Budoucnost a koronavirus (aneb K novému roku)
Jak často připomíná přední český ekonom a publicista Tomáš Sedláček, pandemie koronaviru urychlila v české společnosti změny, v které doufal jen málokdo. Především se otevřely možnosti zásadních změn ve školství, které souvisí s distanční výukou. Distanční výuka musela být pod vlivem pandemie přijata jako něco zcela rovnoprávného s výukou prezenční.
Schopní a neschopní organizátoři na ministerstvu zdravotnictví
Při odchodu ministra Adama Vojtěcha z funkce ministra zdravotnictví jsem vyjádřil přesvědčení, že základním důvodem jeho neúspěchu v práci nebyla koncepční neschopnost. Adam Vojtěch měl zřejmě docela dobré představy o moderním zdravotnictví. Základním důvodem jeho neúspěchu byla neschopnost manažerská a organizační. To se začalo měnit teprve příchodem profesora Romana Prymuly do čela ministerstva, a to zásadním a radikálním způsobem.
Docházka do školy a online vyučování
Způsob výuky, který se uplatňuje při běžné docházce do školy se obvykle nazývá cizím slovem prezenční výuka. Slovo „prezenční“ jednoduše poukazuje na to, že jsou žáci nebo studenti při dané výuce přítomni. Naproti tomu online výuka, jak většina z nás jistě už ví, je výuka zprostředkovaná pomocí počítače, případně pomocí lepších telefonů, které umožňují pracovat s webovými stránkami, a podobně. Tam kde ani jedno ani druhé není k dispozici, vypomáhají si školy obvykle písemně zadávanými úlohami, které si většinou rodiče vyzvednou přímo ve škole, nebo je komunikace mezi rodinou a školou zajištěna nějakým jiným způsobem.
Hra Andreje Babiše proti Romanu Prymulovi
V posledních dnech se odehrálo něco zcela neočekávaného. Ministr zdravotnictví Roman Prymula byl odvolán, proto, že se zúčastnil schůzky s jiným lékařem, šéfem ostravské fakultní nemocnice Jiřím Havrlantem. Oba odborníci se zřejmě domnívali, že se jedná o soukromé prostory vyšehradské kapituly. Jednání se týkalo oblíbeného ministrova tématu, plošného testování obyvatelstva. Myslím, že to byl asi hlavní důvod, proč pozvání přijal.
Vyjádření premiéra Babiše se již opravdu nedají poslouchat
Drzost Andreje Babiše je zcela neuvěřitelná. Jeho kázání lidem, co mají dělat a o co se on osobně a jeho ministři snaží, ale sami to přece nezmohou, když jim veřejnost nepomůže. Jak je vidět, hlavním zdrojem problémů je tedy veřejnost, nikoli neschopný Andrej Babiš, který ještě nedávno žvanil bývalému ministrovi zdravotnictví Vojtěchovi, do čeho se mu zachtělo a hrál si na hlavního epidemiologa této země s tím, že mu na to stačí jeho selský rozum. Ale veřejnost je na vině.
Omyly pana ministra Hamáčka
Pan ministr vnitra a současný předseda ČSSD Jan Hamáček zveřejnil na serveru Aktuálně.cz 2.10.2020 svou úvahu, která se zabývá důležitostí současných voleb do krajských zastupitelstev a do Senátu. Svou úvahu nazval: „Potřebujeme silnou levici.“ Jeho článek je ale plný omylů, nebo spíše sebeklamů, kterými současný předseda ČSSD rád zdůvodňuje bezchybnost svého politického směřování.
Nedostatek vakcín pro chronicky nemocné děti
Minulý týden jsem se dozvěděl od rodičů chronicky nemocných dětí, že si dětští lékaři v České republice stěžují, že nemohou dostat očkovací vakcíny proti chřipce, o které je tento rok veliký zájem pro chronicky nemocné děti, které jsou u nich evidovány.
Krizový štáb, ministr zdravotnictví a premiér ČR
Název našeho článku by měl spíše znít Ústřední krizový štáb, ministr zdravotnictví a premiér ČR (neboli Jan Hamáček, Roman Prymula a Andrej Babiš). Když ministerský předseda Andrej Babiš obviňuje kdekoho, počínaje členy koaliční vlády a konče novináři, že jeho „vynikajícímu“ ministru zdravotnictví ubližují, zapomíná, že to byl především on sám, kdo nejvíce házel ministru Vojtěchovi klacky pod nohy.
Občanská společnost a její nevyhnutelné zklamání
Nejvýraznějším představitelem politicky zaměřené občanské aktivity v naší zemi je v tuto chvíli asi spolek „Milion chvilek pro demokracii“. I když i já jsem stoupencem tohoto spolku, a nejen stoupencem, jsem i jeho podporovatelem, dovoluji si s jistotou tvrdit, že po proběhlých krajských volbách bude tento spolek nevyhnutelně jejich výsledky zklamán. Vsadil totiž na to, že problémy běžného života mají za občany řešit politické strany. Podle vedení spolku jimi mají být demokratické politické strany. Jaké jiné?
Hodnoty a politické strany
Jeden z nejbystřejších českých komentátorů Petr Fischer si položil důležitou otázku o hodnotových kotvách české politiky. Ve svém článku „Kde ty české kotvy jsou? Cesta k porážce Babiše vede přes Masaryka“, píše: