Macron uhájil další mandát, Francie však vyhráno zdaleka nemá

V nedělním druhém kole francouzských prezidentských voleb zvítězil Emmanuel Macron se ziskem 58, 6%. Představitelce krajní pravice Marine Le Penové dalo hlas 41, 8% Francouzů. Pro stávajícího prezidenta jde o dobré skóre, přihlédneme-li k prognózám po prvním kole voleb.

Více »

Proč může francouzské prezidentské volby vyhrát Marine Le Penová a co by to znamenalo

Včera proběhlo ve Francii první kolo prezidentských voleb. Hlavní zprávou je, že do druhého kola, které proběhne 24. dubna, postupují z dvanáctky kandidátů stávající prezident Macron se ziskem okolo 27, 3 % (v době psaní textu nebyly sečteny všechny hlasy) a předsedkyně krajně pravicového Národního sdružení (dříve Národní fronta) Marine Le Penová (24 %). Dvouciferného zisku dále dosáhl a překvapivě blízko k postupu měl levicově-populistický Jean-Luc Mélenchon (21, 7 %).

Více »

Jak Orbánovi vyšla volební sázka na Putina

V prvních dnech ruské agrese vůči Ukrajině, která zastihla Maďarsko šest týdnů před parlamentními volbami, se mohlo zdát, že jde o dar pro maďarskou sjednocenou opozici. Leč zkušený stratég Viktor Orbán dokázal navzdory všeobecnému „Zeitenwende“ proměnit své dlouholeté vztahy s Putinem ve výhodu. Jeho Fidesz ve volbách zvítězil s překvapivým náskokem a obhájil pohodlnou ústavní většinu (135 ze 199 poslanců). Jinde v Evropě se přitom Putin stal natolik toxickým, že se vůči němu dočasně vymezila většina s Kremlem jinak sympatizujících stran a hnutí.

Více »

Hydra Islámského státu přišla o hlavu. Vyroste jí nová

Islámský stát (ISIS) se v posledních letech postupně vytratil z titulních stran našich i světových médií. Že ISIS nadále existuje nám připomenul zásah amerických speciálních sil, při kterém byl 2. února zneškodněn jeho dosavadní lídr Abú Ibrahím al-Hášimí al-Kurajší, někdy ozančován též jako Hadží Abdalláh Kardaš. Zpráva byla poměrně rychle zaváta dalším děním, především krizí okolo Ukrajiny, nabízí však příležitosti upozornit, že boj si ISIS ještě neskončil.

Více »

Méně je někdy více. Slibný začátek Bidenovy politiky vůči Rusku a role Evropy

Výsledky ženevského jednání Biden-Putin dokázaly rozptýlit obavy, že nová americká administrativa bude usilovat o appeasement s Ruskem, aby měla volnější ruce pro řešení řady dalších naléhavých problémů, v čele s Čínou. Biden postavil Putina před sérii minimalistických pravidel („red lines“) a nyní bude záležet na tom, jak efektivně je dokáže vymáhat. Klíčovou roli bude hrát též postoj Evropy a transatlantická spolupráce.

Více »

Spojenecká reakce na kauzu Vrbětice byla solidní

Odpověď na často skloňovanou otázku, zda byla reakce našich partnerů na nová zjištění o explozích ve Vrběticích dostatečná, bychom neměli formulovat bez přihlédnutí k širšímu kontextu ve kterém naši spojenci záležitost posuzují. Dále je nutné se zamyslet také nad vzorem, na základě něhož budeme hodnotit míru jejich odezvy.

Více »

Krize ve Spojených státech jako příležitost k překonání liberalismu?

Když na sklonku studené války americký politolog Francis Fukuyama představil svou tezi o konci dějin, varoval, že posthistorické období bude smutné a nudné, protože mu bude chybět heroický rozměr dřívějších bojů o uznání, chápaných s Hegelem jako základní struktura společenského života.

Epické konflikty jsou v nové době nahrazené ekonomickým kalkulem, řešením technických a environmentálních problémů či starostí o konzumentovo blaho, takže touha jedinců po uznání je naplňovaná primárně v ekonomické sféře. S přihlédnutím k perspektivě věčné nudy po konci historie pak Fukuyama prorocky napsal, že tato situace může vytvořit podmínky k opětovnému vzplanutí dějin, tedy ohrožení dominance liberálního řádu. A to nastalo dřív, než jsme si na konci devadesátých let dokázali představit.

Více »

Nastupuje nový americký prezident. Co to znamená pro střední Evropu?

Ve středu 20. ledna bude do funkce uveden v pořadí již 46. prezident Spojených států, demokrat Joe Biden. V níže uvedeném textu, psaném pro washingtonský „The Atlantic Council“, se zamýšlím nad tím, co jeho příchod do Bílého domu znamená pro náš region.

Více »

O smyslu nebezpečné hry na washingtonském Kapitolu

Ve středu 6. ledna došlo ve Washingtonu k událostem, o kterých se bude psát v učebnicích americké historie. Otázkou je, jak. S největší pravděpodobností nejde o definitivní konec špatného snu. Jed v žilách americké demokracie nepřestane kolovat ze dne na den. Můžeme tu však mít co do činění s momentem procitnutí, uznáním problému, odkud vede cesta k řešení. Klíčové je nyní pojmenovat, co se stalo.

Více »

O autorovi

Diplomat, aktuálně působí jako Visiting Fellow ve washingtonském think-tanku The Atlantic Council, kde se zaměřuje na problematiku Evropy, Blízkého východu a transatlantických vztahů. V minulosti pracoval na zastupitelských úřadech ČR ve Washingtonu, Damašku a Ramalláhu/Jeruzalémě. Vystudoval moderní filosofii na pařížské univerzitě Panthéon-Sorbonne. V blogu prezentované názory jsou čistě jeho (a občas ani to ne). Tvítuje jako @PetrVTuma. Více zde: https://www.atlanticcouncil.org/expert/petr-tuma/ a https://denikn.cz/autor/petrtuma/.