.
Na východním okraji EU je premiantem v očkování proti koronaviru Srbsko. Malý stát se sedmi miliony obyvatel, který je hned po Británii nejvíce proočkovanou zemí v Evropě. Údaje serveru OurWorldInData to jasně potvrzují. Na sto obyvatel připadalo v Srbsku minulý týden 29,5 očkovaných oproti 10,5 v Německu a 10,7 ve Francii. Srbsko neřešilo otázku, od koho nakoupí vakcíny. Zajistilo si dodávku více než jedenácti milionů dávek z Ruska a Číny. Současně nakoupilo vakcíny i od „prověřených“ dodavatelů ze západní Evropy. Země již loni v srpnu uzavřela dohodu s firmami Pfizer a BioNTech na dodávku 2,2 milionu dávek vakcíny Comirnaty.
Obě výše uvedené země si zajistily nákup vakcín samy, samy si vakcíny certifikovaly a dnes jsou jasnými premianty. Srbsko dokonce nabízí každé osobě starší 18 let, která přijede z jakékoliv země, že ji zdarma naočkuje. Je to jasný důkaz toho, že paní generální ředitelka Evropské komise pro zdraví Sandra Gallinová lhala, což je v takto kritické oblasti velmi špatné.
Dnes je zřejmé, že vakcíny se staly předmětem politických her. Každý slušný člověk musí být znechucen nad politizací vakcín proti koronaviru. Očkování proti různým nemocem je běžnou věcí a nikoho nezajímá, kdo je výrobcem vakcíny a kdo ji schválil. Proč zrovna u očkovací látky, která má zabránit umírání statisíců lidí, je politika na prvním místě? Co je příčinou? Co je to za podivné hry se životy lidí? Je to nesmyslná ideologická předpojatost a možná i nenávist řady politiků. Jejich konání je nepřijatelné a my, mlčící většina, bychom je příště neměli volit.
To, co se dělo se Sputnikem na Slovensku, kdy kvůli němu padla vláda, je jen potvrzením, že politikům na životech lidí vlastně nezáleží. Důležitější jsou mocenské hry. Je mi zle z těch nenávistných vyjádření politiků, ale i části novinářů. Jejich lživá vyjádření, se snahou zabránit použití ruských, čínských či jiných vakcín, vedou k úmrtí dalších tisíců lidí.
Chtějí zpochybnit všechno kolem vakcín i přesto, že Čína už s COVID-19 nemá problém, jejími vakcínami se očkuje ve spoustě států a žádný problém se nevyskytl. Obdobně to platí pro Sputnik. Očkuje se s ním v řadě států a také žádný problém. Nenávist některých politiků a novinářů rozpoutala nesmyslnou štvavou kampaň, aby v občanech vyvolala strach vůči těmto vakcínám a definitivně zabránila jejich použití. Budou pořád dokola vykřikovat lži, že nebýt EU tak nemáme téměř žádné očkovací látky. Nevidí těžké osudy jednotlivých lidí, kteří trpí, dusí se a v osamocení umírají. Očkovací látky nemají žádnou ideologii, tak jako jí nemá smrt.
I přes obrovskou kampaň proti Sputniku V je podpora vakcíny v Česku překvapivě vysoká. Pokud by jí úřady udělily výjimku, nechalo by si ji píchnout téměř čtyřicet sedm procent dotázaných, kteří dosud očkovací látku nedostali. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury STEM/MARK pro MF DNES mezi tisícovkou obyvatel ve věku od 18 do 75 let z celé republiky. Je to určitě nepříjemná zpráva pro ty, kdo neustále brojí proti spolupráci s Ruskem, ať se jedná pro politiky nebo média. Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sputnik-vakcina-koronavirus-ockovani-arenberger.A210410_085847_domaci_vlc
Jsme malý národ, proč se nechováme jako Srbové, proč nejsou pro politiky nejdůležitější naši občané? Jsme nepoučitelní! V historii se mockrát ukázalo, že v takových dobách se k moci derou nebezpeční radikálové. Měli bychom na to myslet.


17. 03.

Okupace 15. března 1939 nás téměř nezajímá.

