Války nechť vedou jiní, ty, šťastné Německo, obchoduj. Opravdu? Scholz v Číně
„Bella gerant alii, tu, felix Austria, nube!“ (Války nechť vedou jiní, ty, šťastné Rakousko, snub se.) Takto byla kdysi ve zkratce popisována mocenská zahraniční politika Habsburků, usilující o zisk pozic prostřednictvím sňatků spíše než bojem. Sousední Německo se od konce druhé světové války a dále pak především po sjednocení řídí podobným přikázáním. Jen se ve světě místo válek nesnoubí, nýbrž obchoduje. V tomto smyslu se pak stalo vrcholným představitelem ekonomického liberalismu: jeho zahraniční politika byla pouhým vektorem obchodní diplomacie, to vše ve víře, že jde o způsob, jak svět kultivovat a přispívat ke snižování napětí.
Macron uhájil další mandát, Francie však vyhráno zdaleka nemá
V nedělním druhém kole francouzských prezidentských voleb zvítězil Emmanuel Macron se ziskem 58, 6%. Představitelce krajní pravice Marine Le Penové dalo hlas 41, 8% Francouzů. Pro stávajícího prezidenta jde o dobré skóre, přihlédneme-li k prognózám po prvním kole voleb.
Proč může francouzské prezidentské volby vyhrát Marine Le Penová a co by to znamenalo
Včera proběhlo ve Francii první kolo prezidentských voleb. Hlavní zprávou je, že do druhého kola, které proběhne 24. dubna, postupují z dvanáctky kandidátů stávající prezident Macron se ziskem okolo 27, 3 % (v době psaní textu nebyly sečteny všechny hlasy) a předsedkyně krajně pravicového Národního sdružení (dříve Národní fronta) Marine Le Penová (24 %). Dvouciferného zisku dále dosáhl a překvapivě blízko k postupu měl levicově-populistický Jean-Luc Mélenchon (21, 7 %).
Jak Orbánovi vyšla volební sázka na Putina
V prvních dnech ruské agrese vůči Ukrajině, která zastihla Maďarsko šest týdnů před parlamentními volbami, se mohlo zdát, že jde o dar pro maďarskou sjednocenou opozici. Leč zkušený stratég Viktor Orbán dokázal navzdory všeobecnému „Zeitenwende“ proměnit své dlouholeté vztahy s Putinem ve výhodu. Jeho Fidesz ve volbách zvítězil s překvapivým náskokem a obhájil pohodlnou ústavní většinu (135 ze 199 poslanců). Jinde v Evropě se přitom Putin stal natolik toxickým, že se vůči němu dočasně vymezila většina s Kremlem jinak sympatizujících stran a hnutí.
Hydra Islámského státu přišla o hlavu. Vyroste jí nová
Islámský stát (ISIS) se v posledních letech postupně vytratil z titulních stran našich i světových médií. Že ISIS nadále existuje nám připomenul zásah amerických speciálních sil, při kterém byl 2. února zneškodněn jeho dosavadní lídr Abú Ibrahím al-Hášimí al-Kurajší, někdy ozančován též jako Hadží Abdalláh Kardaš. Zpráva byla poměrně rychle zaváta dalším děním, především krizí okolo Ukrajiny, nabízí však příležitosti upozornit, že boj si ISIS ještě neskončil.
Méně je někdy více. Slibný začátek Bidenovy politiky vůči Rusku a role Evropy
Výsledky ženevského jednání Biden-Putin dokázaly rozptýlit obavy, že nová americká administrativa bude usilovat o appeasement s Ruskem, aby měla volnější ruce pro řešení řady dalších naléhavých problémů, v čele s Čínou. Biden postavil Putina před sérii minimalistických pravidel („red lines“) a nyní bude záležet na tom, jak efektivně je dokáže vymáhat. Klíčovou roli bude hrát též postoj Evropy a transatlantická spolupráce.
Spojenecká reakce na kauzu Vrbětice byla solidní
Odpověď na často skloňovanou otázku, zda byla reakce našich partnerů na nová zjištění o explozích ve Vrběticích dostatečná, bychom neměli formulovat bez přihlédnutí k širšímu kontextu ve kterém naši spojenci záležitost posuzují. Dále je nutné se zamyslet také nad vzorem, na základě něhož budeme hodnotit míru jejich odezvy.
Krize ve Spojených státech jako příležitost k překonání liberalismu?
Když na sklonku studené války americký politolog Francis Fukuyama představil svou tezi o konci dějin, varoval, že posthistorické období bude smutné a nudné, protože mu bude chybět heroický rozměr dřívějších bojů o uznání, chápaných s Hegelem jako základní struktura společenského života.
Epické konflikty jsou v nové době nahrazené ekonomickým kalkulem, řešením technických a environmentálních problémů či starostí o konzumentovo blaho, takže touha jedinců po uznání je naplňovaná primárně v ekonomické sféře. S přihlédnutím k perspektivě věčné nudy po konci historie pak Fukuyama prorocky napsal, že tato situace může vytvořit podmínky k opětovnému vzplanutí dějin, tedy ohrožení dominance liberálního řádu. A to nastalo dřív, než jsme si na konci devadesátých let dokázali představit.
Nastupuje nový americký prezident. Co to znamená pro střední Evropu?
Ve středu 20. ledna bude do funkce uveden v pořadí již 46. prezident Spojených států, demokrat Joe Biden. V níže uvedeném textu, psaném pro washingtonský „The Atlantic Council“, se zamýšlím nad tím, co jeho příchod do Bílého domu znamená pro náš region.
O smyslu nebezpečné hry na washingtonském Kapitolu
Ve středu 6. ledna došlo ve Washingtonu k událostem, o kterých se bude psát v učebnicích americké historie. Otázkou je, jak. S největší pravděpodobností nejde o definitivní konec špatného snu. Jed v žilách americké demokracie nepřestane kolovat ze dne na den. Můžeme tu však mít co do činění s momentem procitnutí, uznáním problému, odkud vede cesta k řešení. Klíčové je nyní pojmenovat, co se stalo.
Fiala neumí zkrotit Černochovou. Ta zas nedokáže vydýchat Řehku. Voliče to znechucuje
Pokrok nevidí rodinu jako temnou sluj a ženu jako předmět. Prosazuje se ale jen těžce
Overtonovo okno a politika
Vondráček papouškuje Lavrova, Babiš štve "naše lidi" proti uprchlíkům. Kreml tleská
"Nejste v kondici." Vondráček to od Pekarové schytal už ve studiu. To byl jen začátek
