Méně je někdy více. Slibný začátek Bidenovy politiky vůči Rusku a role Evropy
Výsledky ženevského jednání Biden-Putin dokázaly rozptýlit obavy, že nová americká administrativa bude usilovat o appeasement s Ruskem, aby měla volnější ruce pro řešení řady dalších naléhavých problémů, v čele s Čínou. Biden postavil Putina před sérii minimalistických pravidel („red lines“) a nyní bude záležet na tom, jak efektivně je dokáže vymáhat. Klíčovou roli bude hrát též postoj Evropy a transatlantická spolupráce.
Spojenecká reakce na kauzu Vrbětice byla solidní
Odpověď na často skloňovanou otázku, zda byla reakce našich partnerů na nová zjištění o explozích ve Vrběticích dostatečná, bychom neměli formulovat bez přihlédnutí k širšímu kontextu ve kterém naši spojenci záležitost posuzují. Dále je nutné se zamyslet také nad vzorem, na základě něhož budeme hodnotit míru jejich odezvy.
Krize ve Spojených státech jako příležitost k překonání liberalismu?
Když na sklonku studené války americký politolog Francis Fukuyama představil svou tezi o konci dějin, varoval, že posthistorické období bude smutné a nudné, protože mu bude chybět heroický rozměr dřívějších bojů o uznání, chápaných s Hegelem jako základní struktura společenského života.
Epické konflikty jsou v nové době nahrazené ekonomickým kalkulem, řešením technických a environmentálních problémů či starostí o konzumentovo blaho, takže touha jedinců po uznání je naplňovaná primárně v ekonomické sféře. S přihlédnutím k perspektivě věčné nudy po konci historie pak Fukuyama prorocky napsal, že tato situace může vytvořit podmínky k opětovnému vzplanutí dějin, tedy ohrožení dominance liberálního řádu. A to nastalo dřív, než jsme si na konci devadesátých let dokázali představit.
Nastupuje nový americký prezident. Co to znamená pro střední Evropu?
Ve středu 20. ledna bude do funkce uveden v pořadí již 46. prezident Spojených států, demokrat Joe Biden. V níže uvedeném textu, psaném pro washingtonský „The Atlantic Council“, se zamýšlím nad tím, co jeho příchod do Bílého domu znamená pro náš region.
O smyslu nebezpečné hry na washingtonském Kapitolu
Ve středu 6. ledna došlo ve Washingtonu k událostem, o kterých se bude psát v učebnicích americké historie. Otázkou je, jak. S největší pravděpodobností nejde o definitivní konec špatného snu. Jed v žilách americké demokracie nepřestane kolovat ze dne na den. Můžeme tu však mít co do činění s momentem procitnutí, uznáním problému, odkud vede cesta k řešení. Klíčové je nyní pojmenovat, co se stalo.
O autorovi
Diplomat, aktuálně působí jako Visiting Fellow ve washingtonském think-tanku The Atlantic Council, kde se zaměřuje na problematiku Evropy, Blízkého východu a transatlantických vztahů. V minulosti pracoval na zastupitelských úřadech ČR ve Washingtonu, Damašku a Ramalláhu/Jeruzalémě. Vystudoval moderní filosofii na pařížské univerzitě Panthéon-Sorbonne. V blogu prezentované názory jsou čistě jeho (a občas ani to ne). Tvítuje jako @PetrVTuma. Více zde: https://www.atlanticcouncil.org/expert/petr-tuma/ a https://denikn.cz/autor/petrtuma/.
Lukašenko je pašerák a Evropa staví ploty. V roce 1989 jsme si nevybrali lehkou cestu
Němci zjistili, že chtějí další Merkelovou. Jen se má jmenovat Scholz
Za spot Babiše by se nemusel stydět žádný extremista. Chce vyděsit a rozeštvat
Ať se nástupcem Angely Merkelové stane kdokoliv, pro Česko to bude horší
Středoškoláci by volili PirSTAN a Spolu, Babiš dostal málo. Mladí ještě mají ideály