Václav Krása Přečteno 1487 krát

V pondělí 15. března jsme si velmi skromně připomenuli 82. výročí okupace německou brannou mocí. Je třeba však připomenout, že na likvidaci Československa se nepodíleli jenom Němci, ale také Poláci, kteří okupovali Těšínsko, Slováci, kteří se udělali sami pro sebe a také Maďaři, a to okupací Podkarpatské Rusi. Část jižního Slovenska vlastně vzali nově vzniklému Slovenskému štátu. Jednalo se o totální likvidaci naší státnosti s velmi nebezpečnou budoucností. Nebýt vítězství mocností ve II. světové válce možná bychom dnes neexistovali jako národ, nebo by existovaly enklávy lidí, kteří ještě, navzdory útlaku, používají v soukromí svůj mateřský jazyk. 15. březen 1939 lze směle přirovnat k Bílé hoře. Náš národ se ocitl ve smrtelném nebezpečí!
Proč tak dramatický úvod? Sledoval jsem média, jak a v jaké míře si vzpomenou na toto velmi smutné výročí a můj předpoklad, že většina médií se výročí dotkne jen okrajově, se naplnil. Zpravidla se jednalo o stručnou zprávu, nebo nějaký příběh. Nezklamala mě Česká televize, která v neděli v hlavních událostech měla krátkou reportáž, která se po věcné informaci soustředila na parašutistické výsadky na naše území v období okupace, organizované z Anglie. O výsadcích organizovaných Ruskem ani muk. Pomohla mi „stará, dobrá“ Wikipedia. https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_v%C3%BDsadk%C5%AF_do_Protektor%C3%A1tu_%C4%8Cechy_a_Morava. Počet výsadků praktický stejný, úspěšnost srovnatelná. Zkrátka, stačí jen některé informace nesdělit a tak ovlivňovat veřejné mínění.
ČT se vyznamenala ještě v pondělí 15. března, kdy vzpomínku na okupaci zařadila v hlavní zpravodajské relaci jako předposlední. A po ní poslední zpráva o předávání cen Grammy 2021, byla podstatně delší. Aspoň víme co je podstatné.
Pietu za mrtvé v době okupace jsem nezaznamenal žádnou, ale to se u nás už dlouho nenosí. (Vždyť nás okupovali nacisti a ti už nikde přece nežijí). Přesto se několik politiků k výročí okupace vyjádřilo. Příznačně úderná byla vzpomínka paní předsedkyně Pekarové Adamové. „Před 82 let začali nacisté (zvýraznil autor) s okupací Čech, Moravy a Slezska a byl zřízen autonomní Protektorát Čechy a Morava. Temná stránka našich dějin, která zničila život mnoha občanů,“ uvedla šéfka TOP 09. I tuto historickou událost ale dokázala vztáhnout k současnému politickému dění. „Zatímco za tuto okupaci proběhla omluva a pokání, jiní okupanti i dnes otevřeně vyhrožují. Nezapomeňme,“ vyzvala paní Pekarová Adamová své čtenáře, v narážce na ruský tlak, který, dle ní, eskaloval zejména v době kauzy odstranění sochy maršála Koněva v Praze.
Pamatuji více než paní předsedkyně a vím, že pan prezident Michail Gorbačov se nám za okupaci v roce 1968 už dávno omluvil. Ze slov paní předsedkyně Pekarové Adamové není zřejmé, zda se nám omluvili nacisté, nebo Němci. Co však zřejmé je, že skutečný průběh dějinných událostí je neustále otáčen a relativizován. V dnešní době již pomalu nemůžeme říci, že za II. světovou válku mohou Němci a že nás neokupovali nacisti, ale Němci a jejich Wermacht.
Relativizování našich dějin již probíhá dlouho. Často slyšíme o selhání prvorepublikové demokracie a zejména prezidenta Edvarda Beneše. Na různých televizních stanicích se prakticky denně prezentují kroky Adolfa Hitlera a jeho „soukmenovců“ při dobývání Evropy. Naši filmoví tvůrci točí jeden film za druhým o utrpení Němců při poválečném odsunu. O utrpení Čechů v době okupace, které bylo sto krát větší, se skoro nezmiňujeme. Jeden z vítězů nad Hitlerem, sir Winston Churchill je hanoben jako rasista a téměř nikdo nezvedne hlas, aby vyvrátil tyto nesmysly. Tři sta šedesát tisíc obětí německé okupace, by si zasloužilo nejen naší vzpomínku. Desetitisíce neznámých „obyčejných“ lidských osudů, zbytečně zmařených, by nám neměly být lhostejné.

08. 03.

Pan Bartoš nám věší bulíky na nos.

Václav Krása Přečteno 2956 krát

Předseda Pirátů pan Ivan Bartoš nedávno prohlásil, že koronavirovou epidemii by měli řešit odborníci. Navrhuje to v plánu Pirátů a Starostů s názvem „Za pět dvanáct“. Představuje si, že rozhodovat by měl jakýsi nadresortní poradní orgán podobně fungující jako třeba Institut Roberta Kocha v Německu. „Tým by byl složený z odborníků v oblasti zdravotnictví, ekonomie, matematiky, sociologie, výzkumu a dalších věd. Shromažďoval by vědecké poznatky o epidemii, dopadech na ekonomiku a chování lidí a jako celek by vládě navrhoval potřebná a opodstatněná opatření.“ Viz.: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Dejte-to-odbornikum-Covid-Ivan-Bartos-ma-navrh-656428
Pan Bartoš věší občanům bulíky na nos, protože Kochův institut založený na konci 19. století je obdobnou institucí jako náš Státní zdravotní ústav, založený v roce 1925. Srovnej Wikipedie: Institut Roberta Kocha, sídlí v Berlíně a spadá pod spolkové ministerstvo zdravotnictví. Mimo jiné se zabývá epidemiologií a pomáhá vládě v boji proti epidemiím. V současné době je centrem výzkumu a boje proti pandemii koronaviru SARS-CoV-2 na německém území, ale v žádném případě nepředkládá spolkové vládě nějaká komplexní doporučení a už vůbec se nepodílí na rozhodnutích vlády.
Tvrzení, že je možné svěřit řešení společenských problémů a krizových situací nějakému odbornému týmu je zcela zcestné, i když často prezentované. Je to tak naivní, že pan předseda to určitě nemyslel vážně, a pokud ano, potom nám pomáhej Bůh, pokud by byl premiérem.
Představa, že nějaký tým odborníků stanoví, co je nutné učinit například v boji s koronavirem, určí, jaké budou rozpočtové dopady, kde se mají vzít peníze, ukáže, kteří lidé budou ekonomicky postižení, a jak se jim má pomoci, je prostě hloupost. Promyslet odborný scénář se všemi důsledky pro život a ekonomiku u komplexních problémů nejde, protože vždy je více než jedno řešení, a potom někdo (politik) musí rozhodnout, která řešení, nebo jeho části, budou použita. I mezi odborníky nutně musí dojít ke střetu o způsoby řešení, ale hlavně, chtěl bych vidět, kdo z nich by nakonec převzal odpovědnost za konečné rozhodnutí? Odborníci nejsou voleni a tak nemohou být potrestáni budoucí politickou prohrou. Museli by převzít hmotnou odpovědnost, a to je velmi riskantní. Šli by do toho jen hochštapleři, a to možná s nadějí, že se z odpovědnosti nějak vykroutí. Velmi zásadní je však skutečnost, že politici se musí rozhodovat také v kontextu společenské a ekonomické situace, i když řeší pouze určitý, byť velký problém.
Proto věty pana Ivana Bartoše v uvedeném rozhovoru, kdy prohlásil: „Já když jako premiér budu vědět, že to, co ten tým prezentuje, jakou má za sebou odbornou práci konkrétních lidí, kteří mají odvahu se pod to podepsat, tak můžeme řízení pandemie zcela odpolitizovat,“ jsou nepravdivá. Pan předseda říká, že by si zkrátka umyl ruce a tvrdil by „já nic to oni a volte mě dál“. Jenže v demokracii je to tak, že rozhodují ti, kteří kandidují ve volbách, uspějí v nich, ale také nesou plnou politickou odpovědnost za svá rozhodnutí, která zpravidla vycházejí z protichůdných odborných stanovisek. Je to zkrátka na politicích, kteří mají mandát od občanů a nemohou se zbavit odpovědnosti za svá rozhodnutí a už vůbec je nesmí svádět na odborníky. Pokud si to někdo myslí, tak ať ani nekandiduje a nevěší voličům bulíky na nos.

05. 03.

Ideologie nade vše.

Václav Krása Přečteno 1898 krát

Další a další nemocnice vyhlašují kvůli naplnění kapacit stav hromadného postižení osob. Česká republika nezvládá epidemii koronaviru a stává se hrozbou i pro okolní státy. Co se stalo, že jsme na tom tak špatně? Těch událostí je mnoho a byly už popsány – letní uvolnění všech opatření, statisíce lidí na dovolené v Chorvatsku a jinde, tlak opozice proti restriktivním opatřením a neochota vlády jít do konfliktu před volbami, vánoční nákupy, ale hlavně naše obrovská nedisciplinovanost a neochota strpět omezení, která občané okolních států bez větších problémů dodržovali.
Je tu však ještě jeden obrovský problém, který se nyní projevuje čím dál více. Nemáme dostatek očkovacích vakcín, které jsou klíčové pro systémové řešení epidemie, ačkoli jsou jedinou nadějí, abychom se mohli vrátit do relativně normálního stavu. Spolehli jsme se na EU a dopadli jsme jak ti nešťastní „Sedláci u Chlumce“. Nejen my, ale i další členské země, které se neodhodlaly k samostatnému zajišťování vakcín. Uvízli jsme v byrokratické síti evropských struktur, které nejsou schopné řešit krizové situace. Hromadný a výhodný nákup milionů vakcín se významně zadrhl. Omluvy paní Ursuly Leyenové nám jsou houby platné, když umírají tisíce lidí.
Nic neřešící je vyjádřením pana premiéra „Konečně dobré zprávy! Díky solidaritě EU obdržíme příští týden 100 tisíc dávek vakcíny Pfizer navíc. Můžeme rychleji očkovat teď, když to nejvíc potřebujeme,“ uvedl ve svém tweetu a poděkoval členským státům, Evropské komisi a její předsedkyni Ursule von der Leyenové. „Velmi si toho vážíme.“ Toto vnímám jako poděkování, že neschopní úředníci zpackali co mohli a teď se hrbíme za almužnu, která nic neřeší.
Média nyní ovládá diskuse o ruské vakcíně proti covidu Sputnik V. Ruská očkovací látka Sputnik V spustila divokou debatu na odborné i politické rovině. Ačkoliv ji Evropská unie ještě neschválila, na národní úrovni dostala zelenou v Maďarsku a na Slovensku. Dva miliony dávek, které objednal slovenský premiér Igor Matovič, způsobily hlubokou politickou krizi i přesto, že studie zveřejněná odborných časopisem The Lancet přinesla nadějné výsledky – účinnost ruské vakcíny v posledních fázích testů dosáhla 91,6 procent. „Uvedené výsledky jsou jasné a vědecký základ očkování byl prokázán,“ říkají profesoři Ian Jones a Polly Royová.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová prohlásila, že v případě nákupu Sputniku jde o rezignaci na pravidla, kterými se v medicínských otázkách země řídí, a které garantují nejvyšší standardy bezpečnosti pro lidi. Otevřenou otázkou podle ní zůstává, zda tento krok nezhoršil možnosti SR zapůjčit si od evropských partnerů již registrované vakcíny. Prezident lékařské slovenské komory Marian Kollár prohlásil, že vakcína je jediným možným řešením a jedinou cestou, jak se z tohoto pekla dostat. Zdůraznil, že jako lékař se nedívá na to, odkud vakcína pochází, ale na to, zda je účinná. Ministr zdravotnictví SR Marek Krajčí oficiálně povolil používání vakcíny Sputnik V na Slovensku. Podepsal žádost o použití neregistrovaného přípravku. Zkrátka politická bitva se vším všudy.
Je dobré sledovat diskusi o očkování v našich luzích a hájích. Ideový boj o čistotu myšlení nabírá na obrátkách. Avízovaný kandidát na prezidenta pan generál Petr Pavel má za to, že ten, kdo tvrdí, že věci jako jádro, ropa, investice či vakcíny nemají ideologii, a tedy nemohou představovat riziko, popírá zjevnou realitu. Jen nerozumím tomu, proč plyn a jádro můžeme z Ruska dovážet, ale vakcíny, kterých máme nedostatek nikoli. Někteří senátoři za hnutí STAN tvrdí, že ruská vakcína je předmětem hybridní války proti Evropské unii. Pan senátor Pavel Fischer v tomto duchu dokonce rozhořčeně psal dopis panu prezidentovi Miloši Zemanovi, který požádal Rusko o dodávky vakcíny Sputnik V. Svérázně se k otázce nákupu ruské vakcíny postavil europoslanec Tomáš Zdechovský. Ten s nákupem souhlasí s tím, že prioritně by měli být očkováni voliči ANO, ČSSD a SPD.
O tom, jak je naše myšlení pokroucené svědčí tato epizoda z rozhovoru paní redaktorky ČT Světlany Witowské s paní poslankyní EU Kateřinou Konečnou, kdy paní poslankyně uvedla, že bychom měli usilovat o Sputnik. Paní redaktorka se na ni podívala a zeptala se: „A co by na to řekli v Bruselu?“ Dříve v Moskvě dnes v Bruselu. Nikdo se nezajímá co si o tom myslí ti lidé, kteří jsou v těžkém stavu, protože na ně žádná vakcína nezbyla.
Co z výše uvedeného plyne? Nestačí, že očkovací látka je po odborné stránce v pořádku, nestačí, že o ní je zájem asi v padesáti zemích světa a v současné době se s ní očkuje v patnácti zemích. Nemá však správný ideový původ. Je z Ruska ze „země zla“ a my, skvělí a čistí „Evropané“ se můžeme nechat očkovat jen ideově uvědomělou vakcínou. Možná bychom zachránili tisíce lidí, protože není pravda, že by nám Rusko dodalo jen 20 000 dávek, jak uvádějí ti ideově nejčistší z nás, když na Slovensko bylo dodáno najednou 200 000 dávek. Zkrátka třídní boj je třeba vést do hrdel i statků, a ti mrtví….?
Pojďme se podívat, jak to je s registrací vakcíny u nás. Nerozumím tomu, proč ministr zdravotnictví odmítl požádat SÚKL, aby projednal registraci vakcíny Sputnik V a také je nepochopitelné, že ředitelka SÚKL, paní Mgr. Irena Storová, MHA, nezačala sama prověřovat vakcínu. Státní ústav pro kontrolu léčiv registruje devadesát procent léků u nás, které nejsou registrovány Evropskou lékovou agenturou. Platí také pravidlo, že pokud je lék schválen v jedné členské zemi, lze lék používat i v ostatních členských zemí EU. Maďarsko Sputnik V registrovalo a tak neustálé trvání na registraci agenturou EU je pokračováním nesmyslného politického handrkování a ideologické války.
Cíle bohužel bylo dosaženo. I když dnes SÚKL zkoumá Sputnik V, než k nám bude dodán, budeme možná mít dostatek jiných vakcín, pokud je pravda, že máme dostat asi dvacet mil. dávek. Možná jsme mohli mít pár set tisíc vakcín mnohem dříve, tak jako Maďarsko, ale zůstaneme ideově neposkvrnění a EU nás může hrdě přivinout na svoje plece. A ti mrtví? Kdo by se o ně staral, když jde o ideje!

