20. 10.

Krach Bohemia Energy je ošklivý kalkul.

Václav Krása Přečteno 1743 krát

Před týdnem oznámila skupina Bohemia Energy s. r. o., že ukončuje svojí činnost dodavatele plynu a elektrické energie pro téměř milion obyvatel a 250 velkoodběratelů. Odmítá, že by zkrachovala a tvrdí, že dostojí všem svým závazkům. Tomuto prohlášení lze uvěřit, protože podle výpisů z hospodaření je zřejmé, že společnost vydělávala kolem půl miliardy korun ročně. Jeden ze zakladatelů firmy pan ing. Jiří Písařík v mediích uvedl, že společnost vydělala od svého založení v roce 2005 více než 7. mld. Kč. Byly to nepochybně bohatýrské roky pro prodejce energií, přičemž jejich riziko bylo, jak se nyní ukazuje, zcela minimální.
Když se ukázalo, že obchodování s energiemi by mohlo být rizikové, pan Písařík a společníci obchod ukončili, a to bez ohledu na důsledky pro milion občanů a stovky velkoodběratelů. O tom, že se jedná o ošklivý kalkul a amorální chování svědčí i skutečnost, že skupina Bohemia Energy sice ukončila dodávky energií pro své zákazníky, funguje ale dál. Část elektřiny a plynu měla nakoupenou předem a zbyly jí značné zásoby. Jejich hodnota má dosahovat vyšších stovek milionů korun. Majitel skupiny Jiří Písařík nyní některým klientům začal nabízet dodávky ze své poslední přeživší společnosti – Amper Market. Zdroje z HN hovoří o tom, že se bude jednat minimálně o stovky tisíc megawatthodin energií. A jelikož je firma nemusí dodat za předem nasmlouvané ceny zákazníkům, ale může je prodat na trhu, vzroste tak i její zisk. Bohužel se ukazuje, že obdobné uvažování, jako Bohemia Energy, mají i další obchodníci s energiemi a utíkají od rizikového obchodu. Jsem přesvědčen o tom, že ze strany všech těchto společností se jedná o ošklivý a podlý kalkul, na který doplatíme všichni, protože povede k rychlejšímu růstu cen energií.
Je nepochopitelné, že jak současná vláda, tak i představitelé budoucí, s lehkostí ubezpečují občany, kterým společnosti vypověděly smlouvy, že mají půl roku čas k uzavření nových smluv, i když musí vědět, že pro stovky tisíc to bude znamenat několikanásobný růst výdajů za energie. Takové zdražení může být velmi devastující pro rodinné rozpočty. Zároveň je zřejmé, že desítky tisíc seniorů, lidí se zdravotním postižením, s menší intelektuální výbavou, si nebudou umět poradit a najít si nového dodavatele energií. Reálně hrozí, že velké množství lidí může na jaře 2022 zjistit, že nebudou svítit, topit apod. Je odpovědností státu, aby zajistil bezproblémový přístup k energiím, protože to je dnes jedna ze základních nezbytných potřeb, kterou si občan dnes sám reálně nemůže zajistit.
Jak současný premiér, tak pravděpodobný příští premiér, se shodují v tom, že u vybraných rodin s nižšími příjmy budou vyšší výdaje na energie kompenzovány sociální dávkou. To je krátkodobé, ale hlavně špatné řešení. Stále více občanů bude stát ve frontách v úklonu, se zmačkanou čepicí v ruce, a čekat až se milostivý úředník smiluje a nějaký peníz vyplatí. To bude dávka, která bude jen pro někoho, bez nároku a tak bude na vůli úředníků, zda ji žadatel obdrží. Možná, že to je skutečným záměrem. Čím více lidí závislých na státu, tím méně nebezpečí, že budou protestovat a bojovat za svojí důstojnost. Ještě horší situace možná čeká tzv. střední třídu, která nedostane žádné kompenzace za enormní růst energií, a reálně hrozí, že dojde ke krachu různých podnikatelských aktivit, protože služby a zboží se stanou, vzhledem k ceně, neprodejné. Je špatné, aby měla celou váhu zvýšení cen energií nést pouze střední třída, tedy lidé, kteří platí daně, pojištění a bez nichž by politici neměli co přerozdělovat. Proto je správné, aby i lidé, kteří do systému přispívají nejvíce, měli alespoň nějakou kompenzaci. Toho lze dosáhnout pouze dočasným zrušením DPH z energií a odpuštěním poplatků na alternativní zdroje.
Dnešní situace v růstu cen energií má někde svůj počátek, ale také současné generátory, které ženou jejich ceny nesmyslně vysoko. Počátek je v liberalizaci prodeje energií, což byla zpočátku dobrá idea, která umožnila počáteční pokles cen. Zásadní problém je v narušování volného trhu energií zásahy, které pokřivují celý trh a vytváří nerovné podmínky. Je to především zásadní a v prvopočátcích liberalizace trhu energií, nepředvídatelná změna v mixu energií v globálním měřítku, opouštění uhlí, tlak na omezení jaderné energetiky a preference alternativních zdrojů. To jsou generátory zvyšování cen energií. Green Deal ještě není realizován a už nás jeho chapadla začínají drtit. Je velmi pravděpodobné, že jeho realizace uvrhne miliony lidí do chudoby, kterou státy budou řešit různými sociálními programy a budou zvyšovat jejich závislost na státu. To je špatná cesta.
Tím hlavním generátorem zvyšování cen energií však spatřuji v emisních povolenkách. Pan Jaroslav Míl, bývalý šéf ČEZ a zmocněnec pro jadernou energetiku, uvádí k emisním povolenkám: „Emisní povolenky bez fixních cen byly a jsou zcela nepředvídatelným a nevhodným nástrojem pro omezování emisí CO2 a ve formě, v jaké jsou používány, nikdy neměly být českou vládou odsouhlaseny. Ceny povolenek měly být pevně nastaveny a v průběhu let zvyšovány podle předem stanovených pravidel. Pak by umožňovaly výrobcům energie spolehlivě plánovat náklady na snižování emisí. Ve své podstatě by fungovaly jako progresivně zvyšovaná uhlíková daň. Aplikace povolenek v jejich současné podobě, v rámci legislativy Fit for 55, je zcela nepřijatelným rizikem. To, že vláda dělá ústupky, které od Česka nikdo nečekal, je chyba.“ Dále dodává: „Naší příležitostí ke změně je Evropský parlament a vytvoření silné opozice vůči Komisi tak, aby tento nástroj, který chce Komise použít, byl odmítnut. Výsledek, kdy díky nezájmu národních vlád a chybnému postupu Komise bude dnes zhruba 160 až 190 milionů obyvatel EU čelit energetické chudobě, je dostatečným argumentem.“
Mně z toho vyplývá, že obchodování s emisními povolenkami ničí trh s energiemi. Chybí legislativa, která by dala regulátorovi trhu s energiemi dostatečné pravomoci vůči jednotlivým prodejcům. Národní vlády mají zodpovědnost za bezpečnost dodávek elektřiny, plynu a tepla a udržení takových cen pro obyvatele, aby byly dostupné všem. Je to základní potřeba. Není možné její koupi odložit. Občané by si měli dát tyto věci do souvislostí a požadovat od politiků, aby je ochránili před takovými zvraty, které je ekonomicky ohrožují, aniž by mohli situaci nějak ovlivnit.
Náš moderní svět vytváří závislost všech občanů na dodávkách energií, bez nich dnes nic nefunguje. Nemůžeme si zatopit, uvařit jídlo, živnostníci nemohou poskytovat služby a továrny nemohou vyrábět. Tudíž ať chceme, nebo nechceme, stabilitu dodávek energií musí garantovat stát a musí umět zabránit takovým excesům, jako byl postup Bohemia Energy, nebo machinacím s emisními povolenkami. Mimochodem, obchodování s emisními povolenkami je pravděpodobně jen v EU?!?!

