Vzpomínka č. 6 – psáno v r. 1999: Změny, o které nikdo nestojí
Odborníci se shodují v tom, že nedojde-li ve vzdělávání k zásadním změnám, nebudou naše děti připraveny na nároky příštího tisíciletí ani na život v integrované Evropě. O změny však skoro nikdo nestojí. Tedy přesněji ani si nikdo nemyslí, že změny ve školství jsou nutné. Psal jsem v roce 1999.
Dnes, po skoro čtvrstoletí, je zájem o změny velký. Mnozí, pozdě ale přece, začínají chápet, že změny jsou nutné. Ministerstvo školství dokonce připravilo Strategii změn do roku 2030 i dál. Jak to ale dopadne, povede se to, bude to stačit?
Vzpomínka č. 5 – Lidové noviny, 1996: O matematice a krabici
Ve srovnání se zahraničím umí čeští žáci velmi dobře matematiku a přírodní vědy, zároveň se ale tyto předměty u nich těší nejmenší oblibě. Platilo to víc než před čtvrt stoletím, kdy jsem psal tento sloupek. Že naše děti chodí nerady do školy, skoro nejvíc na světě, platí bohužel i dnes. Rodíl je, že čeští žáci už nepatří k nejlepším, ale klesli na průměr nebo i pod. Možná proto, že je to nebaví.
Vzpomínka č. 4 – MF Dnes, 1996: Igor Hnízdo v našich školách
„Zvoní, konec přestávky, učitel přichází do třídy, dva tři výtečníci, místo aby seděli v lavici, honí se po třídě, zvýšený hlas učitele, trocha nadávání a celá třída musí zůstat stát. Jednu, dvě, pět minut. Napjaté ticho, nepříjemná atmosféra, mnohé děti pociťují strach. Snad si to budou pamatovat a příště bude po zvonění ve třídě pořádek…“ Posuďte sami, kam jsme se za víc než čtvrt století, kdy text vznikl, posunuli.
Vzpomínka č. 3 – HN, 14. 2. 2019: Rodiče změny nechtějí a s tím školy nic nezmohou
Spousta rodičů chce, aby škola srovnala děti do latě. Ale takové lidi brzo nebude nikdo potřebovat, nahradí je roboti. Školy potýkají s nedostatkem učitelů a pedagogické fakulty neumí připravit své absolventy na reálnou práci s dětmi a raději se zaměřují na nekonečné teoretické přednášky o nedůležitých tématech, říká v rozhovoru pro HN ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl.
Vzpomínka č. 2 – Euro, 17. 2. 2018: Změna je trvalý stav
„Ve ScioŠkolách víme, že toho o učení moc nevíme. V hlavách dětí probíhají složité procesy, do kterých máme jen malý vhled, ale tradiční škola se chová, jako by tomu všemu rozuměla,“ říká v rozhovoru pro Euro Ondřej Šteffl. Děti v jeho školách nedostávají známky a učí se jinak, než to zažila generace jejich rodičů. Šteffl si myslí, že je zbytečné děti do učení nutit, protože to je jejich přirozenost. A dát jim čas, aby ke zlomkům samy dospěly.
Vzpomínka č. 1 – časopis Téma, 6. 6. 2018: Státní maturitu bych zrušil
Postupně zde budu publikovat různé starší texty. Je bohužel smutným zjištěním, že v neprosté většině neztratily nic na své aktuálnosti. Některé z nich ani za 15 let. Tenhle je starý 4 roky.
Je považován za vizionáře i kritika českého školství. Nelíbil se mu systém přijímaček na vysoké školy. Založil si společnost Scio a vymyslel Národní srovnávací zkoušky. Podle jejich výsledků se dnes řídí 53 fakult v Česku a 24 na Slovensku. Ve veřejném školství postrádá inovace a cílené změření na budoucnost dětí, tak zakládá ScioŠkoly. Státní maturity označuje za nesmysl. Navrhuje je zrušit. Jestli lze někoho označit v našem školství za rebela, tak je to Ondřej Šteffl.
Karolína Letochová: Ke knize 7 (pseudo) mýtů o vzdělávání
Před nedávnem v Česku vyšla kniha Sedm mýtů o vzdělávání od britské autorky Daisy Christodoulou. Zde je kritická recenze.
Christodoulou má pravdu, když tvrdí, že výroky jako “fakta brání porozumění”, “výuka znalostí je indoktrinace” a další jsou mylné. Problémem ale je, že to nejsou mýty. Nikdo si to nemyslí (až na zanedbatelný počet fanatiků), nemají větší oporu v teoretické literatuře, nejsou aplikované v mainstreamových ani alternativních školách a nikdo ani neprosazuje, aby byly. Hlavní agendou knihy je ovšem tyhle pseudomýty vyvracet, a tím prosazovat transmisivní výuku tradičních školních znalostí.
Děti zaslouží stejný respekt jako dospělí
Časopis TÉMA a následně zpravodajský portál iDnes přinesly rozhovor s naším kolegou Adamem Lalákem. Mělo by to být povinné čtení pro všechny, kteří to s budoucností českého školství myslí vážně.
Jsme posedlí akademickým výkonem
Ve školách se neustále směřuje hlavně k akademickým znalostem. Kanadský profesor Michael Fullan, který vedl reformu vzdělávání v Ontariu, tomu říká posedlost akademickým výkonem. My všichni jsme jím posedlí, protože školu tady máme dvě stě padesát let, chodíme do ní už asi devátou generaci a to, co se tam děje, bereme jako dané. A správné. Nic jiného si ani neumíme představit.
Jsme posedlí selekcí dětí
Před deseti lety byl současný předseda vláda Petr Fiala jmenován ministrem školství. A přesně v té době vznikl i tento rozhovor o výuce přes YouTube, bezradných učitelích a misi nového ministra školství vedený Ondřejem Kundrou a Hanou Čápovou, který vyšel v Týdeníku Respekt (13. 5. 2012). Co z toho se naplnilo, co zůstalo nezměněno a kam jsme se od té doby posunuli?
Rychetský ujel, Babiš není "lež a nenávist". A média nefandila Pavlovi
Zemanova éra končí, Česko propáslo unikátní šanci k úpravě prezidentské role
Babiš není Mercedes. Tweetem „vsaďte na mě ve Fortuně“ odhalil své ledví
A vítězem boje o Hrad se stává... česká armáda
Jak dosáhnout míru na Ukrajině
