Erdoğan v úzkých?
Že Erdoğanův režim vede tureckou ekonomiku od deseti k pěti, je už dávno známé. Odráží se to nejen v rostoucí inflaci a nezaměstnanosti, ale především čím dál tím víc v peněženkách občanů. Volným pádem klesá kurz turecké liry k dolaru, prudce se snižují devizové rezervy turecké centrální banky. Další ránu uštědřil erdoğanovské ekonomice koronavirus. Režim si půjčoval na megalomanské projekty, jejichž zadáváním si zavazoval spřátelené firmy.
Babišovo pohřebné
Už to zaznělo. Babišův pětitisícový úplatek všem seniorům (tedy i Zemanovi, Klausovi, jemu samému i bývalým komunistickým papalášům a estébákům s vysokými důchody) je vlastně pohřebné. S rostoucím počtem nakažených a smrtnosti postihující především seniory to platí čím dál tím víc. Zároveň je to jen další projev naprosté bezkoncepčnosti Babišova vládnutí zaměřeného jen na udržení jeho moci za účelem rozšiřování vlastního majetku. Aby to byl on, před kým ostatní privatizační miliardoví zbohatlíci budou „žmúlať čapicu“, jak píše ve svém mrazivém dokumentu Boss Babiš Jaroslav Kmenta. Jen o to mu jde, aby svůj majetek rozšířil natolik, že mu nikdo v tomhle státě nebude moci konkurovat. Nejlépe si stát přivlastnit celý. V tom mu pomáhá kohorta jeho přisluhovačů ve vládě i v parlamentu, která to samozřejmě dělá jen z čirého oportunismu a pro materiální výhody (oportunistický příklon k rostoucí „státostraně“, podoba s komunismem a protektorátem čistě náhodná).
Obětní beránek?
Plukovník Prymula promluvil k národu o covidu-19. Po zmatených blábolech premiéra to byla aspoň ucelená, strukturované řeč. Ale co ta omluva?
O co jde komu ve válce o Náhorní Karabach?
Na jižním Kavkaze se znovu rozhořela válka o enklávu Náhorní Karabach. Z hlediska Ázerbájdžánu se jedná o enklávu na vlastním území, která za sovětského režimu nesla název Náhorněkarabašská autonomní oblast. V terminologii stalinské ústavy ze třicátých let se jednalo o nižší stupeň národnostní autonomie, nad nímž stála autonomní sovětská socialistická republika, kteréžto územní označení nesla některá teritoria v rámci tzv. Ruské sovětské federativní socialistické republiky (nechť čtenářova pozornost neumdlévá, ještě není konec) jako např. dnešní Tatarstán, Baškortostán či Dagestán, vše enklávy s převahou sunnitského muslimského obyvatelstva, co do etrnicity v prvních dvou případech turkického ve třetím etnicky smíšeného složení.
Chraňmne pana prezidenta
Náš pan prezident dolních deseti milionů je starý muž. Všichni vidíme, jak nám před očima chřadne. Nicméně svůj bystrý intelekt a vytříbený slovník neztrácí. Vždyť nás všechny, včetně pražské kavárny vyzval, abychom zvedli zadky a šli k volbám. On sám nemusí, stačí že své bonmoty a moudra pronáší z křesla. Kdyby se totiž nechal z křesla zvednout a učinil samostatně několik kroků jako ondyno do ložnice, mohl by opět klopýtnout a utrpět zlomeninu.
Dojemná shoda mezi katolickým klérem a muslimskými bratrstvy
Zdá se, že tzv. evropské křesťanské hodnoty, jimiž se ohánějí svérázní vykladači a odmítači Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, známé jako Istanbulská úmluva, nemusí být jenom křesťanské. Příkladem je zarážející podobnost mezi postoji části českého katolického kléru a některými hlasitými obránci tzv. tradiční rodiny na jedné a tureckými muslimskými bratrstvy na druhé straně.
Při styku nasadit aneb rozvolňování
Kovidu u nás oficiálně ubývá. Nevíme, zda je to skutečný trend nebo jen nízká „protestovanost“ populace. Vlastně podle uniklého vystoupení ředitele Ústavu zdravotních informací před zdravotním výborem sněmovny nevíme o kovidu vůbec nic. O to víc je na něj protichůdných názorů různých kapacit. Jak si lid na přítomnost viru zvyká, začínají čím dál tím víc probublávat ekonomická hlediska. Tykadla našeho populistického premiéra to samozřejmě zaznamenala, takže hlavní epidemiolog, náměstek jeho loutkového ministra zdravotnictví, musel prohlásit, že kolektivní opatření nahrazujeme individuální odpovědností. Zkrátka kdo si jak nebezpečí kovidu připouští.
Syrské šachy pokračují
Koronavirus drží politiku v šachu, nicméně na syrské šachovnici hra pokračuje. Podle zpráv ruského deníku Nezavisimaja gazeta se do hry vložily Spojené arabské emiráty (SAE). Už dlouho probleskují zprávy, že bohaté země arabského poloostrova se sjednocují proti turecké expanzi. Neoosmanistická imperiální politika současného tureckého kvázisultána Erdoğana vyvolává v arabských zemích silné resentimenty. Erdoğan opustil Ataturkovu zásadu mír doma, mír ve světě a pustil se do dobrodružné expanzivní zahraniční politiky.
Válka v Sýrii ve stínu koronaviru.
Válka v Sýrii trvá. Ani této rozvrácené zemi se však nevyhnul koronavirus. Asadův režim zastavil kvůli koronaviru odvody do armády, kurdská samospráva ovládající východní polovinu země přerušila činnost a zastavila zbytnou dopravu po regionu. .I Turecko, jehož vládce se snaží lavírovat mezi oběma rozhodujícími velmocemi USA a Ruskem k prosazování své mocenské politiky, má teď problémy s koronavirem.
Asad nesmí bez dovolení ani na záchod.
To jsou slova penzionovaného tureckého generála. Dodejme k nim: bez dovolení Putina. Lze je doplnit vyjádřením tureckého ministra obrany v souvislosti s posledním tureckými ztrátami v Idlíbu, Armáda Asadova režimu prý zaútočila na turecké pozice i přes dohodu s Ruskem. Tato slova ukazují na rostoucí pnutí mezi Tureckem a Ruskem.
Asadova soldateska zabila 33 tureckých vojáků. Turci hovoří o „zneškodnění“ blíže neurčeného počtu nepřátel. Asad je ruská loutka, bezohledné bombardování zbytků povstaleckého území s podporou ruského letectva má za cíl obnovit kontrolu jeho režimu a tedy Ruska nad celou Sýrii.
Binec okolo nás odráží binec v politice. Odpadky a černé skládky nás ilustrují
Piráti a ODS se šavlují o daně, Babiš tleská a poplatník nakonec stejně zapláče
Zeman v Česku spustil normalizaci. Couváme do socíku. Chybí masové demonstrace
Ať se bude šéf diplomacie jmenovat jakkoliv, bude Zemanův. Změnit to mohou až volby
Sucho nekončí. O podzemní vodu bychom měli mít stejný zájem jako o statistiky covidu
