EU bude pravidelně skládat účty malým a středním podnikům
Žádná společnost se nestala velkou ze dne na den. Na začátku je vždy malý tým a až řada faktorů rozhodne o tom, zda se firma rozroste, nebo zůstane hrát na hřišti v menší sestavě. Tak, či onak – unijní ekonomika nestojí na úspěchu nikoho jiného, než právě malých a středních firem, které tvoří 99 % evropských podniků.
Evropa má novou průmyslovou strategii. Čeká nás revoluce?
Strategii pro evropský průmysl jsme už netrpělivě vyhlíželi. Její původní verze, která vyšla jen den před tím, než Světová zdravotnická organizace prohlásila COVID-19 za pandemii, musela být přepracována, aby odrážela aktuální stav ekonomiky. Pandemie si již dlouhou dobu vybírá svou daň a unijní ekonomika prochází změnami, které by si na jejím začátku dovedl představit jen málokdo. Řada potřeb se však za posledních dvanáct měsíců nezměnila a upgradovaný dokument s nimi počítá. Jde především o rozhodnutí EU přejít k zelené a digitální ekonomice, ale i další strategické kroky.
Očkovací certifikát jako jízdenka do normálu?
V momentě, kdy čtete tyto řádky, Evropa diskutuje nad konkrétním návrhem očkovacích certifikátů (pasů), které mají usnadnit cestování a se kterým přišla v polovině března Evropská komise. V posledních týdnech, které tomu předcházely, a stejně tak nyní, se nemluvilo snad o ničem jiném. Pro některé jde o vytouženou vstupenku, která zajistí návrat do života, který jsme znali před pandemií, pro druhé je to ďáblův nástroj, jak zase o něco lépe špehovat lidi a sbírat a využívat jejich data.
Kreativita jako hnací motor Evropy
V době probíhající krize jsme opakovaně viděli, že inovace a kreativita byly často tím, co firmám pomohlo přežít nejhorší. Kulturní a kreativní průmysly mohou být proto příštím hnacím motorem obnovy nejen Česka, ale celé Evropy. A není žádný důvod tomu nevěřit.
Malí podnikatelé potřebují konkrétní pomoc, ne další sliby
Schválně, kolikrát jste z úst nějakého evropského politika slyšeli, že malé a střední podniky jsou páteří evropské ekonomiky a vzhledem k tomuto výsadnímu postavení by se tak k nim mělo i přistupovat? Vsadím se, že nesčetněkrát. O to smutnější je, že mnohdy zůstalo pouze u slov. V minulosti se přijímaly nejrůznější iniciativy, které slibovaly konkrétní přínosy, podnikatelé si však často v anketách postesknou, že se toho ve skutečnosti změnilo jen žalostně málo.
Neházejme kreativce přes palubu
Před nějakou dobou jsem někde napsala, jak se v ČR blýská na lepší časy tzv. kulturním a kreativním průmyslům. Byla to pravda! Přesně před rokem dvě klíčová ministerstva – kultury a průmyslu a obchodu, podepsala společné memorandum, v němž se zavázala bok po boku pracovat na tom, aby ti, co chtějí své podnikání vystavět na vlastním talentu a kreativitě, k tomu měli co nejlepší podmínky. O tom, jaká pohroma se na tento sektor ekonomiky za pár měsíců přiřítí, a co všechno se tím změní, neměl tehdy nikdo ani tušení.
I malé státy mohou v Evropě dosáhnout velkých úspěchů. Stačí jen chtít
Poslanci Evropského parlamentu dali zelenou úpravě pravidel pro přeshraniční silniční dopravu v Evropě. Změny, se kterými nové předpisy počítají, představují nepochybně největší zásah do nastavení mezinárodní přepravy v historii novodobé Evropské unie a čeští dopravci se na ně musí připravit. Přestože nejsou dokonalá, dokazují, že když se malé státy rozhodnou spojit a vytrvale táhnou za jeden provaz, mohou dokázat velké věci.
Evropa potřebuje silný výzkum
Pandemie nemoci COVID-19 nás vehnala do zcela bezprecedentní situace, a stejně taková musí být i naše odpověď. Stále sledujeme, jak vlády po celém světě dělají nemožné, aby šíření nemoci zastavily. Naše ekonomiky procházejí nejtěžší zkouškou od druhé světové války a naše životy, profesionální i osobní, jsou převrácené vzhůru nohama. Vstupenku na rychlý návrat do „normálu”, který přesto bude jiný, máme na dosah ruky. Jak ukazují poslední měsíce, nabízí ji výzkum a inovace.
Evropský průmysl chce obstát i v době koronavirové. Má na to?
Měla to být velká událost. O potřebě evropské sedmadvacítky vytvořit si jasný dlouhodobý plán, jak se stát co nejvíce úspěšnou ekonomikou a mít tvrdé lokty vůči globální konkurenci, se mluví dlouho. Od dob Lisabonské strategie, jejíž ambicí bylo udělat z EU nejkonkurenceschopnější celek na planetě, a jejích dalších verzí se to ale nepodařilo. Předložit dokument, který by evropským firmám poskytl návod na úspěch a celému kontinentu zajistil nezpochybnitelnou pozici mezi světovými lídry, se proto stalo jedním z prvních velkých úkolů nové Evropské komise vedené Ursulou von der Leyenovou.
Fake news útočí aneb Jakou škodu způsobila jedna falešná zpráva v Itálii
Fake news neboli falešné zprávy jsou všude kolem nás. Smyslem jejich existence je, abychom jim uvěřili, a ony tak mohly napáchat co největší škody. Bohužel se to většině z nich úspěšně daří. Jak nedávno upozornil průzkum společnosti Ipsos, s fake news se setkalo 81 % české populace a naprostá většina z nich přiznala, že ji zpočátku ani nenapadlo, že se jedná o mylné informace. Zprávu proto vzala jako fakt a dále s ní pracovala. Zkáza byla zaseta.
Lukašenko je pašerák a Evropa staví ploty. V roce 1989 jsme si nevybrali lehkou cestu
Němci zjistili, že chtějí další Merkelovou. Jen se má jmenovat Scholz
Za spot Babiše by se nemusel stydět žádný extremista. Chce vyděsit a rozeštvat
Ať se nástupcem Angely Merkelové stane kdokoliv, pro Česko to bude horší
Středoškoláci by volili PirSTAN a Spolu, Babiš dostal málo. Mladí ještě mají ideály