22. 09.

Židovsko – křesťanská civilizace je u konce s dechem.

Václav Krása Přečteno 2136 krát

Drtivá porážka v Afganistánu a ostudný úprk koaličních vojsk, no-go zóny v metropolích řady západních zemí, obrovské zvýšení zločinnosti ve švédských městech, které jsou dílem přistěhovalců z arabských a afrických zemí, neschopnost bránit se ilegální imigraci zcela nepřizpůsobivých přistěhovalců, jsou konkrétní mocenská selhání naší euro-atlantické civilizace.
Současně můžeme sledovat obrovský úpadek vzdělanosti, kultury, prosazování zcela zvrácených a nesmyslných ideologii, které vedou k přetvářce, cenzuře, sledování jednotlivců, vládu menšiny nad většinou. Průvodními znaky tohoto úpadku je snižování náročnosti na žáky a studenty - rušení římských číslic ve Francii, snaha zrušení velkých písmen. Pokleslá divadelní představení, jako „Naše násilí, vaše násilí“ a „Prokletí“ od Olivera Frlijiče, kde všem musela utkvět scéna vytažení české vlajky z vaginy a znásilnění muslimky Kristem. Mediální lynče proti nositelům jiných názorů, pálení knih v Kanadě, vypínaní facebooku lidem hlásajícím jiné názory vedoucí k autocenzuře, jsou dalšími průvodními znaky úpadku.
Z daní platíme nesmyslná studia zabývající se genderem, desítkami pohlaví, nebinárními lidmi, financujeme neziskovky, které udávají, prosazují genderovou ideologii, pašují imigranty, prosazují ultra levičácké názory, ovlivňují svými nebezpečnými ideologiemi studenty ve školách, prosazují „zelenou“ ideologii, která je postavena na vědecky neověřené teorii, že největší příčinou současného, krátkodobého oteplování je člověk.
Důsledkem všech výše uvedených skutečností je neschopnost účinně se bránit invazi muslimsko-africké imigraci, bránit náš způsob života, postavit se razantně proti zavádění nesmyslných ideologií a jejich prosazování. Nacházíme se v období úpadku srovnatelného s šílenými císaři Římského impéria. Nedokážu vůbec pochopit, že téma více pohlaví, se vůbec dostalo do veřejné diskuse. Jak je vůbec možné, že někdo považuje takovou hloupost za možnou? Jak je možné, že inteligentní lidé se nechají zmanipulovat a poklekávají, jako symbol diskriminace černochů v USA? Jak je možné, že hokejové týmy v NHL nesmí používat v názvu slovo „Indian“? Když budou mít v názvu „Běloch“, nechá to všechny v klidu a je to tak správné. Po staletích si někdo vzpomene, že toto slovo uráží původní obyvatele Ameriky a ostatní, místo toho, aby takového mudrlanta dali na léčení, tak ze strachu z médií ustoupí. Copak jsme se všichni zbláznili? Kde je racionální uvažování o příčinách a následcích?
Je paradoxem, že země, ke kterým jsme v době komunismu vzhlíželi jako k nositelům demokracie a svobody, jsou dnes mnohem více nakaženy virem rozkladu a ztráty vůle ochránit svoji kulturu a způsobu života, než bývalé postkomunistické země. My jsme si zatím udrželi určitou míru skepse proti nesmyslným trendům, ale postupně jsme infikováni. Nákazu nám často přináší velké globální firmy, které jsou nositeli viru multikulturnosti a nesmyslných ideologií od „Green New Deal“, po „Mee too“ a nebinárních lidí. Jako příklad lze uvést zavádění unisex toalet v hotelových řetězcích v Praze. Možná, že tuto hloupost vymysleli voayeři, kteří očumují druhé pohlaví.
Proč to všechno píšu. Mám strach z toho, co nás čeká. Jeden z hlavních útoků je dnes veden proti pojetí tradiční rodiny – tedy otec, matka a děti, případně prarodiče. Rodina je skutečně základním stavebním kamenem každé společnosti. Proto i za komunismu byla snaha narušit soudržnost rodin. Kdo pamatuje, tak dobře ví, že právě v rodinách se mohlo mluvit svobodně, že se přenášely zkušenosti z první republiky, tradiční zvyky, ale i povinnosti. Proto se progresivisté snaží oslabit tradiční typ rodiny. Slouží jim k tomu nesmyslné tvrzení, že každý má právo na dítě a tudíž i jednopohlavní páry. Především žádné právo na dítě neexistuje. Snaha jednopohlavních párů získat právo na adopci dětí a pěstounskou péči je jen snaha o uspokojení jejich potřeb bez ohledu na potřeby dětí. Dokonce dnes si některé páry „pořizují“ děti všemožným způsobem, kdy se ani nedá zjistit otec dítěte. To je v rozporu s Úmluvou OSN o právech dítěte, kde se v článku 7. stanoví, že každé dítě má právo znát svojí matku a svého otce.
Zničení tradičního pojetí rodiny povede k rozkladu společnosti a její fragmentaci. Pokud se podaří povalit institut rodiny, jako základní stavební kámen každého státu, nebude už tolik důležité, zda bude na důchody, kolik jsme zadluženi apod. Nebudeme schopni se bránit zhoubným ideologiím. Jen pro připomenutí, když Mao Ce-tung chtěl v roce 1958 prosadit svůj „Velký skok vpřed“, zaútočil nejprve na tradiční čínskou rodinu, aby mohl prosadit svoje zhoubné myšlenky. Experiment skončil hladomorem.
Jsme však svědky velkého paradoxu. Na jedné straně řada představitelů evropských zemí v zásadě podporuje migraci z arabských a afrických zemí, současně však podporují progresivistické snahy ze strany LGBTQ+, které směřují k rozkladu tradiční rodiny. Přitom si neuvědomují, že právě u muslimů je pojetí rodiny mnohem širší než v naší civilizaci a mnohem přísnější. Zákonitě musí dojít ke konfliktu a troufnu si tvrdit, že progresivisté na to mohou velmi doplatit. Jak z toho?
Nadcházející volby do Poslanecké sněmovny jsou možná jednou z posledních možností, kdy mohou uspět síly, které jednoznačně odmítají zhoubné ideologie, odmítají ilegální imigraci, podporují tradiční pojetí rodiny a její roli ve společnosti, brání naše hodnoty a jejich program zaručuje, že si udržíme svobodu a samostatnost.

