Setrvačnost myšlení je neuvěřitelná

Mám konkrétně na mysli setrvačnost myšlení některých politických a bezpečnostních analytiků. Zřejmě ještě nezaznamenali, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá nadále jednat o míru mezi Ukrajinou a Ruskou federací s tak nedůvěryhodnou osobou jako je Vladimír Putin.

Více »

Na anexi odpovíme tvrdě

Na anexi našich území odpovíme velice tvrdě, prohlásil před několika dny prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Opravdu jsem netušil, z čeho by se taková tvrdá odpověď mohla skládat. Snad potopení Černomořské flotily? Něco takového mi však nepřipadalo příliš pravděpodobné, vzhledem k tomu, že jsou ukrajinské vojenské síly zaměstnány jinde, totiž na Donbase.

Více »

O nové české škole

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stejně jako učitelská veřejnost si stále více uvědomují, že žáci na základních školách, ba i na středních jsou přetěžováni zbytečnými vědomostmi a poté již nezbývá čas na vědomosti a dovednosti potřebné, natož na jejich důkladné zvládnutí. Ve snaze tuto nectnost překonat vznikl na MŠMT (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) již před lety projekt Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+.

Autoři dokumentu si uvědomují, že škola nepředkládá znalosti a vědomosti v souvislostech. Učitelé takové texty prostě nedovedou napsat. A už vůbec ne učitelky, jejichž životní zájem leží spíše v rodině než v profesi. Samozřejmě výjimky potvrzují pravidlo. Kdo se o tuto problematiku hlouběji zajímá, stačí, když si pozorně pročte učebnice, které mají současní žáci základních a také středních škol k dispozici a je mu na první pohled jasné, že o nějaké předkládání znalostí (natožpak z nich vyplývajících dovedností) v souvislostech nemůže být ani řeči. Jedná se spíše o nakupení vědomostí předkládaných studentstvu a žákům bez jakéhokoli ladu a skladu. Je to prostě hromada vzájemně nesouvisejících útržků. V dokumentu se však píše:

Vzdělávací systém poskytne spravedlivé šance na přístup ke kvalitnímu vzdělání všem žákům. Nadále budeme usilovat o společné prostředí a zajištění vzdělávacích potřeb všech žáků bez ohledu na jejich osobnostní charakteristiky či socioekonomické podmínky, ve kterých žijí.
A dále:

Ve školách budeme cíleně individualizovat výuku a zavedeme didaktické postupy umožňující vzdělávání různorodých kolektivů.

Kdyby se autorům Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ podařilo důsledně naplnit pouze tyto dva požadavky, vzdělávací koncepce českého školství by se zásadním způsobem proměnila k lepšímu. Proč? Oba požadavky se totiž podstatným způsobem překrývají. Poskytnout spravedlivé šance na přístup ke kvalitnímu vzdělání všem žákům bez ohledu na jejich osobní charakteristiky či socioekonomické podmínky, ve kterých žijí je vlastně totéž jako cíleně individualizovat výuku.

Obávám se ale, že na něco takového není především česká učitelská veřejnost vůbec připravena. Učitelé, ale i učitelky mají rády úspěšné žáky a studenty. Ti neúspěšní je spíše obtěžují. Místo, aby pro ně vymýšleli různé individuální přístupy, spíše se jich snaží zbavit. A potom: individualizovaná výuka by vyžadovala zapojení daleko většího počtu kvalifikovaných pomocných učitelů a důkladnou přípravu hlavních učitelů.

Ve školách však převažují učitelky (ať už pomocné nebo hlavní). Jejich hlavní zájem je rodina, nikoli škola a spěchají co nejdříve domů. Jak by se jim mohla zamlouvat jakákoli individualizace? To by jich muselo být dvakrát více. Aby mi laskavý čtenář rozuměl: nekritizuji české učitelky, že když musí volit mezi touto náročnou profesí a rodinou dávají přednost rodině. Naopak, tento postup schvaluji. Kdyby jednaly jinak, jednaly by proti své přirozenosti. Jen konstatuji, že s takto nedostatečným personálním zabezpečením budou české školy individualizovanou výuku jen těžko realizovat.

Problémy spojené s českou školou řešitelné zcela určitě jsou, ale nemá smysl o nich pojednávat v jediném článku. Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ vidí vše docela přesně. Všechno ale záleží jen a jen na lidech. V tomto případě na učitelích. U nás většinou na učitelkách. Když nebudou na školách podmínky pro jakoukoli změnu, nestane se vůbec nic, i když Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ ví docela přesně, co je třeba změnit a jak na to. Tak už to u nás chodí.