04. 03.

Proč si platíme veřejnoprávní média?

Václav Krása Přečteno 2375 krát

V nedělním pořadu „Otázky Václava Moravce“ jsme mohli sledovat standardní scénář, který již mnoho měsíců předvádí řada médií. Všechny kroky, které vláda koná v boji proti epidemii covid-19, jsou špatné. Nejde ani tak, zda to je či není pravda. Pan Václav Moravec držel standardního scénáře, že vše je špatně. V úvodu hned první otázka na ministryni spravedlnosti Marii Benešovou byla útočná, aniž by divákům vysvětlil o jaký problém půjde – „Jak může vláda vydat sérii nařízení, která vyšla ve Sbírce zákonů v pátek v noci a některá ustanovení platí od soboty, přičemž občané neměli možnost se s nimi seznámit ve Sbírce zákonů? Paní ministryně odpověděla zcela logicky, že viděla v ČT zprávy, kde byla jednotlivá opatření popsána i s datem účinnosti, a to je úlohou veřejnoprávních médií, aby právě o těchto opatřeních občany informovala.
A to je možná hlavním kamenem úrazu, neujasněnost úlohy veřejnoprávních médií. My občané si je platíme především proto, abychom měli včasné, pravdivé a srozumitelné informace, které nám umožní reagovat na přijatá opatření a vytvořit si vlastní názor. Bylo neuvěřitelné, jak pan Václav Moravec se snažil téma vydání nařízení charakterizovat, jako zásadní pochybení vlády a vystavení občanů neřešitelné situaci. Je to trochu komické. Neznám ve svém okolí asi nikoho, kdo by sledoval pravidelně Sbírku zákonů a sledoval jaká nařízení či zákony jsou uveřejňovány. Spíše bych si tipnul, že většina občanů ani neví, jak vyhledávat normy ve Sbírce zákonů a část lidí možná ani neví, že nějaká taková věc vůbec existuje. Proto si platíme veřejnoprávní média, aby nám důležité informace zprostředkovala.
Nechci vládu hájit a je nepochybné, že se během koronavirové krize dopustila mnoha chyb a možná, že i ona inkriminovaná opatření mohla být přijata dříve a občané se o nich mohli dozvědět také dříve. Jsou však situace, kdy vlády nejen u nás, ale i v jiných zemích přijímají rychlá opatření, o kterých se občané bezprostředně dovídají z médií a nikoliv na základě sbírek zákonů. Bylo tomu v minulosti, děje se to dnes a bude se tak dít i v budoucnu. Jen namátkou si lze vzpomenout na povodně, na rozhodnutí vlády v době krize 1997 apod., kdy byla přijímána opatření ze dne na den.
Problémem dnešních médií, včetně veřejnoprávních je, že jsou přesvědčena, že je nezbytné vyvolat vždy konflikt a každá událost, každé politické či odborné rozhodnutí musí být předem rozcupováno, protože tak si to konzumenti médií přejí, budou si více média kupovat a my, majitelé, případně zřizovatelé na tom více vyděláme. O tom také svědčí úvodní věta Václava Moravce jeho pořadu v poslední únorové neděli. Bohužel, tento nešvar se stále více projevuje i v politice. Dnes politici velmi často neřeší vlastní problém, ale spíše hledají „šťavnaté“ věty, kterými poníží či urazí návrh politika z opačného politického spektra.
Novináři a politici neustále opakují mantru o rozdělené společnosti a hledají viníky, kteří za to mohou. Je to nesmysl. Každá společnost je rozdělena na různé segmenty, protože se uvnitř ní střetávají různé názory. Jde o míru polarizace, která nepochybně stoupá a může dosáhnout kritického bodu, který vyvolá hněv některé části společnosti, její radikalizaci a konflikt. Zdá se mi, že to je záměrem některých médií. V každé mediální diskusi jsou pravidelně stavěny osobnosti mající zásadně odlišná stanoviska, a kde lze očekávat střet. Moderátoři diskusí, místo jejich moderace velmi často provokují ke konfliktu. Pokládají návodné otázky, vedou sami se sebou dialog, aby dali najevo, komu fandí. Ve veřejných diskusích padají urážky, ponižování, odmítání názoru bez argumentů apod. My ostatní tomu přihlížíme, fandíme a sami utvrzujeme politiky i novináře, že tak je to správně, lid to chce! Takže jsme vinni všichni a nikoliv jen jednotlivci, o kterých se to často píše.
Všichni si platíme veřejnoprávní média, měla by sloužit, nestraně nás informovat, snažit se utlumovat konflikty a pomáhat k dohodě na řešení společenských problémů. Opak je pravdou a jen jednotlivci ve veřejnoprávních médiích tak činí. Tak nevím, proč si je vlastně platíme.

22. 02.

Bojujeme o čas!

