Závěrečné pololetní hodnocení žáků
S blížícím se obdobím pololetního vysvědčení a v reakci na současné dění v našich školách, nabízíme učitelům podporu a možnost, jak uchopit závěrečné (sumativní) hodnocení tak, aby bylo přínosné pro všechny. Co takhle pojmout ho formou diskuse se žákem na základě jeho dotazníkového sebehodnocení, a to bez zbytečného stresu pro žáky i učitele?
Není čas to už pochopit? Zamyšlení nad doporučením ministerstva školství
Zamyšlení nad doporučením ministerstva školství.
Server Aktuálně.cz vydal zprávu ČTK s názvem: Při on-line výuce neznámkujte, o klasifikaci teď nejde, vyzvalo učitele ministerstvo
Říká se v ní: Učitelé by v současnosti měli při on-line výuce místo známkování hodnotit děti slovně a dávat jim na výběr z různě obtížných úkolů. "Nevyužívejte hodnocení/klasifikaci v období vzdělávání na dálku jako formu nátlaku. Maximální pozornost věnujte poskytování zpětné vazby žákům, která jim pomůže zlepšovat učení a motivuje je k další práci," nabádá učitele ministerstvo. "Nezapomeňte, že smyslem výukových aktivit v této době není primárně sběr podkladů pro klasifikaci," píše v doporučení.
Vít Šimral: Nejen studenti musí změnit svůj přístup ke vzdělávání
Asi každý dokáže o svém životě říct, že ho něco zásadně změnilo. Ať už to byl pobyt v zahraničí, děti, partnerka nebo třeba začátek vlastního podnikání. Neznám mnoho lidí, kteří by prohlásili, že jim život změnila škola. A z této menšiny pouze pár lidí hovoří o zlomových zážitcích ze střední, nebo dokonce ze základní školy. A přitom každého z nás tyto školy tolik proměnily. Proč na ně tedy nevzpomínáme?
Štafeta strachu aneb Co může ovlivňovat učení ve škole, aniž bychom si to uvědomovali
V následujícím článku píšeme o strachu, protože se domníváme, že z něho pramení většina nedorozumění a nepříjemných situací, které ovlivňují učitelské povolání a žákovo učení.
Tomáš Vokáč: 10 klíčových otázek pro skvělé vzdělávání budoucnosti
Co udělat pro lepší české školství, aby naše děti chodily do školy rády a odnesly si odtamtud to zásadní, tedy klíčové životní kompetence pro budoucí úspěšný a šťastný život? Osobně rád přemýšlím o škole jako paralele k práci, protože to samé, co vyžadujeme od práce a jak se tam chceme cítit, bychom měli požadovat od školy. Tady je 10 klíčových otázek pro skvělé vzdělávání budoucnosti.
Jiří Růžička: Chybovat je lidské…?
Malé děcko se pustí pohovky, udělá pár krůčků, zavrávorá a upadne. Máma nebo táta ho zvednou a ono to zkusí za chvíli znova. O pár let později si zavazuje na botkách tkaničky, všechno zašmodrchá, ale máma se ohne a ukáže mu znovu, jak se to dělá. V první třídě více či méně trpělivě píše křivá písmenka a paní učitelka ho znovu a znovu opravuje…
Ondřej Neumajer: K učitelství vede více cest, jen je nevyužíváme
Stojíme v historicky největší krizi zájmu o povolání učitele. Ministerstvo školství od ředitelů škol zjistilo, že jim ve školách chybí 11 tisíc kvalifikovaných učitelů. Je pravděpodobné, že ani slibované zvýšení mzdy o 10 % zásadně situaci nezmění. Cest k učitelství ale existuje mnohem více, jen je v Česku zatím nikdo neměl odvahu prošlapat. Nyní by se to mohlo změnit a situace si to více než žádá.
Gita Vainholdová: Výběr kariéry, odvaha a sebedůvěra. Co vás ve škole nenaučí, ale v Rozhledu ano
Ve školách se nenaučí jak vystupovat sebejistě, jak se připravit na pohovor, mít dobrý životopis ani na to, jak si za svým cílem jít, natož jak v sobě ty své cíle objevit. Poslední víkend v září jsme odstartovali projekt Rozhled, který supluje kariérní poradenství, které se mladým nedostává.
Ondřej Neumajer: Digitální inovátoři by měli tlačit na změny ve vzdělávání intenzivněji
Přesně týden po začátku nového školního roku proběhl v rámci festivalu Future Port Prague kulatý stůl pro zvané účastníky s názvem Digital Challengers. Mix digitálních inovátorů, úspěšných podnikatelů využívajících sílu digitalizace, manažerů, akademiků, ale i lidí ze státní sféry a nezisku diskutoval o tom, jak by digitalizace mohla přispět vyšší ekonomické prosperitě Česka, a kde máme slabiny, které brzdí další zlepšování.
Radko Sáblík: Chytré Česko – jak to zařídit?
V poslední době se hovoří hodně o Internetu věcí, chytrých domech, chytrých městech. Trochu mi taková chytrá města přijdou jak paní Colombová, manželka proslulého amerického detektiva. Všichni ji znají, ale nikdo ji nikdy neviděl. Za tak zvaná chytrá řešení se vydávají výkřiky do tmy v podobě „chytrých laviček“, „chytrých košů“ či „chytrých lamp“. Ve skutečnosti jde většinou o obyčejné lavičky, koše či stožáry lamp, osazené pár čidly.