05. 09.

Média nejsou strážcem demokracie, ale jejími hrobaři.

Václav Krása Přečteno 1789 krát

Některá media, a to často i mainstreamová, nemají vůbec žádné etické zábrany a jsou schopna organizovat mediální lynče, pokud se jim někdo nelíbí, nebo nabydou přesvědčení, že jim organizování lynče pomůže v jejich sledovanosti, nebo chtějí ovlivnit třeba politické myšlení, teď aktuálně volební kampaň. Postup některých nelze ani nazvat novinářskou prací. Je jim zcela jedno, že svými manipulacemi mohou zničit člověka, podnikatele, politika, kohokoliv. Připomeňme si jen některé z nich.

Jeden z největších mediálních lynčů z poslední doby byl nepochybně na zdravotní sestru Věru Marešovou, která byla obviněna z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici. Již před několika lety vydal soud osvobozující rozsudek a letos v červnu soud vydal rozhodnutí o odškodném pro Věru Marešovou. Zdravotní sestra, která byla zproštěna obžaloby z vražd, zažila v roce 2014 neuvěřitelný mediální lynč a nyní se soudí hned s několika mediálními domy. Mediální domy nyní mlčí a novináři, kteří se pásli na lynči proti paní Marešové, se ani neomluvili.

Velmi známé jsou reportáže investigativního reportéra Seznamu pana Janka Kroupy. Jeho posledním počinem bylo obvinění ministra Jana Hamáčka, že chce odjet do Moskvy s plánem vyměnit mezinárodní skandál, související s útokem ve Vrběticích, za dodávky vakcíny Sputnik V a za možnost, uskutečnit v Praze vrcholný politický summit Joe Bidena a Vladimíra Putina. Byly to čiré spekulace, které se nepotvrdily a ani potvrdit nemohly. Pan Kroupa nepřinesl žádný důkaz, ani nedoložil svoje tvrzení o získané informaci například záznamem rozhovoru se zdrojem. Všichni údajní aktéři se buď od takové interpretace distancovali, nebo ji nepotvrdili. Nemění na tom nic ani skutečnost, že pan Hamáček půjde podat vysvětlení.

Za zcela nepřijatelné považuji současné zneužívání syna Andreje Babiše. Nejsem voličem ANO, kandiduji za subjekt Trikolóra Svobodní Soukromníci, ale nemohu přijmout takový způsob politického boje. Kampaň některých volebních uskupení se zvrhla v osobní útoky, zneužívání rodinných příslušníků s heslem „za volební úspěch, uděláme cokoliv“. Vůbec nejsou důležité programy stran k řešení problémů naší země. Je potřeba jen mediální lynč, pomluvy a diskreditace. Když se někdy objeví skutečně pravdivá zpráva o selhání kohokoliv, tak jí občané považují zpravidla za lživou, protože média velmi často s informacemi manipulují a ztrácejí důvěru. Média dnes nejsou strážcem demokracie, jak často sami sebe nazývají, ale spíše jejími hrobaři. Občané, pod tlakem všech možných manipulací, se mohou nakonec většinově rozhodnou pro subjekt, který jim slíbí „vládu pevné ruky a klid na práci“, a to je konec demokracie. Novináři si takto mohou sami kopat hrob.

Celou kauzu Andreje Babiše mladšího vytáhl před volbami server Seznam, i když novináři velmi dobře vědí, že v únoru policie odložila kauzu syna pana premiéra a já soudím, že asi správně. Viděl jsem několik rozhovorů s panem Babišem mladším a jsem přesvědčen, že je skutečně nemocen. Pan režisér Vít Klusák s ním určitě nebyl náhodou v Ústí nad Labem v restauraci Větruše, zrovna v době tiskové konference k zahájení kampaně, která byla určena jen novinářům. Tomu by nevěřil ani úplný hlupák. Průběh kauzy syna pana premiéra dobře popisuje server irozhlas na přiloženém odkazu. Na dalším odkazu je možné si podrobně přečíst, co nemoc schizofrenie obnáší. Nechtěl bych se, jako otec dvou dětí, dožít něčeho podobného.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ani-na-sekundu-jsem-historce-o-unosu-neverila-rekla-policistum-k-babisove-ceste_2102190500_kno.
https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/schizofrenie-pricina-priznaky-a-lecba/.

20. 08.

Byrokracie nás zničí.