Václav Krása Přečteno 1430 krát

Ministr zdravotnictví Jan Blatný uvedl v nedělní Partii na TV Prima, „Kdybychom žádná opatření neměli, přišla by katastrofa. Situace není dobrá. Nejde o hledání viníka, ale o uvědomění si situace. Bylo by nesmírně užitečné, kdybychom se všichni spojili. Možná budeme muset opatření zpřísnit“.
Podle všech ukazatelů je epidemiologická situace opravdu špatná a koronavirus postupuje naší zemí, ať děláme, co děláme. Jsme skutečně jednou z nejvíce postižených zemí světa. Ve světě je ČR v přepočtu na druhém místě za Andorrou (12 964 nakažených na 100 000 obyvatel), podle počtu zemřelých na 100 000 obyvatel za celou dobu pandemie je ČR pátá (154 mrtvých na 100 000 obyvatel) za San Marinem (197), Belgií (182), Slovinskem (170) a Británií (159).
Těch příčin současné situace je určitě více, přílišné uvolnění v letních měsících, nedisciplinovanost občanů, nedůvěra některých politických subjektů v uzavírání jednotlivých oblastí do přísné karantény, předvolební boj politiků, ale především nedůvěra občanů, že je vláda schopná epidemii zastavit.
Nechci se přidat k zástupu kritiků vlády, ale její nedůslednost a neustálé změny v postupu svědčí o nedostatečném plánu, jak postupovat. Dnes je již jisté, že žádné zákazy ani opatření nemůžou zastavit postup epidemie a jediným řešením je co nejvíce se soustředit na rychlost očkování. Bohužel i v této oblasti panuje chaos. Čtvrtina očkovacích dávek, které byly dosud dovezeny, není použita a leží někde ve skladech. Kraje se snaží, aby očkovat mohli praktičtí lékaři, ale prý chybí metodika!? Jaká metodika? Lékaři očkují standardně, a pokud je potřeba nějaký speciální postup při očkování proti covid, tak stačí e-mail. O chaosu svědčí dva zážitky z minulého týdne. Dostal jsem dopis: „Mám mimo jiné CHOPN 2-3 s podílem astma a středně těžkou až těžkou ventilační poruchou a v této době se bojím podstoupit léčení. V naší zemi neexistuje možné dovolání k vakcinaci, i když mi letos bude 64 let. Svou nemoc jsem si nezpůsobila kouřením ani jiným zlozvykem, ale „plícemi jsem zaplatila svého mladšího syna“. Druhý případ se týká mého blízkého spolupracovníka a je zcela opačný. Kolega přednáší dvakrát do měsíce dvě hodiny ve škole o včelařství. Je mladý, zdravý, před nedávnem prodělal koronavirus. Při poslední přednášce mu ředitel školy nabídl očkování proti covid. On to odmítl, s tím, že očkovat mají někoho potřebnějšího. Po těchto zkušenostech se nikdo nemůže divit, že lidé nemají důvěru v systém.
Jedinou cestou, jak zastavit epidemii a otevřít společnost, je masivní a rychlé očkování. Zatím jsme svědky neustálého dohadování, které skupiny lidí upřednostnit, protože vakcín je nedostatek. Izrael, který již očkoval 80 % občanů, dnes otevírá všechno a začíná žít normálním životem. K podobnému kroku se chystá Velká Británie, velký pokles nových případů s koronavirem hlásí USA. Jsou to všechno státy, které si samy zajistily dostatečné množství vakcín.
My bojujeme o čas a tento boj jasně prohráváme. Chybí nám vakcíny, ale také dostatečná infrastruktura k jejich distribuci a aplikaci. Máme určeny prioritní skupiny občanů, které mají být očkovány přednostně, ale časový plán se hroutí. Teď se povede boj o to, zda napřed očkovat učitele, rizikové pacienty, pracovníky strategických subjektů apod.
Jak to, že jsme takto fatálně selhali? Jak to, že nejsme schopni, nebo snad nechceme si sami zajistit vakcíny? Hlavní argument pro spolehnutí se na EU byla cena vakcín. Neuvěřitelný argument. I kdybychom zaplatili dvojnásobnou cenu, tak se bude jednat o několik miliard korun. Jeden den lockdownu nás možná stojí víc, ale hlavně, nedostatek vakcín znamená stovky a tisíce zbytečně zmařených životů. Nejsem pro okamžité zrušení restriktivních opatření, ale chápu naštvanost tisíců lidí, protože vidí, že světlo v tunelu, které znamenalo očkování, se neustále vzdaluje. Z ideologických důvodů odmítáme vakcíny, které používají desítky zemí. O vakcínách odborníci nepochybují, ale my si přeci s těmi státy nezadáme. To, že nám dodávají roušky, jehly, palivové články do jaderných elektráren, plyn a další, nám nevadí. Jako další argument pro jejich odmítnutí je, že vakcíny neregistrovala agentura EU.

Zvláštní požadavek s přihlédnutím k tomu, že ČR získá 12 000 dávek léku firmy Regeneron. Ten se používá k léčbě covidu-19 a za tím není registrovaný. V březnu dorazí 4000 dávek, stejné množství v dubnu a květnu. SÚKL už používání léku doporučil, povolit ho musí ještě MZ.

Vakcíny registrovala řada států, my máme náš registrační úřad, tak proč nekonáme a nepostupujeme stejně, jako u léku firmy Regeneron? Na co čekáme? Kdo má zájem na tom, čím hůř, tím líp? Jsme jednou ze zemí s nejhorším průběhem epidemie, a proto vůbec nechápu tu liknavost. Bojujeme o čas, a boj prohráváme!

10. 02.

Ať žije demokracie! Ale ta naše.

