Moldavské volby: konečně dobrá zpráva pro EU z Východu
Včerejší prezidentské volby v Moldavsku vyhrála proevropská a proreformní Maia Sandu a to nad Ruskem podporovaným kandidátem Igorem Dodonem. Dá se tedy očekávat, že Moldavsko se (opět) začne více orientovat na Evropskou unii, posílí se (snad) reformní úsilí v této zemi.
Jak se staví Ukrajina ke konfliktu v Náhorním Karabachu?
Z českého pohledu se může Náhorní Karabach zdát daleko, ale pro post-sovětský prostor nedávno obnovené poměrně tvrdé a krvavé válčení může mít velký význam a dopad na další vývoj v této oblasti.
Zavede Německo sankce proti Nord Stream 2 kvůli otravě Navalného?
V posledních dnech se řada médií a komentátorů zabývala možností, že Německo může v reakci na otravu ruského opozičního politika Navalného zavést sankce proti nedostavěnému plynovodu Nord Stream 2. V této souvislosti poukazovali na poslední prohlášení čelných německých politiků napříč politickým spektrem.
Co bude dál v Bělorusku?
Poslední dobou dostávám čím dál více dotazů, co si myslím, že se stane v Bělorusku. Nejsem věštec, ale zkusím k tomu tady napsat několik bodů.
Co nejvíce zajímá Rusy v evropských ekonomikách – nová ekonomická analýza
V době, kdy je svět stále zaměstnán tématy spojenými s koronavirem, je to nyní především globální role Číny, co hýbe západními geopolitickými debatami. V porovnání s Čínou je Rusko více ve stínu, méně se mluví o jeho vlivu a geopolitických zájmech.
Tragický osud krymských Tatarů se opakuje
V dobách, kdy jsem pracoval na Ukrajině, mezi mé nejoblíbenější cesty patřily ty na krymský poloostrov. A to nejen kvůli úžasné přírodě, fascinujícím horám, horským kaňonům a vodopádům, zapomenutým městům v horách nebo nádhernému Černému moři. Hlavní důvod, proč jsem se vždy těšil na Krym byli lidé a mezi nimi především krymští Tataři.
Čeká nás „průlom“ v ukrajinsko-ruských vztazích? Aneb čeho si dnes nevšimla většina světových médií (včetně českých)
V úterý (11. února) došlo především v Kyjevě a takřka současně i v Moskvě k dvěma důležitým personálním změnám, které mohou znamenat nový vývoj v ukrajinsko-ruských vztazích.
10 úspěchů Ukrajiny v roce 2019, o kterých nevíte, ale měli byste
Stalo se již tradicí se na začátku každého nového roku ohlédnout zpět za úspěchy a neúspěchy v roce minulém.
Český čtenář, divák a posluchač se toho o Ukrajině, o zemi ne tak vzdálené, zato důležité pro evropský kontinent, bohužel moc nedozvěděl.
Tento rozhovor ukazuje, jak se cizí dezinformace dostávají do českých médií
Nikdy mi nebylo příjemné veřejně opravovat a oponovat lidem, kterých jsem si vážil nebo vážím. Nicméně, po přečtení rozhovoru v MF Dnes s bývalým velvyslancem ČR v Kyjevě panem Baštou, se kterým jsme na Ukrajině působili souběžně v letech 2007 až 2010, to však udělat musím. Proč? Protože jeho rozhovor obsahuje řadu významných věcných nepřesností a chyb, často až úsměvných, není faktograficky přesný. Rozhovor v největším českém deníku proto uvádí čtenáře v omyl a vede ho k nepřesným a zavádějícím závěrům typu „Ukrajinci ovlivnili americké volby víc než Rusové“ nebo „USA se chovaly vůči Ukrajině jako dobyvačné impérium“.
O autorovi
Seniorní analytik bezpečnostního centra Evropské hodnoty.
Předtím působil posledních 12 let jako diplomat EU na pozici tiskového mluvčího Delegace EU v Kyjevě.
I před tím, už od dob vysokoškolského studia v Polsku, se věnoval svým dvěma profesním životním vášním: východní a střední Evropě a procesu evropské integrace. Do působení v Kyjevě pracoval mj. v Člověku v tísni, East-West Institutu a nebo byl členem poradního orgánu EU Evropského sociálního a hospodářského výboru.
Kdysi dávno, ještě v minulém století, byl za tyto vášně odměněn cenou Mladý Evropan roku (1997).