Václav Krása Přečteno 1029 krát

Nedávno náš přední egyptolog pan Miroslav Bárta prohlásil, že všechny velké říše a civilizace zanikly díky přebujelé byrokracii, která je nutnou podmínkou, aby vůbec vznikl nějaký stát a byl řízen a spravován.
Problém je v tom, že každý úředník si chrání svoje místo. Ve snaze zabezpečit svoje postavení si vytváří obrannou zónu z různých požadavků na údaje, podpisy, ověřené podpisy, výpisy ze všeho možného, vytváří metodické postupy a pokyny co jak dělat apod. Nakonec se v těch požadavcích, kromě byrokrata, nikdo pořádně nevyzná. Tím si upevňuje svoje postavení. Následně zjistí, že ve dvou se to lépe táhne, a přibere si dalšího úředníka. Společně začnou produkovat další a další nařízení, metodiky a nesmyslné předpisy. Po čase shledají, že práce je mnoho a přijmou další a další pracovníky. Tak se roztáčí kolo růstu byrokracie a džungle předpisů, která zahlcuje tisíce zaměstnanců, stojí obrovské finanční zdroje a je zátěží rozvoje států a postupně je dusí, až zaniknou.
Obávám se, že naše civilizace se již dostala do fáze, kdy byrokracie ji začíná dusit, protože stále rychleji vytváříme nová nařízení, předpisy a nové úřady. Jen si uvědomme, že ještě před pár lety jsme neměli GDPR, ochránce práv, ochránce dětí, ombudsmany v nemocnicích, ve školách, Úřad na ochranu osobních údajů, EET, kontrolní hlášení… Jsem přesvědčen o tom, že bez všech vyjmenovaných, ale i mnoha dalších věcí bychom se bez problému obešli.
Tyto věty nejsou útokem na úředníky, protože dobře spravovaný stát potřebuje funkční úřednický aparát. Je to útok na vznik nových nesmyslných agend a úřadů, bez kterých se lehce obejdeme, a které vážným způsobem narušují naší schopnost řešit rychle a efektivně potřebné a důležité záležitosti. Je to k smíchu, když vlády, ministři a další potentáti vyhlašují, jak sníží počet pracovníků ve svých úřadech a budou efektivně pracovat. To jsou nesmysly. Propuštění úředníci přejdou do jiného úřadu.
Byrokracie neovládá jen státní aparát, postupně ovládá velké finanční a podnikatelské korporace. Jejich vnitropodnikové a kontrolní mechanismy fungují prakticky stejně, jako u státní byrokracie. Z kapitalistických štik se stávají kolosy, kde jsou velmi složité a pomalé rozhodovací procesy. Fungují velmi podobně, jako dříve fungovaly socialistické molochy. Jejich nepřehledná vlastnická struktura vede k roztříštěnosti zájmů a podléhání mocenským strukturám v Bruselu, různých národních entit, tlaku globálních neziskovek apod. Klasický příklad podléhání tomuto tlaku je přístup velkých automobilek k elektromobilům. Všichni vědí, že v současné době je elektromobil slepá kolej, ale různorodé zájmy vlastníků nadnárodních podnikatelských korporací vede k přizpůsobení se. Korporace za to obdrží vliv a dotace.
Nadnárodní podnikatelské struktury často čerpají různé dotace, aby vůbec byly schopny obstát v konkurenci. Taková dotace může spočívat v tom, že stát nabídne příspěvek občanům ke koupi elektromobilu. Tím samozřejmě podpoří odbyt těchto aut, a protože se příspěvek skryje pod líbivou ideologii záchrany planety, nikdo se příliš nediví.
Málokdo si uvědomuje, že všechny náklady za přebujelou byrokracii zaplatí všichni občané. Státní byrokracii platíme přímo z daní a tu podnikatelskou především v cenách služeb, výrobků a zboží. Pokud nemáme skončit, jako předcházející říše a státy, musíme s tím něco dělat. Je nezbytné zásadním způsobem zjednodušit celý systém řízení státu. Zjednodušit právní systém, zrušit řadu úřadů a tisíce nesmyslných nařízení a předpisů. Požadovat co nejméně administrativy od finančních a podnikatelských korporací. K takovým krokům je třeba mít odvahu, znalosti a schopnosti. Malou poznámku na závěr. Italský fašismus byl vystavěn na korporativismu – vládě korporací. Dnes nadnárodní korporace začínají ovládat některé oblasti našeho života.

14. 08.

Bolševické chování.

Václav Krása Přečteno 3285 krát

iDnes vydal ve čtvrtek zajímavý článek o chování špiček EU, které velmi připomíná papalášské manýry, které většina z nás pamatuje ještě z doby komunistické éry. https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/klimaticky-balicek-emise-snizeni-tryskac-leyenova-juncker.A210812_174811_zahranicni_mama?zdroj=top.
O co jde? Samozvaná evropská elita si sama pro sebe stanoví různé výhody, které jí, my, daňoví poplatníci, budeme platit a sami se budeme uskromňovat v rámci oslavované „zelené“ ideologie.
Evropská komise v červenci slavně představila nebezpečný klimatický balíček, který nás všechny bude stát miliardy a miliardy a povede k chudnutí celé Evropy. Utahování opasků se však netýká všech občanů. Evropské elity si „zároveň zvedli limity na lety soukromými tryskáči, které představují z hlediska škodlivých emisí jednu z úplně nejhorších variant dopravy.“ Abychom se vyznali v tom, koho se šetření netýká, jsou to samozřejmě vrcholní představitelé orgánů EU, členů Evropské komise, dalších papalášů a nepochybně také globálních hráčů, kteří to s nimi táhnou.

Podle zjištění webu Politico se mohou vrcholní unijní úředníci těšit na další miliony eur, které jim byly schváleny na pohodlné cesty „leteckými taxíky“. Na posledních pět let měli členové Evropské komise či europoslanci schválen maximální limit 10,71 milionu eur na podobné lety. Na příští čtyři roky, tedy kratší období, už je to 13,5 milionu eur. Co může pán, nesmí kmán. Ještě mají tu drzost, že vše svádí na covid, protože tvrdí, že „potenciální nárůst poptávky je především kvůli pandemii.“ Tomuto tvrzení vůbec nerozumím. Plán je na čtyři následující roky. To znamená, že buď papaláši EU vědí, že pandemie bude pokračovat ještě čtyři roky, a já bych rád věděl, jak to mohou vědět, nebo z nás dělají blbce. Myslím si, že to druhé je správně, protože pokud by skutečně věděli, že pandemie bude ještě řadu let a nic lidu obecnému neřekli, nezaslouží si nic jiného než je vyhnat.

Zatímco většinu občanů EU čeká zdražování zboží, dopravy, energií, topení, nemovitostí, žádá Komise výjimku pro malá businesová letadla na soukromé využití, protože prý představují „nástroj podnikání těchto firem“. To je další drzost. Auta a další stroje jsou také nástroje podnikání, ale žádnou výjimku nemají. Zkrátka zelenou ideologii ať platí ti chudí. Vezmeme jim auta na naftu a benzín, a když nebudou mít na elektromobil, ať jezdí třeba na kole. Ať žije Sovětský evropský superstát.

25. 07.

Předseda SPD klame.