Václav Krása Přečteno 1398 krát

K tomuto článku mě inspirovaly neustále vysílány záběry soudního jednání s Alexejem Navalnym, ruským právníkem a politickým opozičním aktivistou. Soudní spor a demonstrace můžeme sledovat téměř v přímém přenosu, a to, i když se soudní proces odehrává v totalitní zemi s cenzurou, kde tvrdě vládne Vladimír Putin.
Podle našich médií právě tato kauza ukazuje rozdíl mezi naší svobodnou společností a totalitním režimem v Rusku. Jsme natolik rozhořčeni, že náš skvělý ministr zahraničí Tomáš Petříček si předvolal ruského velvyslance a řádně mu vyčinil. Byl zřejmě jediný z EU, ale určitě připravil Vladimíru Putinovi nejednu bezesnou noc. Někteří naši opravdoví demokraté jsou natolik rozzlobeni, že odmítají i očkovací látku proti koronaviru, o kterou má mimochodem zájem celý svět, ale my, potomci husitů, se přece nebudeme hrbit před despotou. Co na tom, že je pravděpodobné, že zbytečně zemřou stovky lidí, kteří s politikou nemají nic společného a mohli by ještě řadu žít svůj život. Princip je princip a s despotou se nejedná. Ještě by „Putinovské Rusko“ mohlo chtít za vakcínu podíl na dostavbě Dukovan. V žádném případě! Ohrozili bychom svoji bezpečnost! Je však podivné, že těmto principiálním politikům nevadí, že dlouhá léta kupujeme z Ruska palivové tyče do našich jaderných elektráren, protože tak kvalitní nikdo nevyrobí, jsme prakticky závislí na dodávkách plynu atd.
Podívejme se na naši skvělou euroatlantickou demokracii, která je vzorem celému světu a je nepochopitelné, že řada států to nechápe a dokonce ji odmítá.
Koncem druhého desetiletí 21. století jsme mohli sledovat další kolo boje Katalánska za samostatnost na Španělsku. Tato snaha katalánských občanů je velmi dlouhá. V „nelegálním referendu“ (dle španělské vlády) vyhlášeném katalánským parlamentem v roce 2017 se 90,09 % z 2,26 miliónu hlasujících vyslovilo pro nezávislost. Katalánské strany usilující o samostatnost uspořádaly desítky demonstrací za účasti stovek tisíc občanů. Španělské policejní síly použily na jejich rozehnání obušky, vodní děla, slzný plyn a gumové projektily. Zatkly přední politiky stran usilujících o samostatnost, i když byli zvoleni v řádných volbách do ústavních funkcí. Nakonec je v politickém procesu odsoudila španělská justice celkem ke sto letům vězení. Soud odsoudil ke třinácti letům bývalého vicepremiéra regionální vlády Oriola Junquerase Dvanáct let vězení dostali katalánští exministři Raül Romeva, Jordi Turull a Dolors Bassaová, kteří spolu s Junquerasem byli odsouzeni i za „zneužití veřejných fondů na uspořádání referenda“. To je barbarství. Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellová dostala 11 let a šest měsíců vězení. Odsouzena byla mimo jiné za to, že v roce 2017 postoupila k projednání v katalánském parlamentu několik zákonů souvisejících s referendem o nezávislosti. „Svobodná parlamentní debata není zločin... Demokracie dnes zažila černý den,“ komentovala rozsudek Forcadellová, která na verdikt čekala stejně jako osm jejích kolegů ve vazbě. Nikdo z politiků ani z médií si nevzpomene, že ve Španělsku jsou političtí vězni, kteří jsou vězněni za svůj názor a legitimní politický souboj. Ostudné je, že po celou dobu soudního jednání byli ve vazbě, jako nejhorší zločinci.
Většina z nás si asi už nevzpomene na policejní brutalitu při protestech tzv. „žlutých vest“ ve Francii. Právě brutalita policejních zásahů vedla k radikalizaci protestujících. Protesty začaly 17. listopadu 2018 a zúčastnilo se jich více než 300 000 lidí. Do 21. listopadu bylo zraněno 585 civilistů (z toho 16 vážně) a 115 policistů (3 vážně).
Během 24. listopadu uspořádalo Hnutí žlutých vest více než 1 600 akcí, kterých se zúčastnilo okolo 106 000 demonstrantů. Největší akce se konaly v Paříži. Zde protesty přešly v násilnosti – protestující zapalovali ohně na ulici, strhávali značky, stavěli barikády, vytrhávali dlažební kostky a policie musela použít slzný plyn a vodní děla, aby je rozehnala. Většina z nás byla šokována brutalitou policie.
Asi nejhorší ukázkou pojetí euroatlantické demokracie byly události 6. ledna letošního roku ve Washingtonu před Kapitolem. Střelba do vlastních lidí je skutečně to poslední co by se mělo stát. Je prokázaný minimálně jeden případ, kdy policejní agent zastřelil ženu, kterou byla 35letá Ashli Babbittová, veteránka Letectva Spojených států. Poté, byl tehdy ještě prezidentu Trumpovi dočasně zablokován účet na Facebooku, Twitteru, Instagramu a Snapchatu, dne 9. ledna 2021 mu Twitter zrušil osobní účet s 88,7 miliony sledujících trvale. Facebook začal odstraňovat příspěvky s textem "stop the steal", tedy s odkazem na podvody při prezidentských volbách. Také YouTube přistoupil k blokacím, když smazal dva kanály Stevea Bannona, bývalého poradce prezidenta Trumpa.

To je skutečná ukázka svobodné společnosti, která dbá na dodržování lidských práv. Dovolím si připojit ještě odkaz článku historika doc. PhDr. et Dr. phil. Ivo Cerman, Ph.D., který popisuje, jak se chce administrativa Joea Bidena důsledně vypořádat s konzervativními republikány, https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vyhodit-Zakazat-Zbavit-titulu-USA-za-Bidena-Cesky-docent-zdesen-653220. Vypadá to, že s nimi zatočí po bolševicku. Měli bychom důsledně sledovat dění v této mocnosti, abychom nebyli zaskočeni. Je jisté, že v USA došlo k významnému posunu, který nás může velmi překvapit.

Tak ať žije demokracie, ale skutečná vláda lidu založená na svobodné soutěži politických stran a nikoli ta, kdy se určité mocenské sily snaží pod lživými hesly a ohlupováním lidí, ovládnout společnost. Posuzujme vše zdravým rozumem. Všichni máme v sobě zakódován kompas, který nám umí napovědět co je správné. Jen je potřeba mu naslouchat.

26. 01.

Lidé, začněte křičet!

