Klimatické desatero umírněného jednotlivce ve středním věku
Desetibodový návod inspirovaný mnichy ze Šangri-la a konferencí COP27, jak nebýt ropákem, a zároveň si dopřát v létě grilovačku. Hlavně ho neplňte úplně, nepatří to mezi ctnosti.
COP27 v tísni
V egyptském Šarm aš-Šajchu se po sedmadvacáté koná konference OSN o změně klimatu. Do popředí diskuse se poprvé dostalo téma finanční pomoci zemím, které jsou klimatickou změnou už dnes silně poškozené (loss & damage). I proto se letos summitu účastní lidé z Člověka v tísni, který v řadě těchto zemí dlouhodobě působí.
Prokletí humanitárního pracovníka v dnešní době
„Kam se nedostane džíp, vyrážejí průzkumné výpravy na koních. Putují po horách a zjišťují, co lidem schází.“ Psalo se v roce 2003 v časopise National Geographic o naší práci. Někteří nás, humanitární pracovníky, měli za dobrodruhy, jiní za hrdiny. Složité geopolitické otázky tenkrát kladl jen málokdo, stejně jako se nepochybovalo, jestli pomoc není jen další forma dominance západu. Ty otázky jsme si pokládali sami, ale zároveň se rádi nechali nést na vlně mírného obdivu.
O autorovi
je ředitelem Humanitární a rozvojové sekce v Člověku v tísni, která v současné době ve dvaceti dvou zemích každý rok pomůže přibližně třem milionům lidí. Dlouhodobě pracoval na zahraničních misích v Afghánistánu a na východě Srí Lanky, zakládal mise v Íránu, v Kambodži nebo Mongolsku a navštívil desítky rozvojových zemí po celém světě.
Fiala neumí zkrotit Černochovou. Ta zas nedokáže vydýchat Řehku. Voliče to znechucuje
Pokrok nevidí rodinu jako temnou sluj a ženu jako předmět. Prosazuje se ale jen těžce
Overtonovo okno a politika
Vondráček papouškuje Lavrova, Babiš štve "naše lidi" proti uprchlíkům. Kreml tleská
"Nejste v kondici." Vondráček to od Pekarové schytal už ve studiu. To byl jen začátek
