"Tady je můj domov, nebojím se". Alexej Navalnyj
Podle výsledků nedávno zveřejněného mezinárodního vyšetřování se vloni v létě spolupracovníci ruské federální bezpečnostní služby pokusili Alexeje Navalného zabít bojovým jedem. Jsou známa jejich jména a vpodstatě všechny detaily operace, která se připravovala řadu měsíců.
Shodou okolností Navalnyj útok přežil a po pětiměsíčním léčení se včera vrátil do Ruska, kde byl na pasové kontrole zatčen a odvezen na policejní stanici, kam ho dnes přijelo obžalovat "výjezdní zasedání" soudu. Podle pozorovatelů jde o první případ v novodobých ruských dějinách, kdy je někdo souzen přímo na policii.
Korona-free: Politika překladu
Rouška - Babiš - korona - karanténa - Prymula… Rytmus těchto pojmů a jmen formátuje už řadu měsíců naše vědomí a naši každodennost.
Pro nadcházející víkend, další ve výjimečném stavu, nabízím zájemcům příběh dávných dob, o tom, jak se za dramatických okolností v Čechách překládaly knihy, zaměstnávající CIA i KGB.
Text je úryvkem z delší stati, která vyjde v časopise Slovo a smysl, č. 34.
Jde o zamyšlení nad dopisy, které si psali dva vynikající překladatelé v kulturněpoliticky (i jinak) napínavé době:
Přidal, Antonín – Zábrana, Jan: Když klec je pořád na spadnutí: Vzájemná korespondence Antonína Přidala a Jana Zábrany z let 1963–1984, ed. Jiří Opelík. Torst, Praha 2018.
JIŘÍMU OPELÍKOVI TÍM ZÁROVEŇ VŘELE A UCTIVĚ BLAHOPŘEJU K DEVADESÁTÝM NAROZENINÁM
K Bělorusku
K situaci v Bělorusku publikovala Nová Orientace / Forum24 minulý týden (17.09.) můj text pod názvem "Proč mlčí – a mlčí? Ruská inteligence (…)". Od té doby jsem o tom tématu ještě trochu četl a přemýšlel, běloruské události se dále vyvíjely - a tak vznikla rozšířená a zároveň zkrácená verze: jsou v ní obsaženy nekompromisní výtky někdejšího mistra světa v šachu Garryho Kasparova vůči „ruské inteligenci“, stejně jako ostrá kritika, s kterou vystoupil legendární sovětský i postsovětský disident Alexandr Podrabinek.
David Graeber: vzpomínkový karneval
Kultovní antropolog, aktivista a ekonom David Graeber, profesor London School of Economics, jenž se proslavil knihami o dluzích a zadluženosti (Debt: The First 5000 Years, 2011, česky Dluh: prvních 5000 let, 2012) a nesmyslných pracovních místech (Bullshit Jobs: A Theory, 2018, česky Práce na hovno), zemřel v 59 letech — náhle a uprostřed práce.
Koronavirus pomine, Eduard Limonov zůstane navěky, navždy
Výjimečný stav světa na jaře 2020, vyvolaný podivnou nákazou, vejde určitě do dějin, ale v kulturní historiografii a v chronologii literárního kánonu bude jednou patřit k nejdůležitějším datům těchto dnů smrt Eduarda Limonova, ruského spisovatele světového významu. Sám nedávno prohlásil, že den jeho smrti bude v Rusku dnem národního smutku.
17. března zemřel po několika operacích v Moskvě ve věku 77 let.
Jak (to, že) v Rusku padla vláda i generální prokurátor? A co se chystá s ústavou?
Původní (kratší) verze této poznámky vznikla na objednávku Deníku E15, kde byla uveřejněna jako prémiový (tj. pro předplatitele) obsah v pátek 17. ledna pod názvem Komentář Tomáše Glance: Putin až do smrti
Na základě dalšího vývoje událostí a nově publikovaných zpráv jsem materiál pro aktuálně.cz rozšířil a doplnil.
Není to politologický rozklad, k němuž nejsem profesně kompetentní ani nedisponuji potřebnými znalostmi a podklady. Jsou to jen subjektivně serřazené poznámky čtenáře zpráv, kterého zajímá, tak jako mnoho lidí na celém světě, co bude s Ruskem a v Rusku dál.
Ruská rozvědka, ideologie slovanství a současné formy cenzury: máme se bát, nebo smát?
Na lipském knižním veletrhu (Leipziger Buchmesse 21.-- 24.03. 2019) bude letos v březnu česká literatura a Česká republika v centru pozornosti — coby hlavní host. V té souvislosti se chystá obrovské množství nejrůznějších událostí a aktivit, jednou z těch drobnějších je i následující rozhovor, který v německé verzi (a možná redigovaný či krácený) má být zveřejněn ve veletržních novinách.
Otázky: Ivan Adamovič
Odpovědi: Tomáš Glanc
Uspějí ruské úřady v boji proti hitům současné hudby?
Boj státních institucí proti populárním muzikantům: je to projev síly nebo slabosti státní politiky? A nechají se interpreti a jejich posluchači osedlat nebo zastrašit?
Měli bychom být obezřetnější — zpráva z curyšské univerzity o aféře kolem Babiše
Zatímco z francouzskojazyčné části švýcarské konferederace přicházejí zprávy pro českou politiku hrůzostrašné, v německojazyčné části se odvíjejí děje, které jsou také alarmující, ale v obecnějším smyslu.
O autorovi
Autor přednáší na Curyšské univerzitě a na univerzitě v Basileji, zabývá se ruskou, českou a východoevropskou kulturou, literární a kulturní teorií, slavistikou, působí také jako kurátor a překladatel. V letech 2000 - 2003 pracoval jako ředitel Ústavu slovanských a východoevropksých studií na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, 2005 -- 2007 byl ředitelem Českého centra v Moskvě. Působil jako vědecký pracovník na univerzitě v Brémách (2007 -- 2010) a jako hostující profesor na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Autor, spoluautor nebo sestavitel řady knih a statí vydaných v Čechách, Rusku, Německu, Švýcarsku, USA a jiných zemích.