Václav Krása Přečteno 2289 krát

V neděli 10. ledna se na Staroměstském náměstí v Praze konala demonstrace pod heslem „Otevřené Česko“, zaměřená proti neustálému zavírání obchodů, služeb, škol a kulturních a sportovních zařízení. Účastníci požadovali ukončení zákazů, které nás všechny zatěžují a neumožňují nám normální život. Viníka vidí v politicích, protože COVID-19 je podle jedněch nesmysl, podle druhých neškodná chřipka a podle dalších stačí ochránit ohrožené skupiny a ostatní mohou bez zákazů v klidu žít.
Také mne štvou všechny ty zákazy a příkazy. Štvou mne především proto, že nevidím světlo na konci tunelu. Nouzový stav a zákazy všeho možného se jen dále a dále prodlužují. Na rozdíl od demonstrantů nevidím řešení ve zrušení zákazů a ponechání populace tzv. promořit. Ono totiž nejde chránit jen část obyvatelstva, protože potencionálně ohrožené skupiny není možné zcela oddělit od ostatních občanů. To prostě nejde. A potom je třeba mít na paměti, že každá velká epidemie si nejprve vybírá oběti mezi těmi nejslabšími, ale každý vir mutuje a je možné, že za nějaký čas si bude vybírat oběti i mezi lidmi, kteří se teď cítí bezpečně.
Jediné řešení je ochránit všechny občany, abychom byli všichni vůči koronaviru odolní. Jedinou cestou je očkování. A tady je potřeba křičet a případně i demonstrovat. Jak je možné, že nemáme dostatek vakcín a fungující systém očkování? Demonstranti ze Staroměstského náměstí by měli porozumět tomu, že je nutné pandemii porazit, protože se může stát nebezpečná všem. Vývoj viru ve Velké Británii, v Jihoafrické republice nebo v Brazílii jasně ukazuje, že epidemie není u konce a racionálně uvažující člověk nemůže věřit nesmyslným konspiračním teoriím, že koronavirus je výmysl mocných k ovládnutí lidstva.
Je však nepochopitelné a trestuhodné, že nejsme schopni si zajistit dostatek vakcín, abychom uchránili vlastní občany. Místo skutečného soustředění se na boj s COVID-19 se politikaří. Státy EU se rozhodly postupovat společně při nákupu vakcín a tento model selhal. Podezírám evropské politiky, že zvolený model nebyl veden myšlenkou ochrany občanů EU před koronavirem, ale měl deklarovat, že bez EU nejsme schopni si zajistit vakcíny. Oč jsou na tom lépe Britové, Izraelci, Rusové, ale dnes i Maďaři, kteří nemusí čekat, až jim někdo povolí nějaké množství očkovacích látek.
Ministr zahraničí pan Petříček se stará o nějakého pana Navalného a mainstreamová média mu přitakávají, místo toho, aby se snažil sehnat očkovací látky pro naše občany. Pro mne je v tuto chvíli pan Navalný druhořadým tématem, mne teď nejvíce zajímá, protože patřím do ohrožené skupiny občanů, kdy budu očkován. A za to bych šel i demonstrovat. Jsme pořád bombardováni zprávami, že někdo někoho „nespravedlivě“ zavřeli. Nikoho však nezajímá, že denně v naší zemi umírají desítky a stovky lidí zbytečně, protože přece z principu nemůžeme koupit vakcínu třeba od Ruska, Číny a dalších. Jejich plyn nám už tak nevadí. Chce se mi křičet, přestaňte politikařit a udělejte maximum pro záchranu svých občanů!
Obrázek o uvažování v Bruselu si je možné udělat z reportáže v poledních zprávách na ČT 26. 1. 2021. Pan redaktor Lukáš Dolanský informoval, jak má EU možná nějaké nástroje na Pfizer, že nedodává dostatek vakcín. Stojí za to si poslechnout jeho slova, že několik politiků mu polohlasem sdělilo, že Izrael nakoupil vakcíny mnohem dráže. Mělo to vyznít tak, že jsme pašáci, že EU nakoupila levněji. Viz: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10253066674-zpravy-ve-12/221411012000126/ Jenže Izrael vakcíny má, my je nemáme! Je potřeba pochválit izraelské politiky, že si uvědomují, že jejich nejdůležitější úlohou je chránit svůj lid. Oni dobře vědí, že ekonomicky se jim to nakonec vyplatí a politicky také. My se budeme holedbat úsporností a možná prohrajeme mnohem víc. Lidé, křičte, chceme vakcíny proti COVID-19!

17. 01.

Problémy očkování proti COVID-19.

Václav Krása Přečteno 1682 krát

Konečně jsme se dočkali, že na konci koronavirového tunelu bliká světlo. Jenže to vypadá, že může také zhasnout, nebo bude blikat strašně dlouho. Současné problémy kolem registračního systému nepovažuji za závažné. To určitě IT specialisté vyřeší. Problém spatřuji v dodávkách vakcín. Opakuje se to samé, co bylo na začátku koronavirové epidemie. Někteří si možná hned nevzpomenou, ale byl to kritický nedostatek roušek. Naštěstí lidová tvořivost a samostatné zajištění nákupu roušek z Číny a dalších zemí nás zachránily. Tehdy jsme slyšeli řadu slibů o společném zajištění roušek EU, jak to dopadlo, všichni dobře víme.
Obdobnou situaci zažíváme opět, ale s mnohem nebezpečnějšími následky. EU slíbila, že vyjedná pro členské země dostatek vakcín proti COVID-19. Společný postup bude pro všechny členy výhodný, protože bude dostatek vakcíny a ještě k tomu za skvělé ceny. Jaká je skutečnost. Firma Pfizer v pátek oznámila, že sníží o 40 % dodávky, protože musí přestavět výrobní kapacity. Opožďují se dodávky vakcíny Moderna a registrace dalších vakcín se neustále prodlužuje. Máme sice registrováno více než sto tisíc zájemců o očkování, ale chybí nám vakcíny. Jenže tady už nepomůže lidová tvořivost ani nejsou okamžité dodávky očkovacích látek z jiných zemí. A to je průšvih, protože jde o životy lidí.
Statisíce lidí v registru budou čekat a mohou onemocnět. Bylo zásadní chybou spolehnout se na jednání EU o dodávkách vakcíny. Měli jsme již podstatně dříve jednat samostatně, oslovit výrobce vakcín, provést jejich registraci a začít domlouvat velikost dodávek a jejich cenu. K čemu vlastně máme Státní ústav pro kontrolu léků, když všechny léky musí registrovat EU? Vždyť stačí registrace léku jen v Evropské komisi, aby mohl být jakýkoliv lék distribuován ve všech členských zemích. Jedním z hlavních argumentů pro nákup vakcín prostřednictvím EU byla jejich cena. Nedávno prohlásil izraelský premiér, že je podstatně lepší koupit dražší vakcínu a za to dříve otevřít hospodářství a společnost. To by se mělo tesat. Je přeci jasné, že jde o čas, a to si uvědomuje řada států. Čím dříve bude větší část populace proočkovaná, tím jich méně zemře a zároveň přestanou všechna omezení, která dusí hospodářství postižených zemí. Takže nejde ani tak o cenu, ale o rychlost, a v té zaostáváme.
Podívejme se, jak daleko jsou některé vyspělé státy, které se na nikoho nespoléhaly. Izrael má dostatek vakcín od firem Pfizer a Moderna, obdržel půldruhého miliónu kusů ruské vakcíny Sputnik 5 a ještě objednává vakcíny Astrazeneca. Má očkováno čtvrtinu populace, ale stále vyvíjí vlastní vakcínu. Cíl je zřejmý, zabezpečit zemi a obyvatele proti případnému vydírání. Tyto informace mám ze spolehlivého zdroje. Očkovací látky se stávají strategickým zbožím. Velká Británie si objednala vakcínu Astrazeneca, provedla registraci a dnes má očkováno několik milionů občanů.
Maďarsko, jediný stát EU, který má odvahu, nakoupilo 6000 vakcín Sputník 5, nemohlo však látku použit pro tlak z EU. Maďaři považují za skandální prodlevy ve společném evropském nákupu a distribuci vakcíny proti koronaviru. Rozhodli se proto jednat na vlastní pěst a předběžně vyjednali nákup čínské očkovací látky Sinopharm. „Prakticky jsme uzavřeli dohodu s čínskou společností Sinopharm o nákupu jejich vakcín. První zásilka by měla obsahovat až jeden milion dávek,“ uvedl šéf maďarského úřadu vlády Gergely Gulyás.“ Použití čínské vakcíny musí ještě povolit maďarské zdravotnické orgány. Viz. Novinky 16. 1. 2021. Ruská vakcína Sputnik 5 směřuje nejen do Maďarska a Izraele, ale také třeba do Spojených arabských emirátů či do Saúdské Arábie.
Ještě jednu poznámku v souvislosti s nákupem vakcín. EU dohodla s firmou Pfizer a pravděpodobně také s firmou Moderna, neuvěřitelnou věc. Firmy nebudou odpovídat za následky v souvislosti s podáním vakcíny. Všechny náhrady za újmy na zdraví přebírají státy EU. Je to bezprecedentní a nebezpečný krok. Je to bianco šek pro farmaceutické firmy. Toto budou postupně požadovat i další firmy, a to nejen farmaceutické. Za svoje výrobky musí odpovídat výrobci. Bylo by zajímavé vědět, čí to byl nápad. Bylo by dobré také vědět, zda podobné úlitby výrobcům vakcín učinily i státy, které si domlouvají dodávky samostatně.

