Babišovo "řešení" problému migrace
V článku "Fialova migrační zrada" (Právo, 10. 6.) se Andrej Babiš opřel do Fialovy vlády za to, že ministr vnitra Vít Rakušan v Luxemburku souhlasil s kompromisem v otázce migrační politiky. Podle tohoto kompromisu má být především pobřežním státům v případě velkého počtu migrantů ostatními státy EU pomoženo buď tím, že část osob dobrovolně převezmou, anebo zaplatí solidární příspěvek. Ačkoliv Česká republika má výjimku a nemusí ani nikoho přijmout, ani nic platit (a dokonce s ohledem na vysoký počet přijatých uprchlíků z Ukrajiny bude mít pravděpodobně naopak možnost čerpat příspěvky v fondů EU), ANO a SPD v kritice lucemburské dohody vidí ideální možnost získat hlasy. Není totiž žádným tajemstvím, že průměrný občan jakmile slyší slovo "migrant", začne křičet, že tady žádné nechce - a to bez ohledu na to, že žádní uprchlíci ze Sýrie nebo z Afriky u nás nejsou a ani nebudou: o pobyt v České republice totiž nestojí. V Babišově textu proto nechybějí emocionální výrazy jako "zrada zájmů České republiky", "hanebnost" apod. Babišův článek je vlastně předehrou ke grilování ministra Rakušana v poslanecké sněmovně, jejíž mimořádné zasedání k problému smlouvy ANO iniciovalo.
Máme zapomenout na osvobození Československa Rudou armádou?
Dostal jsem e-mail od známého z Moskvy. Umí dobře česky. Píše: „Blíží se 8. a 9. květen. Čtu články v českém tisku, které jsou dostupné na internetu, a z nich se mi zdá se mi, jako kdyby Češi litovali odchodu Wehrmachtu, který je měl chránit před Rudou armádou. V článcích se píše ani ne tak o osvobození Československa, ale především o tom, že rudoarmějci rabovali, znásilňovali a donesli novou okupaci, ačkoliv Rudá armáda odešla už v říjnu. Čtu, že v době německé okupace ekonomika rostla, zatímco po zavedení plánovaného hospodářství podle sovětského vzoru se sesypala.“
"Sláva Ukrajině" není "nacistický pozdrav"
Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí, obvinila německého spolkového kancléře Olafa Scholze, že při předávání ceny Karla Velikého v Cáchách prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému použil na závěr "nacistický pozdrav Sláva Ukrajině" (Právo, 17. 5.).
Toto tvrzení mluvčí ruského MZV je ale zavádějící; je součástí ruské propagandy o tom, že na Ukrajině jsou "nacisté" a ruská armáda zde musí prvést "denacifikaci".
Pozdrav "Sláva Ukrajině" má tradici sahající až do 19. století. Poprvé jej použil ukrajinský básník Taras Ševčenko, a to už v roce 1839: k tomtuo roku byl literárními vědci později objeven v jednom nepublikovaném rukopisném konceptu. V roce 1860 se toto zvolání objevilo v Ševčenkově tiskem vydané básnické sbírce "Kobzar" (kobzar je tradiční ukrajinský lidový zpěvák doprovázející sám sebe na strunný hudební nástroj - kobzu; kobza se podobá loutně). Pozdrav potom postupně zdomácněl. Používal se tedy už dávno před tím, než se narodil Adolf Hitler a v než v Německu vznikla nacionálně-socialistická dělnická strana (NSDAP). Byl celkem běžný v ukrajinských ozbrojených formacích během ukrajinského boje za nezávislost v letech 1918-1920. Ve dvacátých letech jej převzala Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN). Tehdy také zřejmě vznikla na pozdrav odpověď "Sláva hrdinům". Za druhé světové války převzala pozdrav Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), bojující jak proti Rudé armádě, tak proti Wehrmachtu a podzemní polské domácí armádě (Armija Krajowa).