Václav Krása Přečteno 1835 krát

V pátek 23. 7. 2021 byl v Parlamentních listech uveřejněn rozhovor s předsedou SPD, panem Tomiem Okamurou. V rozhovoru pan Okamura mimo jiné prohlásil: „Hnutí SPD žádá v petici vládu, i tu budoucí, aby vyhlásila celostátní referendum o zachování české koruny jako měnové jednotky České republiky. Jako problém vidím, že nejen koalice Pirátů a SPOLU, ale i Trikolóra a Přísaha Roberta Šlachty odmítají referendum, takže de facto podporují současnou politiku EU. Václav Klaus ml. z Trikolóry řekl, že je proti referendu a že je vystoupení z EU dětinské a dodal, že chtějí zrušit i přímou volbu prezidenta.“ https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Dost-tak-takhle-ne-Okamura-se-vzeprel-Ohrozuje-EU-budoucnost-Ceska-671477
Troufnu si říci, že pan Okamura lže, pokud jde o petici na zachování české koruny, protože volební formace Trikolóra Svobodní Soukromníci sbírají podpisy pod petici již řadu měsíců a máme nyní tisíce podpisů, viz https://www.petice.com/stats.php?id=326548. Každý se může přesvědčit. Petici SPD jsem našel, ale pouze její text a žádnou informaci o počtu podpisů. To znamená, že jejich petice je pouze marketingovým projektem.
Trikolóra Svobodní Soukromníci vyhlásili petici za zachování české koruny proto, aby občané podpořili naše přesvědčení, že přijetí eura by bylo pro českou ekonomiku chybné, pro občany by euro znamenalo zdražení všeho, ale hlavně bychom si nemohli řídit vlastní monetární politiku. Mohli bychom zrušit ČNB, převzali bychom odpovědnost za dluhy Řecka, Itálie a Španělska a monetární politiku by za nás dělal Brusel. Naše země by tím ztratila řadu kompetencí v hospodářské politice, které má každý samostatný a suverénní stát.
Velmi dobře si uvědomujeme, že jsme se vstupem do EU v roce 2004 současně zavázali k přijetí eura, naštěstí náš závazek není časově limitován. Petice má dát politikům jasný signál, že občané si nepřejí vstup do eurozóny.
Petice však není jediná nepravda v rozhovoru pana Tomia Okamury pro Parlamentní listy. Možná, že pan Václav Klaus ml. skutečně řekl, že vystoupení ČR z EU je dětinské, je ale potřeba zároveň uvést, že Václav Klaus ml. v současnosti není ve vedení Trikolóra Svobodní Soukromníci a hlavně náš volební program jednoznačně stanoví priority, které zachovají samostatnost naší země.
Pan předseda Okamura by si měl určitě přečíst náš volební program, aby se dozvěděl, že my sami si můžeme zajistit nezávislost na některých nesmyslech, jimiž nás občas EU zásobuje. Jsou to následující body:
Prosadíme ústavní nadřazenost českého práva nad sekundárním právem EU. Prosadíme ústavní zakotvení práva platit českou korunou. Budeme cíleně připravovat Českou republiku na Evropu bez Evropské unie, tj. na okamžik, kdy Evropská unie nevyhnutelně pozbude své historické funkčnosti a zanikne.
Pan Tomio Okamura by měl občanům říci pravdu, že v současné době by referendum vlastně nic nevyřešilo. Všichni máme v paměti proces vystoupení Velké Británie z EU. Referendum může dát politikům zpětnou vazbu o mínění občanů o našem členství v EU, ale nic víc. Proto volební formace Trikolóra Svobodní Soukromníci prosazují takové změny, které by upevnily naší suverenitu, jsou reálné a prosaditelné. Tak pane předsedo, chutě do četby našeho volebního programu.

18. 07.

Každý elektromobil má svůj komín.

Václav Krása Přečteno 2929 krát

Ve středu 14. července představila Evropská komise jednotlivé body tzv. ekologického balíčku. Podle ČTK se jedná o tyto body:
• Do roku 2035 prakticky vyloučit prodej nových aut na benzinový či naftový pohon. Rok 2035 souvisí s cílem dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století.
• Snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.
• Rozšíření systému emisních povolenek. Jejich prostřednictvím by se nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Čtvrtina příjmů z emisních povolenek z dopravy a vytápění by měla putovat do nového sociálně klimatického fondu, který bude sloužit mimo jiné k podpoře domácností, pro něž bude očekávané zvýšení cen neúnosné.
• V letech 2025 až 2032 by měl podle Komise členským zemím přinést přes 70 miliard eur (více než 1,8 bilionu Kč), které by vedle podpory chudších domácností měly sloužit rovněž k investicím například do energetické účinnosti budov.
• Zavést tzv. uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začnou platit od roku 2026.
• Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU by k roku 2030 měl podle Evropské komise vzrůst na 40 procent. Komise navrhuje zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent, a do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent oproti současnosti.
• Unijní státy by se podle návrhu Komise měly také snažit o zlepšování energetické účinnosti budov.
Když si tyto body přečte průměrně inteligentní člověk, který se alespoň trochu orientuje ve společenském dění, musí si hned říci, „A proč bychom to měli všechno dělat? To nás chce někdo zničit? Proč máme souhlasit s něčím, co nám výrazně zhorší životní úroveň, chudší zchudnou ještě více, větší část populace bude závislá na sociálních dávkách a zhorší se mobilita občanů?“
Korunu tomuto nesmyslu dal nizozemský šéf evropské politiky v oblasti klimatu Frans Timmermans, když prohlásil „Děláme to proto, abychom dali lidstvu šanci bojovat. Naším cílem není zničit ekonomiku, ale pozvednout ji na novou úroveň.“
Země EU se podílí na produkci skleníkových plynů asi 10 %, takže i kdybychom se dostali na nulu a zničili náš průmysl, ovzduší moc nepomůžeme, protože ostatní státy budou vyrábět (a rády) za nás. Všechny systémy dnes převádíme na elektrickou energii, jakože čistou energii, ale to přeci není pravda. Převážná většina elektřiny se vyrábí ze spalování uhlí, produktů z ropy, z plynu a jen mnohem menší část z tzv. čistých zdrojů – slunce, vítr, vlnobití. Takže každý elektromobil má někde svůj komín.
USA, ale pomalu již i Německo, které se orientuje na „zelenou energii“, začínají pociťovat nedostatek el. energie. „Spolková vláda k tomu proto připravuje zákon, kde se mimo jiné uvádí: „Nejen u elektromobilů, ale i u tepelných čerpadel a topení na noční proud, má být dálkově řízeno dodávání elektrického proudu. Nucená pauza má být pod názvem „vyhlazení špičky“, zakotvena v paragrafu 14a pozměněného zákona o energetickém hospodářství,“ informoval před několika měsíci časopis Welt.
Zdroj:https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/nabijeni-elektromobil-nemecko-usa.A210707_145715_automoto_fdv?
To znamená, že když na pobřeží Německa přestane foukat, stát vypne nabíječky na auta. Vida, jak lehké bude možné ovládat mobilitu lidí. Pokud jde o auta, prozradil pan ministr Richard Brabec, že EK chystá euro normu na zplodiny z aut č. 7, která by měla platit od roku 2025 a bude tak tvrdá, že automobilky si s tím těžko poradí. To přeci není v pořádku, aby celý svět jezdil na naftu a benzín a v EU si zničíme automobilový průmysl, zkomplikujeme si život, ale hrdě se budeme tlouct do prsou, jak jsme ekologičtí. To je buď cílená destrukce, nebo pomatenost.
Stejně podivný je návrh rozšířit systém emisních povolenek se slibem, že čtvrtina příjmů z emisních povolenek by tvořila nový sociální klimatický fond pro domácnosti, pro něž bude očekávané zvýšení cen neúnosné. Emisní povolenky jsou samy o sobě zločinné. Navrhované opatření nezakrytě říká, že emisní povolenky přivedou další miliony lidí do chudoby, protože dopravci, teplárny a další logicky promítnou cenu povolenek do cen za služby. Z vybraných peněz od občanů se jim pak milostivě čtvrtina vrátí, ale to nebude jen tak. Budou muset požádat, vyplnit spoustu papírů, doložit výkazem svých příjmů a výdajů a pak se možná erár nad nimi ustrne, a když budou hodní, něco jim dá. A byrokracie se bude jen tetelit.
Nemohu si pomoci, ale připadá mi to celé jako zvrácenost. Pod nesmyslnou ideou „green deal“ brát lidem svobodu pohybu, dělat z lidí chudé, aby museli žádat o sociální podporu, zvyšovat byrokracii, nutit jednotlivé státy, aby zavíraly doly a celá průmyslová odvětví a další a další, není ve prospěch občanů Evropy. To se pan Frans Timmermans velmi mýlí.
Uvažování Evropské komise velmi připomíná bolševické „poručíme větru a dešti“. Jak jinak je možné chápat skutečnost, že „někdo“ rozhodne o tom, čím budeme jezdit. Vývoj nových technologií se musí prosadit na trhu svojí výhodností pro zákazníky a není možné jej znásilňovat. To se nám zle nevyplatí. Zatím se elektromobily neprosadily, protože mají horší vlastnosti než současné automobily. Evropská komise však rozhoduje za nás a naše ekonomika se mění z tržní na řízenou. Vracíme se zpět. Měli bychom si říci, že každý elektromobil má svůj komín a tento plán odmítnout, ale k tomu současná politická elita nemá odvahu.

11. 07.

Piráti a TOP09 jsou nebezpečím pro Českou republiku.

Václav Krása Přečteno 4447 krát

Šéf Pirátů Ivan Bartoš a Pirátský europoslanec Marcel Kolaja nedávno jednali s předsedou Evropského parlamentu Davidem Sassolim. Výsledek shrnul na twitteru europoslanec Marcel Kolaja, „Společně s předsedou Evropského parlamentu Davidem Sassolim a předsedou Pirátů Ivanem Bartošem jsme se shodli, že je potřeba posílit roli Evropského parlamentu. Pirátská strana dále podporuje také většinový systém hlasování v Radě místo jednomyslnosti například v otázkách zahraničních nebo daňových,“ informoval Kolaja. To je ukázka toho, jak by Piráti, pokud by se opravdu dostali do vlády, hájili zájmy České republiky. Jejich počínání lze směle přirovnat k vlastizradě, protože sami, bez souhlasu občanů a ústavních institucí, navrhují další odevzdání našich státních kompetencí do rukou EU.
Je to velmi zvláštní postup od strany, která není vládnoucí a pouze je sama o sobě přesvědčena, že volby vyhraje a bude určovat i zahraniční politiku ČR. Je to až nestoudné jednat s cizí mocí, protože ať chceme či nechceme, EU nám není nadřízena, je to pouze smlouva o členství, a to neznamená, že podpisem smlouvy o přistoupení k EU, jsme ztratili svoje kompetence suverénního státu. O případném odevzdání některých kompetencí na EU by se nejprve musela vést veřejná diskuse a je nepochybné, že by s tímto aktem musely souhlasit příslušné ústavní instituce. Jako občan ČR rovnou říkám, že bych s tím nikdy nesouhlasil! Je třeba si uvědomit, že např. většinový způsob hlasování by vedl k ostrakizaci malých států, ale hlavně by velmi posílil úlohu Německa, které je vůdčí zemí EU a většinový systém hlasování by mu samozřejmě velmi vyhovoval.
Je dobře, že se Piráti „odkopali“ ještě před volbami. Všichni by si měli dobře pamatovat, co nám Piráti chystají. Chystají nám podřízenost vůči institucím EU a de facto také podřízenost Německu. Stali bychom se téměř další spolkovou zemí, i když ne de iure, ale fakticky ano. Většinové hlasování v Radě EU by vždy Německo zvládlo, protože má dostatečné ekonomické nástroje, jak „přesvědčit“ další země o svojí pravdě. Je potřeba si stále připomínat, že v hranicích naší kotliny je česká státnost už tisíc let, ale také bychom si měli pamatovat, že s Němci jsme se mockrát utkávali. Dnes jsou vztahy mezi našimi státy dobré, ale nikdy nevíme, kdy se v Německu něco zvrtne a my můžeme mít zase velké problémy. Zdá se, že Pirátskou stranu tyto věci vůbec nezajímají, zajímá je jen Evropský superstát, ale nikoliv naše státnost.
Obdobné vyjádření, i když ze zcela jiné oblasti je možné nalézt na fb europoslance za TOP09 Luďka Niedermayera, který se vyjádřil k maďarskému zákonu o zákazu výuky o homosexualitě na základních školách v Maďarsku.
Pan poslanec uveřejnil tato slova: „Maďarský zákon proti lidem s jinou sexuální orientací porušuje základní hodnoty Evropské unie, jež se zakládají na nediskriminaci a toleranci. Dodržování zásad právního státu a základních práv (nejen v Maďarsku), je jedno ze stěžejních témat pro Evropskou Unii a Viktor Orbán, bohužel, pomyslnou hranici toho, co je dle něj "akceptovatelné" neustále posouvá dál a dál. Proto jsem rád, že v Evropském parlamentu zazněl jasný požadavek na důraznou reakci vůči Maďarsku, která by měla vyústit ve vypuštění této části zákona. Tamní premiér se nyní (zjevně z ryze pragmatických důvodů) rozhodl z LGBTQ+ skupiny udělat nového nepřítele "pravých Maďarů". Dělení společnosti a podněcování nenávisti je nebezpečná hra s ohněm, kterou, dle mého soudu, Viktor Orbán rozehrává jen proto, aby odtrhl pozornost od závažných kauz provázejících jeho vládnutí.“
Vyjádření pana poslance L. Niedermayera je drzé a navíc zcela lživé. Maďarský zákon není vůbec namířen proti menšině LGBTQ+. Pouze zakazuje propagaci sexuálních menšin mezi dětmi ve školách a propagaci změny pohlaví u dětí do doby plnoletosti. Pan poslanec velmi dobře ví, že vzdělávání není v kompetenci EU, ale každá členská země si jej upravuje sama.
Pan poslanec Niedermayer je typickým produktem „bruselského“ prostředí, vyvyšování se a nesmyslného posazování progresivistických idejí, které v tomto prostředí hypertrofují. Tito lidé, přesvědčeni o své pravdě, se snaží neustále přenášet dekadentní myšlení hepertrofovaných lidských práv do zemí, které si ještě zachovaly zdravý rozum. Ukazuje se, že tyto síly, které v našem politickém prostředí reprezentují Piráti a TOP09, se snaží svoje progresivistické bludy prosadit třeba silou. Proto můžeme „v přímém přenosu“ sledovat nehorázný nátlak na Maďarsko, a to vyhrůžkami a vymyšlenými lživými tvrzeními kolem inkriminovaného zákona, přičemž vlastní zákon je pouze další záminkou k útokům na Maďarsko, ale i na ostatní členské země EU tzv. „východního bloku.
Je dobře, že již před volbami víme, co by nás po říjnových volbách čekalo, pokud by výše uvedené strany měly podíl na vládě. Čekalo by nás područí EU a indroktrinace naší společnosti progresivistickými nesmysly o množství pohlaví, stransgender apod. Naše děti by se ve školách místo fyzikálních zákonů učily o binárních lidech, o změně pohlaví a další hlouposti. To nesmíme dopustit.
Věřím, že právě ve volbách se ukáže, že velká většina občanů naší země uvažuje normálně a racionálně a bude volit ty, kteří říkají nahlas – rodinu tvoří maminka, tatínek a děti, svoje věci si máme rozhodovat sami, bohatství vzniká prací a další možná „obyčejné“, ale pravdivé věci.

