Česko si povídá 2022 aneb jaké to bylo
Ač jsme se s mým vylosovaným komunikačním partnerem ve většině odpovědí na položené otázky míjeli, hned během prvního e-mailového kontaktu jsme se okamžitě shodli na tom, že víkend chceme trávit se svými blízkými. Na místo doporučeného nadcházejícího víkendu jsme se tedy sešli již dnes. A byl z toho velice příjemný dvouhodinový oběd.
Zeman a Klaus: zásluhy o stát v oblasti popularizace Ústavy.
Prezidenta Zemana jsem nevolila a nelíbí se mi, jak svůj mandát vykonává. Nicméně musím mu přiznat „lví podíl“ na masivní osvětě veřejnosti ohledně znění Ústavy ČR. Navázal tím na svého předchůdce Václava Klause, který se rovněž nesmazatelně zapsal do historie, když v roce 2013, na samém konci svého druhého a posledního mandátu, udělil rozsáhlou amnestii. Vzhledem k tomu, že i mandát současného prezidenta se pomalu chýlí ke konci, je třeba se ptát, zda nás nečeká další amnestie? Anebo bude stačit tentokrát jen abolice?
Mezi řádky aneb co chtěl vlastně dnes sdělit kancléř Mynář
Se zájmem jsem sledovala dnešní tiskovou konferenci Kanceláře prezidenta republiky, která byla (a zároveň vlastně nebyla) věnována zdravotnímu stavu prezidenta republiky Miloše Zemana. Ač nebylo sděleno nic nového, jedna věc mě přeci jen zaujala. A to výslovné ujištění, že prezident republiky souhlasil se svou současnou hospitalizací.
Každá minuta života
Od té doby, co se mi před šesti lety narodil syn, chodím do kina velmi málo. Zhruba tak jednou za rok. V posledních dvou letech jsem v kině nebyla ani jednou, přičemž důvodem nebyl zdaleka jen COVID. Na dokument o svérázné výchově rodiny Hanuliakových jsem však vyrazila prakticky hned po jeho premiéře. Výchova syna totiž i pro mě znamená hlavní náplň mého života, i když z trochu jiných důvodů než u Hanuliakových.
Pád soudce Sotoláře
První zprávy o tom, že soudce Sotolář přepisoval a zásadním způsobem domýšlel výpovědi svědků a obžalovaných v kauze Opencard (a jak jsem později zjistila, tak nejen tam) mě šokovaly. Ještě větší bylo moje překvapení, že jediným jeho postihem (přirozeně kromě zasloužené ostudy) je odebrání funkce předsedy senátu. Nejvyšší správní soud o „trestu“ pro Sotoláře rozhodl letos v červenci, až v září však zveřejnil text rozhodnutí. Ani v dobách covidu by toto rozhodnutí nemělo zapadnout, neboť z něj vidíme, jak hluboko může soudce klesnout a s ním i celá justice, která takové chování neodsoudí.
Dělená právní subjektivita státu je na světě
Během krize způsobené pandemií onemocnění COVID prošla poslaneckou sněmovnou konečná verze novely zákona o majetku státu, která by neměla zapadnout. Bude-li nové znění zákona skutečně fungovat, měl by v budoucnosti stát vymáhat škody na svém majetku alespoň tak jako samosprávy či Univerzity. Zhruba za tři roky uvidíme, zda se opravdu blýská na lepší časy.
Ústavní soud jako ruleta
V červenci 2017 jsem zde popisovala předlouhý boj společnosti ČEZ za „svůj“ nález Ústavního soudu. Tento nález se před pár měsíci pokusil „ohrozit“ druhý senát Ústavního soudu, avšak neúspěšně. Kdo bude dalším, který se o to pokusí? A nebo bude rychlejší zákonodárce?
Informační příkaz opět na scéně?
Ministerstvo vnitra minimálně od začátku roku 2018 pracuje na „velké“ novele zákona o svobodném přístupu k informacím. V rámci této novely má být do zákona (mimo jiné) zaveden tzv. informační příkaz nadřízeného orgánu. Po vydání příkazu by povinný subjekt (typicky obec) byl nucen informaci žadateli ihned poskytnout, aniž by věc nejprve několik let projednával krajský soud. Tato očekáváná novela info zákona však zatím nebyla projednána ani vládou (natož poslaneckou sněmovnou a senátem) a její zavedení do praxe je proto zamlženo v nejisté budoucnosti. A zřejmě i proto se někteří poslanci snaží dílčí pozitivní změny (například právě info příkaz) prosadit rychleji jako poslanecké pozměňovací návrhy.
Volby skončily. Je čas podávat žaloby?
Stejně jako v minulých komunálních volbách, i letos se objevily v médiích informace o volebních podvodech. A jistě i letos budou některé případy řešit soudy. Co myslíte, proběhly volby u vás férově?
Jak ve volbách nenaletět
Výjimečně tento blog nebude mířen na voliče, ale na kandidáty do komunálních voleb (aktuální zejména pro malé a velmi malé obce). A tak vám chci těsně před volbami vyprávět příběh o neuvěřitelné naivitě a nezkušenosti na straně jedné a podivném politickém kalkulu na straně druhé.
Co škodí Fialovi a jak koalici Spolu nakládá Kalousek
Rusko chce válku, samo sebe řeší válkou. Pokud porazí Ukrajinu, zaútočí na nás
Henry Kissinger nebyl válečný zločinec
Školy chtějí „socialisticky pracovat a kapitalisticky žít“? Blábol Fialova tajemníka
Stávka škol? Takové pěkné, české politické peklo. Fiala to schytává za své předchůdce