30. 12.

Otázky kolem očkování proti COVID-19.

Václav Krása Přečteno 2139 krát

Sledujeme-li dění kolem očkování na COVID-19, je z veřejných zdrojů jisté, že do Česka v sobotu 26. 12. dorazilo prvních 9750 dávek vakcíny. V prosinci 2020 a v lednu 2021 by jich, podle předsedy vlády pana A. Babiše mělo být dohromady 355.000 dávek. Očkovat jsme začali 27. prosince letošního roku a jak se zdá, zatím jsme nevyužili ani těch necelých deset tisíc dávek. Některým věcem moc nerozumím a nějak se nemohu dopočítat.

Bylo řečeno, že nejprve budou očkováni zdravotníci, to je asi 100 000 sester a 40 000 lékařů, dále by měli být očkováni hasiči a policisté, nepochybně řidiči sanitních vozů a další obslužný personál, což je přibližně dalších 50 000 osob. Dále bylo deklarováno, že v prvním cyklu očkování budou také lidé z nejvíce ohrožené skupiny, přičemž se nejčastěji uvádějí klienti pobytových sociálních služeb, kterých je kolem 60 000. Vzhledem k tomu, že očkovací látka se musí podat dvakrát, vychází mi, že do konce ledna 2021 se na mnoho lidí z výše uvedených skupin očkovací látka nedostane, a to ani při šesti odběrech z lahvičky očkovací látky, jak kreativně rozhodli předseda vlády a ministr zdravotnictví.

Ještě se zastavím u klientů pobytových sociálních služeb, kteří budou očkováni, a vlastně se s tím už začalo, přímo ve svých zařízeních. Je to správné a je to dobře. Jen nevím, proč se do nejvíce ohrožené skupiny nepočítají lidé v těžkém zdravotním stavu, o které pečují rodiny a tito lidé se nebudou schopni dostavit do očkovacích center? Těchto lidí je podstatně více než lidí v pobytových zařízeních. Jsou to lidé trvale odkázáni na dýchací přístroje, lidé se vzácnými chorobami, těžcí kardiaci a mnoho a mnoho dalších. Prakticky od začátku prosince bombarduji ministerstvo zdravotnictví, MPSV ČR, Pacientskou radu a další instituce. Navrhl jsem, aby se praktičtí lékaři dotázali svých těžce postižených pacientů, zda chtějí být očkovány a poté vytvořili seznamy, které by byly pro mobilní očkovací týmy očkující přímo v domácnostech. Dosud jsem se nedočkal žádné smysluplné reakce. Zatím se zdá, že tito lidé nepatří do ohrožených skupin. Dnešní informace v médiích uvádějí, že právě ve Velké Británii, v souvislosti se schválením vakcíny společnosti AstraZeneca, se budují mobilní týmy k očkování v domácnostech lidí, kteří se nemohou dostavit do očkovacích center. Zajímalo by mě, zda se snažíme tuto vakcínu nakoupit, nebo zase budeme čekat?

V souvislosti s očkováním mě napadají další otázky. Jak to, že ve Velké Británii již očkovali statisíce lidí, dnes už možná milion lidí? Kde vzala Británie tolik očkovací látky? Tamní politici asi již dávno vyjednávali o dodávkách a nespoléhali se na to, že vakcíny za ně zajistí jiní. Jak je možné, že před Štědrým dnem začali očkovat v Srbsku a v Maďarsku, nemají třeba látku z Ruska? Jak to vypadá s očkováním v Rusku, které už očkuje mnoho týdnů? V médiích jsme neustále slyšeli, že ruská vakcína není řádně vyzkoušena a tudíž špatná. Teď je kolem očkování v Rusku klid. Jaké jsou reakce na tamní očkování? Mám ověřené informace, že odborná veřejnost nemá výhrady k ruské očkovací látce. Ostatně kdyby měla, tak to uslyšíme ve všech mediích. Takže se jedná jen o politiku?

Proč jsme si nemohli sami vyjednat vakcínu? Opravdu se musíme spolehnout na EU? Hlavní argument pro EU byla cena. O kolik bychom zaplatili více? Očkovací látky pro první cyklus potřebujeme podstatně více. Nemůžeme jí ještě někde nakoupit? Není očkovací látka další mocenský nástroj a ukázka, že bez EU nemůžeme být? Spousta otázek, ale zatím žádná odpověď.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy