Velikonoce nezruší ani koronavirus
Stojíme na prahu nejdůležitějších křesťanských svátků v roce – Velikonoc. K jejich každoročnímu koloritu patří i oslava života, symbolizovaná malovanými vajíčky, kraslicemi, ke které se ale dostáváme přes připomínku pomíjivosti na Popeleční středu, následovanou čtyřiceti denním půstem, na paměť putování starověkého Izraele pouští, přes slavný vjezd do Jeruzaléma na Květnou neděli, abychom se dočkali zrady Zeleného čtvrtka, bití, ponížení, smrti Velkého pátku a zdání konce u hrobu Bílé soboty. Proč si to vlastně všechno připomínáme?
Pozdrav, povzbuzení a poděkování od lapiducha Duky
I když se ve společnosti stále více šíří únava z vleklé epidemie, pořád můžeme pozorovat nespočet dobrých příkladů, hodných následování, které dokládají hodnotu naší společnosti jako celku. Chtěl bych proto pozdravit, povzbudit a poděkovat těm, kteří by měli být ve školních lavicích, a namísto toho se rozhodli vydat ke službě tam, kde je to potřeba.
Ocenění druhé linie dělníkem Dukou
Je tomu v těchto dnech zhruba rok, co k nám do Evropy z Číny připutoval nepatrný koronavirus, způsobující smrtelné infekční onemocnění, COVID-19. Myslím, že je možné říci, že v těchto dnech už můžeme pozorovat určité světlo na konci tunelu, dané prvními výsledky vyvinutých očkovacích vakcín. Pokud se první očekávání dané výsledky z Izraele potvrdí, otevírá se nám také jako společnosti prostor, abychom zhodnotili a ocenili i zásluhy těch, díky kterým si ráno můžeme zapnout ústřední topení, posnídat čerstvé pečivo, nasednout do dopravního prostředku a jet po uklizené silnici. Zásluhy, díky kterým stále fungujeme jako civilizovaná společnost. Je k tomu načase, protože asi nebudu jediný, který z toho všeho, s koronavirem spojeného, pozoruje ve společnosti určitou únavu, mnohdy hraničící s rezignací.
Výzkum o neděli: nejsme superkonzumní společnost
V Revue pro teologiia duchovní život Salve č.2/2020 na téma slavení neděle vyšel rozhovor se sociologem Vojtěchem Prokešem na téma „Vnímání neděle v české společnosti“. Výzkum uskutečnila společnost Behavio na vzorku 600 lidí v srpnu 2020, při zachování standardních požadavků na podobný typ průzkumů. Musím přiznat, že nejenom jako duchovní mám o neděli a způsobu jejího trávení určitá zkreslená očekávání. Musím však přiznat, že jsem si s velkým překvapením přečetl řádky, které v jádru hovořily o tom, že 75% respondentů vnímá neděli pozitivně. To znamená, že neděle má stále obrovský potenciál a že má cenu se snažit slavit neděli, rozvíjet a přemýšlet o tom, co je v dnešní době na jejím slavení nejdůležitější. Neděli jako Den Páně, den odpočinku – tak chápe neděli 72% lidí. Neděli chápou mnozí jako čas pro sebe (45%), ale ještě překvapivější je, že 46% chápe neděli jako čas pro druhé.
Můj nejkrásnější vánoční dárek
Nacházíme se na sklonku doby adventní a myslím že nejenom děti se pomalu těší na Štědrý večer, se kterým přijde vánoční čas. S Vánoci také dostaneme odpověď na otázku, jak opravdově jsme prožili dobu čtyř předcházejících neděl, nazývaných dobou adventní. Ne, nemám tu nyní na mysli kolik se nám podařilo sehnat dárků, upéct cukroví a jak velký stromeček jsme pořídili. To vše k Vánocům patří, ale určitě sami cítíme, že kouzlo Vánoc spočívá v něčem jiném. Skutečná síla Vánoc se odvíjí od poctivosti, s jakou jsme přistoupili k úklidu našeho srdce. Kolik vztahů se nám podařilo napravit, a kolik radostných chvil dokážeme darovat druhým, a to především ve smyslu hebrejského výrazu dabar (v překladu “slovo”), který nám říká, že slovo musí být také skutkem, činem, událostí.
Listopadové přemítání, 17. listopad 1989, 31 let „po té“
Letošní 17. listopad, Den boje za svobodu a demokracii, který je spojen se zápasem s oběma totalitami 20. století, to je s bojem proti nacismu a komunismu, má opravdu zvláštní atmosféru: sevřeni kleštěmi koronaviru, který vzchází ze země, která hovoří jasnou řečí o odmítání skutečné svobody a demokracie.
Dopis mého přítele z Francie: Opět je tu teror
Jsou chvíle, kdy si připadám, jako bych prožíval nějaké déjà vu. Přijde mi to jako nedávno, ale jsou tomu už více než čtyři roky, co byl ve francouzském Saint-Étienne-du-Rouvray zákeřně zavražděn kněz Jacques Hamel. Při sloužení liturgie. V souvislostí s tehdejší sérií dalších islamistických útoků jsme slyšeli mnohá vzletná slova předních evropských politiků, že je potřeba se semknout, nenechat se zastrašit, být silnými. Triumfálně se pochodovalo ulicemi, snad na znamení odvahy a odhodlání. K čemu ale?
Reflexe nad článkem slovenského Deníku SME “Vyhlásili boj ženám”
Otázka, která se týká počátku a konce života, je v současné době velmi ožehavé téma. Kdo má vlastně právo nad lidským životem?
Procházka po Bílé Hoře
Více než čtyři desítky let se vracím ve svých vzpomínkách na rozhovor s Prof. Dr. Bognerem, tehdejším farářem v kostele Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře, který proběhl někdy v r. 1977. Byla to doba, kdy v knihkupectvích nebyl k dostání výtisk Bible. Ekumenická skupina překladatelů sice legálně zahájila práci na novém překladu. Nebylo však možné ji využít pro náš plán realizovat překlad liturgie hodin, tzv. breviáře. Dr. Bogner byl profesorem Starého Zákona a biblických jazyků. Na pražské teologické fakultě do roku 1950 a v době Pražského jara v rámci liturgické komise začal pracovat na překladu liturgických lekcionářů. Vzhledem k zásahům státní moci vyrostlo rozhodnutí zahájit ilegální překlad Jeruzalémské Bible do češtiny. Podílelo se na něm cca 10 překladatelů pod vedením manželů Dagmar a Františka X. Halasových.
Rozkaz zněl jasně. Natřít kardinála na hnědo
Chtěl bych na stránkách svého blogu vyjádřit kratičkou poznámku, snad povzdech, nejenom nad přístupem některých redakčních kolegů serveru Aktuálně.cz, ale obecně i nad stavem české novinařiny vůbec. K této úvaze mě vede současná zkušenost s magazínem Respekt a jakéhosi – z mého pohledu bych řekl – podivného způsobu vedení rozhovorů.
Binec okolo nás odráží binec v politice. Odpadky a černé skládky nás ilustrují
Piráti a ODS se šavlují o daně, Babiš tleská a poplatník nakonec stejně zapláče
Zeman v Česku spustil normalizaci. Couváme do socíku. Chybí masové demonstrace
Ať se bude šéf diplomacie jmenovat jakkoliv, bude Zemanův. Změnit to mohou až volby
Sucho nekončí. O podzemní vodu bychom měli mít stejný zájem jako o statistiky covidu
