Očkovací certifikát jako jízdenka do normálu?
V momentě, kdy čtete tyto řádky, Evropa diskutuje nad konkrétním návrhem očkovacích certifikátů (pasů), které mají usnadnit cestování a se kterým přišla v polovině března Evropská komise. V posledních týdnech, které tomu předcházely, a stejně tak nyní, se nemluvilo snad o ničem jiném. Pro některé jde o vytouženou vstupenku, která zajistí návrat do života, který jsme znali před pandemií, pro druhé je to ďáblův nástroj, jak zase o něco lépe špehovat lidi a sbírat a využívat jejich data.
Kreativita jako hnací motor Evropy
V době probíhající krize jsme opakovaně viděli, že inovace a kreativita byly často tím, co firmám pomohlo přežít nejhorší. Kulturní a kreativní průmysly mohou být proto příštím hnacím motorem obnovy nejen Česka, ale celé Evropy. A není žádný důvod tomu nevěřit.
Malí podnikatelé potřebují konkrétní pomoc, ne další sliby
Schválně, kolikrát jste z úst nějakého evropského politika slyšeli, že malé a střední podniky jsou páteří evropské ekonomiky a vzhledem k tomuto výsadnímu postavení by se tak k nim mělo i přistupovat? Vsadím se, že nesčetněkrát. O to smutnější je, že mnohdy zůstalo pouze u slov. V minulosti se přijímaly nejrůznější iniciativy, které slibovaly konkrétní přínosy, podnikatelé si však často v anketách postesknou, že se toho ve skutečnosti změnilo jen žalostně málo.
Neházejme kreativce přes palubu
Před nějakou dobou jsem někde napsala, jak se v ČR blýská na lepší časy tzv. kulturním a kreativním průmyslům. Byla to pravda! Přesně před rokem dvě klíčová ministerstva – kultury a průmyslu a obchodu, podepsala společné memorandum, v němž se zavázala bok po boku pracovat na tom, aby ti, co chtějí své podnikání vystavět na vlastním talentu a kreativitě, k tomu měli co nejlepší podmínky. O tom, jaká pohroma se na tento sektor ekonomiky za pár měsíců přiřítí, a co všechno se tím změní, neměl tehdy nikdo ani tušení.
I malé státy mohou v Evropě dosáhnout velkých úspěchů. Stačí jen chtít
Poslanci Evropského parlamentu dali zelenou úpravě pravidel pro přeshraniční silniční dopravu v Evropě. Změny, se kterými nové předpisy počítají, představují nepochybně největší zásah do nastavení mezinárodní přepravy v historii novodobé Evropské unie a čeští dopravci se na ně musí připravit. Přestože nejsou dokonalá, dokazují, že když se malé státy rozhodnou spojit a vytrvale táhnou za jeden provaz, mohou dokázat velké věci.
Evropa potřebuje silný výzkum
Pandemie nemoci COVID-19 nás vehnala do zcela bezprecedentní situace, a stejně taková musí být i naše odpověď. Stále sledujeme, jak vlády po celém světě dělají nemožné, aby šíření nemoci zastavily. Naše ekonomiky procházejí nejtěžší zkouškou od druhé světové války a naše životy, profesionální i osobní, jsou převrácené vzhůru nohama. Vstupenku na rychlý návrat do „normálu”, který přesto bude jiný, máme na dosah ruky. Jak ukazují poslední měsíce, nabízí ji výzkum a inovace.
Evropský průmysl chce obstát i v době koronavirové. Má na to?
Měla to být velká událost. O potřebě evropské sedmadvacítky vytvořit si jasný dlouhodobý plán, jak se stát co nejvíce úspěšnou ekonomikou a mít tvrdé lokty vůči globální konkurenci, se mluví dlouho. Od dob Lisabonské strategie, jejíž ambicí bylo udělat z EU nejkonkurenceschopnější celek na planetě, a jejích dalších verzí se to ale nepodařilo. Předložit dokument, který by evropským firmám poskytl návod na úspěch a celému kontinentu zajistil nezpochybnitelnou pozici mezi světovými lídry, se proto stalo jedním z prvních velkých úkolů nové Evropské komise vedené Ursulou von der Leyenovou.
Fake news útočí aneb Jakou škodu způsobila jedna falešná zpráva v Itálii
Fake news neboli falešné zprávy jsou všude kolem nás. Smyslem jejich existence je, abychom jim uvěřili, a ony tak mohly napáchat co největší škody. Bohužel se to většině z nich úspěšně daří. Jak nedávno upozornil průzkum společnosti Ipsos, s fake news se setkalo 81 % české populace a naprostá většina z nich přiznala, že ji zpočátku ani nenapadlo, že se jedná o mylné informace. Zprávu proto vzala jako fakt a dále s ní pracovala. Zkáza byla zaseta.
O autorovi
se narodila ve Zlíně, vystudovala politické vědy se specializací na Evropskou unii a téměř 20 let svého života prožila v Itálii. Podnikala v mezinárodním a projektovém poradenství, vedla Krajskou hospodářskou komoru Zlínského kraje a od roku 2014 je poslankyní Evropského parlamentu. Profesně se věnuje podpoře podnikání, kreativních průmyslů, vědy a výzkumu nebo motivace mladých lidí. Ráda cestuje, zajímá se o vše nové a má pravděpodobně největší sbírku jazykových vydání Malého prince v Evropě.
Binec okolo nás odráží binec v politice. Odpadky a černé skládky nás ilustrují
Piráti a ODS se šavlují o daně, Babiš tleská a poplatník nakonec stejně zapláče
Zeman v Česku spustil normalizaci. Couváme do socíku. Chybí masové demonstrace
Ať se bude šéf diplomacie jmenovat jakkoliv, bude Zemanův. Změnit to mohou až volby
Sucho nekončí. O podzemní vodu bychom měli mít stejný zájem jako o statistiky covidu