20. 06.

Už nejsme suverénní stát.

Václav Krása Přečteno 1542 krát

Koncem února 2021 podalo Česko k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v hnědouhelném dole Turów. Vytýkáme Polsku, že v souvislosti s rozšířením těžby porušilo unijní právo, součástí žaloby je také žádost o zastavení těžby uhlí v dole do doby, než unijní soud rozhodne. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají zvýšeného hluku a prašnosti, ale hlavně ztráty vody.
U Soudního dvora Evropské unie, jsme velmi rychle uspěli. Soud vydal předběžné opatření, o které požádala česká vláda. Poláci tak musí okamžitě zastavit těžbu v dole Turów a proti rozhodnutí se nemohou odvolat. Rozhodnutí Soudního dvora EU je necitlivé, nerealizovatelné a pro Polsko je samozřejmě neakceptovatelné. Když domyslíme výrok Soudu až do konce, tak z toho musí každému soudnému člověku zamrazit a také vyplynout, že takto orgány EU nesmí pracovat a mělo by být nejen pro nás, ale i pro další členské země velkým varováním.
Soudní dvůr svým výrokem řekl, pět tisíc lidí, pět tisíc živitelů rodin, okamžitě přijde o práci, a pokud Polsko chce zabránit sociálním protestům, má jim vyplácet i nadále mzdu ze státního rozpočtu. Výrok současně znamená odstavení uhelné elektrárny, která je na dolu Turów závislá. Je pochopitelné, že Polsko tento diktát odmítlo. Jen by mě zajímalo, zda bychom měli stejnou odvahu.
Je zarážející, že ačkoliv probíhala jednání na úrovni ministrů životního prostředí, přesto česká vláda se zachovala, jako žalobníček. To svědčí o nesamostatné zahraniční politice naší země, o neschopnosti být suverénním státem, který dokáže obhájit zájmy země a svých občanů, ale také neschopnosti nedělat si zbytečně nepřátele. Jedná se téměř o precedentní záležitost, která se nám může, a to již v blízké době, velmi nevyplatit. Chceme otevřít důl na těžbu lithia u německých hranic či dostavět další bloky v jaderné energetice u rakouských hranic. Asi bychom se velmi divili, pokud by Německo nebo Rakousko podali obdobnou žalobu k Soudnímu dvoru EU.
Kauza Turów má další vývoj, který svědčí o podivných úmyslech evropských elit. Evropská komise se zapojí do žaloby na Polsko. Rozhodnutí komise stát se vedlejším účastníkem řízení přivítala například ekologická organizace Greenpeace. "Jsme rádi, že se Evropská komise k soudnímu sporu přidala," uvedla Nikol Krejčová z Greenpeace. "Vyslala tak jasný signál, že ilegální těžba se musí zastavit," dodala. Výrok paní Krejčové je přesně v tom duchu, kdy se řekne jen půl pravdy a přidá se lež. Nejedná se o žádnou ilegální těžbu, protože důl má řádnou licenci na těžbu od polské administrativy. Nejsme ještě ve stavu, kdy si státy nebudou moci rozhodovat o tom, co, kdy, kde a jak budou na svém území těžit, ale kauza Turów ukazuje, že je snaha tyto pravomoci omezit.
Za prohlášením Greenpeace je potřeba vidět ještě další dimenzi, o čemž svědčí další slova paní Krejčové. „Česká republika by podle Greenpeace nyní měla k jednání přizvat i Evropskou komisi, aby zvýšila šance na dosažení dobré dohody. Při vyjednávání si Česká republika a Evropská komise mohou společně klást podmínky, které bude pro Polsko těžké odmítnout.“ Z těchto vyjádření je zřejmé, že ani tak nejde o vodu pro obyvatele příhraničních obcí, ne prašnost prostředí. Jde o snahu rozhodovat za suverénní vládu a suverénní stát.
Potvrzují se slova prezidenta společnosti PGE Wojciecha Dabrowského, „Důl Turów má platnou a legálně udělenou licenci, na základě které těží a bude těžit. Rozhodnutí soudu vidím jako cestu k divoké transformaci. Jde o první opravdový test Zelené dohody EU.“ Je to ukázka toho co nás čeká, pokud se přihlásíme k „Zelenému údělu“, co nás čeká, pokud se budeme spoléhat na „Evropu“ a pokud nebudeme sebevědomý stát, který si svoje záležitosti rozhoduje sám a dokáže je i obhájit. Měli bychom být velmi opatrní a velmi zvažovat zda a nakolik je pro nás ještě EU přínosná, a kdy už jsme v situaci, že nejsme pány ve svém domě.