Rychlé vyšetřování, žádné zdržování

Všichni už vědí, že byla zavražděna dcera spolupracovníka Vladimíra Putina, Darja Duginová. Její otec Alexander Dugin, přední kremelský proruský fašistický ideolog měl původně cestovat se svou dcerou ve společném autě. Ale krátce předtím ho políbil duch svatý, jak už to u těchto pánů bývá a řekl mu, aby ve společném voze se svou dcerou necestoval. A tak jel za ní. Měli přece společný program. Kdybych se zabýval vyšetřováním tohoto zločinu, zajímalo by mě především, proč k tomuto rozhodnutí tak náhle došlo.

Více »

Čeští pedagogové a jejich pomluvy

Po odstoupení ministra školství mládeže a tělovýchovy Petra Gazdíka se opět začínají ozývat z pedagogických kruhů (odkud odjinud), ubohé nářky, že tento ministr, delegovaný do své funkce stranou STAN, byl snad nejhorší mezi českými ministry školství. Jsem si zcela jist, že rozhodně nebyl. Pedagogické veřejnosti se nelíbil. Narušoval svými novými návrhy zavedené pořádky, na které je zvyklá. Poukazoval (například) stále na to, že jejich chování k žákům a studentům, s kterými pracují, je zcela nemoderní a nevyhovující. Na rozdíl od řady jeho předchůdců ve funkci ministr školství předkládal však ucelenou vizi, jak proměnit zahnívající školské poměry v České republice.

Více »

Prezidentské volby v roce 2023

Tak jako obvykle, uchází se o funkci prezidenta České republiky velké množství osob. Píši záměrně osob, protože jen některé z nich bych bez rozpaků označil jako osobnosti. Celou skupinou, která aspiruje na prezidentskou funkci nemá rozhodně smysl se zabývat. Jen těmi, kteří mají v přímé volbě největší naději, že v přímých volbách uspějí.

Více »

Choré mozky

Jeden z ministrů Emmanuela Macrona v těchto dnech prohlásil, že vstup Ukrajiny do Evropské unie nepřipadá v úvahu dříve než za 15 až 20 let. Záměrně píšu „jeden z ministrů Emmanuela Macrona“, protože bez jeho požehnání by asi podobný výrok ministra vůbec nevznikl. Podobně ke snaze Ukrajiny rychle vstoupit do Evropské unie přistupuje Itálie a samozřejmě Německo.

Více »

Rakousko a Ukrajinci

Rakouští politici se zase jednou opravdu vyznamenali. Prostřednictvím svého ministra zahraničních věcí vyjádřili své pevné přesvědčení, že Ukrajina do Evropské unie prostě nepatří, tj. že tam nepatří vůbec, tedy ani v budoucnosti. Tak jakápak vyjednávání s Ukrajinou. Tuto mimořádnou sprostotu si vůči ukrajinskému národu dovolí představitel devítimilionového nárůdku, který dobrovolně a z vlastní vůle bojoval v zájmu Adolfa Hitlera kromě jiného i na území Ukrajiny a spolu s jeho vojsky se dopouštěl stejných zvěrstev, jaká dnes na Ukrajině páchá Putinova armáda.

Více »

Ruský slaboch, ženy, děti a mrzáci

Kdo že je to ruský slaboch? No přece Vladimír Putin. Francouzský prezident žádal Vladimíra Putina, aby dovolil ženám, dětem, starcům a zraněným odchod humanitárním koridorem z města Mariupolu. Vladimír Putin však odpověděl, že nejdříve musí ukrajinští nacionalisté, jak on jim říká, složit zbraně. Z toho plyne, že když tak neučiní, bude se on sám a jeho armády mstít na těch bezbranných. Proto jsem ho nazval ruským slabochem.

Více »

Inteligence a obraz sebe sama

Světová veřejnost se nestačí divit, jak je možné, že ruské obyvatelstvo, občané Ruské federace přijímají tak jednoduše oficiální ruskou propagandu, která je na první pohled zcela nesmyslná. Vznikají tím přirozené otázky o vrozené inteligenci ruského národa. Nejedná se jen o to, jak tyto zjevné a na první pohled nesmysly plné logických sporů přijímají prostí ruští občané, ale i významní představitelé ruské inteligence. Příkladem mohou být například vrcholní představitelé předních ruských vysokých škol, přední sportovci, přední umělci, a podobně.

Více »