Moldavské volby: konečně dobrá zpráva pro EU z Východu
Včerejší prezidentské volby v Moldavsku vyhrála proevropská a proreformní Maia Sandu a to nad Ruskem podporovaným kandidátem Igorem Dodonem. Dá se tedy očekávat, že Moldavsko se (opět) začne více orientovat na Evropskou unii, posílí se (snad) reformní úsilí v této zemi.
Jak se staví Ukrajina ke konfliktu v Náhorním Karabachu?
Z českého pohledu se může Náhorní Karabach zdát daleko, ale pro post-sovětský prostor nedávno obnovené poměrně tvrdé a krvavé válčení může mít velký význam a dopad na další vývoj v této oblasti.
Zavede Německo sankce proti Nord Stream 2 kvůli otravě Navalného?
V posledních dnech se řada médií a komentátorů zabývala možností, že Německo může v reakci na otravu ruského opozičního politika Navalného zavést sankce proti nedostavěnému plynovodu Nord Stream 2. V této souvislosti poukazovali na poslední prohlášení čelných německých politiků napříč politickým spektrem.
Co bude dál v Bělorusku?
Poslední dobou dostávám čím dál více dotazů, co si myslím, že se stane v Bělorusku. Nejsem věštec, ale zkusím k tomu tady napsat několik bodů.
Co nejvíce zajímá Rusy v evropských ekonomikách – nová ekonomická analýza
V době, kdy je svět stále zaměstnán tématy spojenými s koronavirem, je to nyní především globální role Číny, co hýbe západními geopolitickými debatami. V porovnání s Čínou je Rusko více ve stínu, méně se mluví o jeho vlivu a geopolitických zájmech.
Tragický osud krymských Tatarů se opakuje
V dobách, kdy jsem pracoval na Ukrajině, mezi mé nejoblíbenější cesty patřily ty na krymský poloostrov. A to nejen kvůli úžasné přírodě, fascinujícím horám, horským kaňonům a vodopádům, zapomenutým městům v horách nebo nádhernému Černému moři. Hlavní důvod, proč jsem se vždy těšil na Krym byli lidé a mezi nimi především krymští Tataři.
Čeká nás „průlom“ v ukrajinsko-ruských vztazích? Aneb čeho si dnes nevšimla většina světových médií (včetně českých)
V úterý (11. února) došlo především v Kyjevě a takřka současně i v Moskvě k dvěma důležitým personálním změnám, které mohou znamenat nový vývoj v ukrajinsko-ruských vztazích.
10 úspěchů Ukrajiny v roce 2019, o kterých nevíte, ale měli byste
Stalo se již tradicí se na začátku každého nového roku ohlédnout zpět za úspěchy a neúspěchy v roce minulém.
Český čtenář, divák a posluchač se toho o Ukrajině, o zemi ne tak vzdálené, zato důležité pro evropský kontinent, bohužel moc nedozvěděl.
Tento rozhovor ukazuje, jak se cizí dezinformace dostávají do českých médií
Nikdy mi nebylo příjemné veřejně opravovat a oponovat lidem, kterých jsem si vážil nebo vážím. Nicméně, po přečtení rozhovoru v MF Dnes s bývalým velvyslancem ČR v Kyjevě panem Baštou, se kterým jsme na Ukrajině působili souběžně v letech 2007 až 2010, to však udělat musím. Proč? Protože jeho rozhovor obsahuje řadu významných věcných nepřesností a chyb, často až úsměvných, není faktograficky přesný. Rozhovor v největším českém deníku proto uvádí čtenáře v omyl a vede ho k nepřesným a zavádějícím závěrům typu „Ukrajinci ovlivnili americké volby víc než Rusové“ nebo „USA se chovaly vůči Ukrajině jako dobyvačné impérium“.
O autorovi
Seniorní analytik bezpečnostního centra Evropské hodnoty.
Předtím působil posledních 12 let jako diplomat EU na pozici tiskového mluvčího Delegace EU v Kyjevě.
I před tím, už od dob vysokoškolského studia v Polsku, se věnoval svým dvěma profesním životním vášním: východní a střední Evropě a procesu evropské integrace. Do působení v Kyjevě pracoval mj. v Člověku v tísni, East-West Institutu a nebo byl členem poradního orgánu EU Evropského sociálního a hospodářského výboru.
Kdysi dávno, ještě v minulém století, byl za tyto vášně odměněn cenou Mladý Evropan roku (1997).
Klaus nabízí Instruktáž českého dezinformátora. Volně dostupné na DVTV (tutorial)
Zachraňte maturanty a deváťáky. Premiér by měl začít plnit, co se mu zdálo, když spal
Slábnoucí Zeman pomáhá slábnoucímu Babišovi, ale my už vidíme světlo na konci tunelu
"Boží trouba" domachroval (Za Sváťou Karáskem)
Zpráva pro prezidenta Bidena: Česko je spojenec s ručením omezeným
