O pravdivosti konspirací II: Paradoxy tekuté modernity
V první části svého textu jsem ukazoval, že konspirační příběhy lze chápat jako formu sociální kritiky, která není formulována přímočarým pojmovým jazykem, nýbrž pomocí symbolických obrazů. Pokusme se nyní tuto obraznou kritiku přeložit do analytického jazyka pojmů, a tím ji pro nás učinit srozumitelnější.
O pravdivosti konspirací I: Kritika společnosti ve znepokojivých obrazech
V posledním roce se do popředí pozornosti dostaly konspirační teorie. Přispěla k tomu jednak covidová pandemie, jednak události v USA spojené s hnutím QAnon a s koncem funkčního období prezidenta Trumpa.
Kříže na Staromáku a jejich symbolická úskalí
Minulý týden vzbudila zájem veřejnosti symbolická akce členů Milionu chvilek, kteří na památku obětí covidu namalovali smývatelným sprejem tisíce křížků na Staroměstském náměstí. Akce měla značný ohlas a média z ní přinesla řadu působivých fotografií. Staroměstské náměstí se následně stalo pietním místem, na něž po celý týden stovky lidí přicházeli spontánně zapalovat svíčky a psát k nim křídou jména svých zemřelých blízkých. I tyto pietní úkony byly v médiích bohatě zdokumentovány.
Očkování jako symbol
V souvislosti s covidem se rozpoutala diskuse o očkování. Pro část lidí jde o jediný způsob, jak se s virem vypořádat. Jiná část naší společnosti je vůči očkování nedůvěřivá. Názory se u ní pohybují na škále od opatrného strachu, že vakcína je nedostatečně otestovaná, až po silné představy, podle nichž bude při očkování do těla vpraven sledovací čip nebo změněna DNA.
Čím se liší Churchill od Panny Marie
Tento týden na Churchillovu sochu v Praze neznámé autorky nasprejovaly nápis „Byl rasista. Black Lives Matter“. Dle svého následného vyjádření tím chtěly symbolicky odkázat k americkým a britským událostem posledních dní, „vyjádřit solidaritu probíhajícím bojům za rovnoprávnost“ a dát najevo, že „rasismus ve všech svých nejrůznějších formách je zásadním problémem společnosti“.
Jak fungují symboly: religionistické postřehy k mariánskému sloupu
O mariánském sloupu, jehož replika byla minulý týden vztyčena na Staroměstském náměstí, se v posledních dnech vyjadřoval skoro každý. Nebudu zde proto na hromadu již přinesených argumentů přidávat další. Namísto toho se z pohledu religionisty zamyslím nad platností některých z těchto argumentů a využiji sloupu jako ilustrace toho, jak fungují symboly. Málokdy máme totiž dnes tak dobrou příležitost vidět v naší společnosti živý tradiční symbol opravdu v akci.
Konflikt mýtů české identity II
V první části textu jsem mapoval vývoj českých národních mýtů od 19. století po rok 1989. Nyní se podíváme, jak se příběhy české identity vyvíjely od roku 1989 do současnosti, a zamyslíme se nad tím, co se se současnou mytickou polarizací dá dělat.
Konflikt mýtů české identity I
Současná česká společnost je stále silněji světonázorově rozdělena. Na politické scéně proti sobě stojí zapřisáhlí příznivci a odpůrci Miloše Zemana či Andreje Babiše. Stále výraznější je i hodnotový rozkol. Podle nedávného výzkumu se 38 procent lidí starších čtyřiceti let domnívá, že před listopadem 1989 bylo lépe než dnes. Více než polovině Čechů se dle jiného průzkumu ve spojení s Evropskou unií jako první emoce vybaví pochybnosti. Neméně polarizujícími tématy jsou klimatická změna, vztah k uprchlíkům či role Rusů při našem osvobozování.
Polarizace společnosti a jak na ni
Silná názorová polarizace je typickým rysem naší dnešní doby. V následujícím textu bych se na ni chtěl podívat z poněkud nezvyklého úhlu a chápat ji jako konflikt mezi různými příběhy, jimiž vymezujeme svou kolektivní identitu.
Koněv, paměťové války a umění přijmout svou minulost
V posledních týdnech se opět rozhořel spor o Koněva. Radnice Prahy 6 využila nouzového stavu a nechala sochu odvézt do depozitáře, odkud má putovat do plánovaného Muzea paměti 20. století. Rusko v reakci na to zahájilo trestní stíhání osob, které mají odstranění na svědomí. Česká diplomacie se proti tomuto kroku ostře ohradila.
Přání Evropě k jejímu dni: Více demokratická a silnější unie, která plní své závazky
Macron prolomil tabu. Rozčeřil věčný strach z Napoleona
Blinken zavolal až po dvou týdnech. Ale i to je víc, než si Babiš a spol. zaslouží
Manželství pro lesby a gaye? Zvedněme oči od pohlaví a vnímejme vztahy
Kauza "Hamáček vlastizrádcem" se mění na kauzu "Hamáček usvědčeným lhářem"
