Co (ne)plyne z toho, že Babiš je skutečným majitelem Agrofertu
V předchozím blogu O skutečných majitelích pro poslance, senátory a novináře jsem upozornil na to, že snaha skupiny 63 senátorů a senátorek znásilnit zákon 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech s cílem, aby poskytnutí dotace bylo podmíněno tím, že nebude existovat „nesrovnalost týkající se příjemce podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů“ je nejen nesystémová, ale především zcela neefektivní způsob, jak bojovat s Babišem. Nedávná Informace Agrofertu o skutečných vlastnících koncernu Agrofert od 1. 6. 2021 mi dává za pravdu.
Fakta a mýty o auditorské zprávě II
Závěrečná zpráva o auditu fungování řídicích a kontrolních systémů zavedených s cílem zamezit střetu zájmů v České republice, jak zní plný název zprávy, která byla zveřejněna v pátek 9. 4. 2021 na webové stránce Evropské komise, vyvolala naprosto nepřiměřené reakce politiků i médií, které svědčí o tom, že nikdo z nich si zprávu pořádně nepřečetl, ba dokonce si nepřečetl ani těch pár řádek na úvodní stránce o tom, jak tato zpráva vznikala a co v ní je. Politici a novináři, kteří se jí ohánějí, by měli jejímu obsahu a především významu dobře rozumět, jinak hrozí nebezpečí, že budou mást veřejnost i sami sebe. K tomu již dochází.
Neseriózní argumentace Karla Janečka
Argumenty, které Karel Janeček použil v blogu Corona matematicky i lidsky pro kritiku opatření drtivé většiny vlád při boji s koronavirem, jsou názornou ukázkou, jak lze vhodným výběrem dat vytržených z kontextu dokázal cokoliv. U matematika Janečka bych to neočekával.
Pavel Rychetský před dvaceti lety a dnes
Ať už rozhodnutí Ústavního soudu vítáme nebo ho kritizujeme, je nesporné, že hluboce zasáhlo nejen do probíhající předvolební kampaně, ale především znova nastolilo otázku, do jaké míry jeho rozhodnutí překračují oblast justice a zasahují do oblasti zákonodárné moci. Protože ta hranice není jasně vymezena a může se časem posunovat, je mimořádně důležité, aby naše společnost rozhodnutí Ústavního soudu přijala. K tomu je třeba, abychom rozuměli jednání předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který je v celé záležitosti klíčovou osobou a především pochopili vývoj jeho názoru na právě zrušené části zákona 247/1995 Sb. ve znění po novele zákonem 37/2000 Sb., které sám před 20 lety formuloval. V tomto ohledu máme právo požadovat od Rychetského jasné vyjádření. Každý, i Pavel Rychetský, může změnit názor, ale předseda Ústavního soudu má povinnost to odůvodnit.
O skutečných majitelích znova pro senátory a novináře
Pojem „skutečný majitel“, který je obsažen ve dvou směrnicích EU o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a následně v našem zákoně o evidenci skutečných majitelů, nám byl čert dlužen. Drtivá většina politiků i novinářů nechápe jeho skutečný obsah a tvrdí o něm a o našem zákoně, který ho používá, nesmysly a hlouposti. V rámci svatého boje proti Babišovi se senátoři vedení Lukášem Wagenknechtem dokonce rozhodli znásilnit zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Nabízím proto všem senátorům a novinářům pokračování rychlokurzu o skutečných majitelích, jehož první část je zde.
A takhle opravdu ne, pane Stránský
V blogu Takhle ne Martin J. Stránský vyčítá médiím a vládě, že šíří hysterii a matou veřejnost. Ve skutečnosti veřejnost i sám sebe mate Martin Stránský.
Proč číst svatební smlouvu mezi Piráty a STANaři
Dva dny před Štědrým dnem podepsala vedení Pirátů a STANařů svatební smlouvu před volbami do Poslanecké sněmovny, které budou již za devět měsíců. To velmi vítám a oceňuji, že tyto subjekty o svých záměrech, jak chtějí vládnout, voliče informují s dostatečným předstihem. Doporučuji každému, kdo uvažuje o tom, že by tento pár mohl volit, aby si obsah jejich svatební smlouvy v klidu podrobně přečetl a zamyslel se, stejně jako já, nad tím, co nás čeká a nemine, pokud tento svatební pár dostane příležitost sestavovat příští vládu.
Sebezničující premiér, netrojkoalice, zbabělý Senát, nechápaví Piráti a neschopní STANaři
Drama, které se odehrává před našima očima v Parlamentu při schvalování daňového balíčku a státního rozpočtu na příští rok, je tak absurdní, že by ho nevymyslel snad ani Samuel Beckett.
Velmi špatná paměť Jany Maláčové
S tím, co Jana Maláčová tvrdí ve svém blogu ANO a ODS hazardují s budoucností a v Právu 1. 12. ohledně Babišova návrhu na způsob zrušení superhrubé mzdy, v podstatě souhlasím, až je jedinou drobnost a tou je její tvrzení, že ten daňový balíček prosadil Andrej Babiš s Petrem Fialou „proti vůli koaličního partnera“. Zde paní místopředsedkyni šeredně zradila paměť. A podobná ztráta paměti postihla i statutárního místopředsedu ČSSD Romana Onderku. To se může stát, ale protože v případě Jany Maláčové jde o tvrzení ve vlastním článku i na svém webu, není to pro ni, ani ČSSD dobré vysvědčení.
Záblesk zdravého rozumu v Poslanecké sněmovně a sebeklam Pirátů
Ve všeobecné vřavě kolem schvalování daňového balíčku pro bohaté poněkud zanikla zpráva o výsledku závěrečného hlasování Poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o evidenci skutečných majitelů, který měl podle opozičních poslanců pomáhat Babišovi skrývat své vlastnictví Agrofertu. Skutečnost, že Poslanecká sněmovna schválila zákon ve znění, které je v klíčovém paragrafu totožné se zněním Směrnice Evropského parlamentu a rady a zamítla pozměňovací návrh předsedů KDU-ČSL, STAN a Pirátů, který tvrdil, že pondělí může být někdy i úterý, je vítaný projev zdravého rozumu, který tak chyběl v debatě o daňovém balíčku. Je pozoruhodné, že Piráti se z výsledku radují, i když jejich návrh byl zamítnut. Zřejmě se již naučili dělat z prohry vítězství. I to je v politice někdy užitečné, jen se to nesmí přehánět jako Trump. Přeji Pirátům, aby ze sebeklamu brzy vystřízlivěli.
Učitelé, první oběť voleb. Za přístup ke školám by politici měli jít klečet na hrách
Uprchlíci pro Babiše nejsou lidi. Češi jsou odlidšťováni, aby nevnímali cizí utrpení
Sypte a nestarejte se. V NATO se na nás dívají skrz prsty. A nejen kvůli komunistům
Bez EU bychom byli namydlení, ukazuje Turów. Polsko na životní prostředí kašle
Česko v Evropě je Babiš a Zeman. Naše pověst nestojí za nic, stát bez důvěry