Bohužel další kroky vlády svědčí o opaku. Česká vláda schválila, aby ministři životního prostředí a zahraničí sjednali s Polskem ohledně dolu Turów mezivládní dohodu. Česko má zároveň podle usnesení vlády navrhnout Soudnímu dvoru EU, aby Polsku uložil penále ve výši pěti milionů eur (zhruba 127 milionů korun) denně, neboť nerespektovalo pokyn unijního soudu přerušit práce v dole. Takové usnesení považuji za ostudné. Říci, my chceme vyjednávat, ale napřed ohni hřbet a zaplať, není hodno naší dlouhodobé státnosti a našich vzájemných tisíciletých vztahů.


30. 05.

Poslanci nevědí, co činí.

Václav Krása Přečteno 1417 krát

Na počátku letošního roku se rozhodli poslanci napříč politickým spektrem předložit novelu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, sněmovní tisk 1143, kterou iniciovala Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Jejím cílem je ekonomizace služeb. Předložená novela sice vychází z původního návrhu, který připravovalo MPSV ČR, nebyly však do ní zapracovány důležité změny, které byly dohodnuty s jednotlivými cílovými skupinami klientů. V novele zákona se mimo jiné navrhuje zvýšení cen za služby, stravu a ubytování, sloučení pobytových služeb do jedné služby nazvané Domovy sociální péče a sloučení osobní asistence a pečovatelské služby do jedné služby.
Všechny tyto tři změny, které se bezprostředně dotýkají také osob se zdravotním postižením, odmítly všechny spolky, zastupující zdravotně postižené. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR začala intenzivně jednat s poslanci, ale podařilo se dosáhnout pouze upuštění od zvýšení cen za poskytované služby. To je však zatím jediný ústupek, který se podařilo prosadit.
Úporná snaha zdravotně postižených o změnu poslaneckého návrhu je motivována oprávněnou obavou, že přijetí zákona v navrhované podobě, dojde k postupnému zániku osobní asistence. V případě sloučených pobytových služeb by postupně a zákonitě došlo k tomu, že by se prolínali klienti různého věku, postižení, závislostí a podobně. Zkrátka by mohlo dojít k tomu, že na jednom pokoji by byl člověk s těžkým tělesným postižením s osobou např. s Alzheimerovou nemocí. Chceme takové situaci zabránit, protože by došlo k výraznému zhoršení života některých skupin lidí se zdravotním postižením, kteří jsou klienty celoročních pobytových služeb. Poslankyně a poslanci s našimi obavami částečně souhlasí, ale nechtějí souhlasit s námi navrhovanými změnami. Je to proto, že jsou pod tlakem poskytovatelů sociálních služeb, které zřizují kraje a obce, případně charity nebo diakonie. Jsou to velcí poskytovatelé sociálních služeb a poslanci podléhají spíše jejich argumentaci. Při projednávání novely zákona o sociálních službách tak vznikl poměrně výrazný spor mezi poskytovateli sociálních služeb a uživateli sociálních služeb. Ukázalo se, že zájmy těchto dvou skupin mohou být někdy velmi odlišné. Proto není možné tvrdit, že poskytovatelé sociálních služeb vždy hájí zájmy a práva svých klientů.
Pro osoby se zdravotním postižením je zcela nepřijatelné sloučení osobní asistence s pečovatelskou službou a je potřeba tento rozdíl neustále vysvětlovat a opakovat. Základní rozdíl je ve spolupráci klienta s konkrétní osobou poskytující pomoc.
Osobní asistence je služba určená osobám samostatně si určujícím druh, rozsah a způsob poskytované služby, včetně jejího časového určení. Tyto osoby se na poskytování služby aktivně podílejí, a to minimálně v rozsahu jejího průběžného řízení, nebo korekce. Osobní asistenci provádí zpravidla stejný osobní asistent nebo více asistentů. Kontakt klienta s osobním asistentem je poměrně blízký a dlouhodobý. Zvláštní charakter této služby spočívá ve způsobu úhrady, protože úhrada u osobní asistence je pouze za jednotku času, nikoliv za úkony.
Pečovatelská služba je určena zejména osobám, které jsou jejími pasivními příjemci, u kterých druh, rozsah a způsob poskytování služby, včetně jejího časového určení, určuje poskytovatel na základě svých předchozích zjištění potřeb osob, kterým službu poskytuje. Pracovníci poskytující péči se u klientů střídají. Samotný způsob úhrady za služby, kdy je služba často hrazena podle vykonaných úkonů, charakterizuje pasivní příjem služby.
Absence ustanovení o poskytování služby bez časového a obsahového omezení povede k tomu, že prakticky jedinou službou bude v praxi režim pečovatelské služby, což je pro většinu osob se zdravotním postiženým zcela nepřijatelné. Osobní asistenci prosadily organizace osob se zdravotním postižením hned v roce 1990, jako novou službu, která aktivizuje lidi se zdravotním postižením. Její velkou propagátorkou, ale také uživatelkou byla paní ing. Jana Hrdá, nositelka ceny Výboru dobré vůle. Sama byla ležící, měla upravený vozík a za pomoci svých osobních asistentů dokázala pracovat celé dni na zlepšení postavení osob se zdravotním postižením. Toto pečovatelská služba nikdy nedokáže zajistit. Osobní asistence je symbol nového nahlížení na služby pro osoby se zdravotním postižením, a proto je pro ně tak důležitá.
Ještě je šance, že nakonec vše dobře dopadne. V Poslanecké sněmovně je pozměňovací návrh paní poslankyně Aleny Gajdůškové, který ruší sloučení osobní asistence s pečovatelskou službou a stanoví parametry pro sloučení pobytových služeb. Tento návrh má zatím podporu pouze poslanců ČSSD a Trikolóry, a to je málo. Poslanci by se důkladně měli zamyslet před hlasováním o novele zákona o sociálních službách, sněmovní tisk 1143. Buď podpoří ekonomický pohled na sociální služby, nebo podpoří klientské pojetí služeb, které respektuje klienty a jejich přání.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Těšínská Tereza · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy