Demokracie ve stavu nouze
Až se budou v Německu psát objektivní dějiny podivné pandemie roků 2020-21 tak bude hrát významnou roli datum 11. června 2021. Ten den totiž prodloužila vládní koalice CDU/CSU a SPD stav nouze až do konce září.
Reprezentativní demokracie dosloužila
Impozantní schodiště, rudý koberec a sedm mužů s černými maskami. Vypadají jako gambleři, kteří se vrací z kasina a za maskou skrývají rozpačitou grimasu toho, kdo prohrál.
Jak z toho ven?
Tímto třetím dílem uzavírám esej o skutečném pozadí korony popisem toho, kdo je náš nepřítel, jaký má cíl, máme-li šance ho porazit a proč existuje jenom jeden způsob, jak se zachránit.
Jak to vypadá v politice?
Když jsme před pár dny vydali na společnou pouť zpustošenou krajinou západní civilizace, tak jsme nejprve zkoumali, co se stalo vloni. Koronu jsme zařadili mezi důsledky a skutečné příčiny jsme našli ve znetvoření způsobu a smyslu hospodaření. Zopakujme si nejdůležitější body předchozího textu:
Jak se to stalo?
Chci vysvětlit, co se stalo v roce 2020 a přesto ani jednou nepoužiji slovo korona. Je to sice „událost roku“, ale jakkoliv dramatická a tragická, tak jde pouze o projev závažnějších a dlouhodobějších procesů, které se týkají vývoje naší civilizace.
O čem se 17. listopadu nemluvilo
Státní svátek a s ním spojené historické události vybízí k tomu, klást si otázky, jak naše demokratické instituce obstály ve své první velké zkoušce.
Migrace a bezpečnost
Mediální orgie okolo korony zastiňují všechno ostatní a to je osudová chyba. Za rok se budeme na covid dívat jako na zimní onemocnění a jedno z mnoha rizik, se kterými žijeme. Ale migrace je trvalý proces rozkladu západní civilizace. Je tu pořád - den ode dne - a zvyknout si na ní nesmíme. A proto o ní píši již třetí text za sebou. Připomínám tak páté výročí počátku masové migrace.
Bludy a pravdy o migraci
V roce 2015 jsme se od našich pokrokových expertů a novinářů dozvěděli, že Angela Merkelová udělala neobyčejně prozíravé rozhodnutí, když otevřela hranice pro statisíce migrantů, zejména z islámského světa. Po pěti letech můžeme tyto předpovědi ověřit.
Zúčtování s moralizující politikou
V sobotu to bylo pět let, co německá kancléřka pustila do země statisíce migrantů, zejména z islámského světa. Migrační pětiletka je dobrá příležitost zhodnotit použitelnost morálky v politickém jednání. Tato otázka nebyla nikdy důležitější než teď. Kam se podíváte, všude samá morálně zdůvodněná politika: Klima, menšiny, gender, migranti, black lives matter. Moralizující politika se opravňuje dobrým úmyslem a neptá se po výsledku, natož po následcích. A proto je nejvyšší čas dokázat, že taková politika není ani morální, ani efektivní.
Trump trestá Merkelovou
Po druhé světové válce bylo v Německu 300 000 amerických vojáků. Dnes je jich 36 tisíc a Donald Trump chce jejich počet snížit na 24 tisíc. Němečtí politici se urazili. Typická byla reakce premiéra Bavorska Södera, který mluvil o „poškození německo-amerických vztahů“. Podobně úkorně, až trucovitě to vzala i německá média a většina veřejnosti. „Der Spiegel“ v odsunu vidí pomstu bývalého amerického velvyslance Grenella, trest za to, že Německo dost nezbrojí a že Merkelová nechtěla přijet na summit G-7 do Washingtonu.
Jen počkej, zajíci. Vrať se zpátky
Biden a demokraté jsou v pasti. Progresivní agenda je riskantní, ale umlčet ji nelze
Babiš nechce do sněmovny, míří na Hrad. Škodil by nám dál
Čipy místo Jie Ťien-minga. Česku se otevírá jedinečná ekonomická šance
Parkanová už není sprostá podezřelá. Zasluhuje omluvu a Česko reformu veřejné žaloby
