„Návrat k továrnímu nastavení“ Zahraničně politický program a volební šance Sjednocené turecké opozice
V Turecku už se dlouho schází tzv. šestimístný kulatý stůl zahrnující šest stran turecké opozice tzv. Národní koalice (Millet İttifakı). Tvoří ji nejsilnější parlamentní strana Lidová republikánská (CHP)ö která se od nejstarší turecké původně autoritativní strany založené Atatürkem posunula až do sociálně demokratického středu. V parlamentu je dále zastoupena konzervativní sekulární Dobrá strana (İyi Parti), která se odštěpila od krajně nacionalistické Strany národní akce, která je v koalici s Erdoğanovou vládnoucí Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP). Zbylé čtyři strany jsou marginální, přičemž dvě z nich jsou představovány odštěpenci od AKP. Slabinou tohoto uskupení je, že nezahrnuje prokurdskou Demokratickou stranu lidu (HDP), která má rovněž zastoupení v parlamentu . Tam je však největší překážkou Dobrá strana se svými nacionalistickými kořeny. Nicméně strany Národní koalice sestavily svůj zahraničně politický program.
Zastydlý imperialismus
Spojuje všechny tři, byť hierarchicky a v rozdílné historické posloupnosti. Země dvou prvních vyšly poraženy z první světové války, Uhři ztratili své rovnoprávné postavení v poražené regionální rakousko-uherské velmoci a přišli o velká území. Turci upadali postupně, jejich středověká veleříše se po porážce v I. světové válce smrsklä až na území, které si na vítězných velmocích vojensky vyvzdoroval tvůrce moderního Turecka Mustafa Kemal. Historicky nejpozději ztratila postavení globální velmoci mamutí euroasijská říše nomádsko-byzantského původu zvaná naposledy Sovětský Svaz. V tomto gardu chovají sny o své zašlé imperiální slávě a podle svých sil se snaží o její oživení.
Putinův džihád
Jednou z knih, které dnes nabývají na aktuálnosti je publikace Eduarda Knoblocha Nomádi a Rusové. Knobloch nachází nomádské prvky ve všech ruských státních útvarech až po Sovětský Svaz. Nomádi vládli stepním oblastem Ruska až do pozdního středověku. Ruská knížectví včetně toho největšího, Moskevského, které postupně požíralo ostatní, jim byla podřízena, musela platit daně mongolským chánům, jejichž největším státním útvarem byla Zlatá Horda. Zlatá Horda s centrem na střední Volze posléze přijala islám
Co čeká Erdoğanovu zahraniční politiku v roce 2022
Erdoğan se dosud v zahraniční politice řídil dvěma motivy. Byl to agresivní neoosmanismus, který původně prosazoval “měkkou”silou, kulturně ekonomickou expanzí, později i vojenskými dobrodužstvími, především v Sýrii. Jak Erdoğan upevňoval svoji osobní moc a ekonomická situace země se zhoršovala, začala zahraniční vojenská dobrodružství sloužit především vnitropolitickým účelům, odvracení pozornosti od domácích ekonomických problémů, ale i potlačování jakékoliv opozice či jen nepoklonkování režimu. To platilo především o tzv. obraně proti tzv. kurdskému terorismu, za nějž byly označeny i syrské kurdské milice. Na tureckou nacionalistickou veřejnost to do jisté míry účinkuje.
A když se ze sna probudil ….
Ukázalo se, že se nezměnil. Jenže změnila se realita. Už tady není loutka na hraní, oligarcha se svojí hnědorudou stafáží, ale většinová koalice, které nelze diktovat, dokonce přes média. Těžce nemocná hlava státu hodlá házet klacky pod nohy vládě vzešlé ze svobodných voleb. Hrát si se státem podle vlastní libosti, mstít se všem, kteří se nepodřídili, a provokovat byl cíl zatrpklého penzisty z Vysočiny. Jsou tací, kteří se domnívají, že je residuem starých předlistopadových pořádků, kdy tady vládl velký bratr, jeho nadějí na návrat těchto pořádků. Už nikoliv v rudé podobě, ale té, která se „nosí“ na počátku třetího tisíciletí, nacionálfašistické.
Pitomio Zeman
Už dlouho je jasné, že nejbližší partají Zemanově letoře jsou okamurovci. Okamura byl jedním z vyvolenců při oslavě Zemanova volebního vítězství, Okamura se chodí na Hrad se Zemanem radit. Z tzv. opozice k němu má přístup ještě Vojtěch Filip, šéf komunistů.
Co je to terorismus?
Panuje shoda na tom, že terorismus má vyvolávat hrůzu a chaos s cílem destabilizovat společnost vůči níž je použit. Odtud sám význam tohoto slova. Do toho samozřejmě zapadají nejen pomstychtivé vražedné akce islamistických teroristů, na nějž se zejména populisté snaží terorismus omezit, ale samozřejmě všechny násilné akty, které mají výše uvedený cíl, ať už jdou odkudkoliv.
Erdoğan v úzkých?
Že Erdoğanův režim vede tureckou ekonomiku od deseti k pěti, je už dávno známé. Odráží se to nejen v rostoucí inflaci a nezaměstnanosti, ale především čím dál tím víc v peněženkách občanů. Volným pádem klesá kurz turecké liry k dolaru, prudce se snižují devizové rezervy turecké centrální banky. Další ránu uštědřil erdoğanovské ekonomice koronavirus. Režim si půjčoval na megalomanské projekty, jejichž zadáváním si zavazoval spřátelené firmy.
Babišovo pohřebné
Už to zaznělo. Babišův pětitisícový úplatek všem seniorům (tedy i Zemanovi, Klausovi, jemu samému i bývalým komunistickým papalášům a estébákům s vysokými důchody) je vlastně pohřebné. S rostoucím počtem nakažených a smrtnosti postihující především seniory to platí čím dál tím víc. Zároveň je to jen další projev naprosté bezkoncepčnosti Babišova vládnutí zaměřeného jen na udržení jeho moci za účelem rozšiřování vlastního majetku. Aby to byl on, před kým ostatní privatizační miliardoví zbohatlíci budou „žmúlať čapicu“, jak píše ve svém mrazivém dokumentu Boss Babiš Jaroslav Kmenta. Jen o to mu jde, aby svůj majetek rozšířil natolik, že mu nikdo v tomhle státě nebude moci konkurovat. Nejlépe si stát přivlastnit celý. V tom mu pomáhá kohorta jeho přisluhovačů ve vládě i v parlamentu, která to samozřejmě dělá jen z čirého oportunismu a pro materiální výhody (oportunistický příklon k rostoucí „státostraně“, podoba s komunismem a protektorátem čistě náhodná).
Obětní beránek?
Plukovník Prymula promluvil k národu o covidu-19. Po zmatených blábolech premiéra to byla aspoň ucelená, strukturované řeč. Ale co ta omluva?
Fiala neumí zkrotit Černochovou. Ta zas nedokáže vydýchat Řehku. Voliče to znechucuje
Pokrok nevidí rodinu jako temnou sluj a ženu jako předmět. Prosazuje se ale jen těžce
Overtonovo okno a politika
Vondráček papouškuje Lavrova, Babiš štve "naše lidi" proti uprchlíkům. Kreml tleská
"Nejste v kondici." Vondráček to od Pekarové schytal už ve studiu. To byl jen začátek