Zákon proti Babišovi?
Zákon proti Babišovi?
Josef Koukal ve sloupku "Utkvělá myšlenka" (Právo, 28. 2.) připomněl návrh ministra vnitra Víta Rakušana na rozšíření lustračního zákona na šéfy rezortů, tedy na ministry. Protože i předseda vlády je vlastně ministrem, vztahoval by se zákon i na něj.
Budoucnost Ruska
Současná rusko-ukrajinská válka trvá už rok a její konec je stále v nedohlednu. Avšak každá válka jednou skončí a pak je nastolena otázka co dál. Dá se jistě pochopit, že Rusko poté, co anektovalo Krym a oblasti na východě Ukrajiny, se dost dobře nemůže z těchto území dobrovolně stáhnout. Avšak stejně tak je jasné, že Ukrajina jako suverénní stát se nemůže této části svého území vzdát.
Kdo měří dvojím metrem?
V článku "Jak se má číst Chorvatsko?" (Právo, 8. 2.) poukazuje Bohuslav Borovička na postoje chorvatského prezidenta Zorana Milanoviće, který se v rozporu s linií chorvatské vlády fakticky staví rusko-ukrajinském konfliktu na stranu Ruska. Odmítá dodávání zbraní Ukrajině, které označil za nemorální, odmítá možnost Ukrajiny získat zpět Krym a fakticky i další Ruskem okupovaná území a tvrdí, že Západ měří dvojím metrem, protože schválil odtržení Kosova od Srbska, ale odmítá respektovat vůli ruského obyvatelstva Krymu na spojení s Ruskem.
Naděje Ruska je v jeho vojenské porážce
V období socialismu se velmi často skloňovalo slovo „mír“. Sovětský svaz a samozřejmě také Československo a ostatní tzv. socialistické země, tvořily tzv. „tábor míru“ a usilovaly o mír, zatímco „imperialisté pod vedením USA“ se snažili rozpoutat třetí světovou válku. Cílem měl být světový mír. K němu se ovšem neupíraly jen vlády a většina obyvatel SSSR a socialistických zemí: i v demokratických kapitalistických státech existovalo silné hnutí obránců míru opájejících se vidinou světa bez válek. Konec konců: kdo by něco podobného nechtěl? Zabíjet své bližní přece žádný normální člověk nechce.
Proč se Československo rozpadlo
Koncem tohoto roku uplyne třicet let od pokojného rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). Historici, politologové, publicisté i širší veřejnost si budou opět klást otázku: pro se Československo rozpadlo, když podle všech výzkumů veřejného mínění byla většina občanů v obou republikách proti rozdělení? Proč o rozdělení státu rozhodly reprezentanti vítězných politických stran vzešlých z voleb 4. – 6. června 1992 (Občanská demokratická strana a Hnutí za demokratické Slovensko, ODS a HZDS), když tyto strany neměly rozdělení ve svém volebním programu? A proč se k otázce rozdělení federace nakonec neuskutečnilo referendum, po kterém veřejnost opakovaně volala?
Není pravda, že Rusko nelze vojensky porazit
5. října 2022 byl v Lidových novinách otištěn článek Zbyňka Petráčka, v němž autor fakticky podporuje "mírový" plán amerického miliardáře Elona Muska. Jak známo, ten navrhl, aby se Ukrajina "dobrovolně" vzdala Krymu, neusilovala o členství v NATO a souhlasila s novým hlasováním o připjení k Rusku na Ruskem okupovaných územích pod dohledem OSN. Petráček argumentuje tím, že válku proti Rusku nemůže Ukrajina vyhrát a měla by tedy jednat "racionálně," tj. měla by se podřídit ruským agresorům.
Kontroly na slovensko-českých hranicích problém migrace nevyřeší
Kvůli rostoucímu počtu Syřanů a Afghánců, kteří přicházejí do Česká republiky přes slovensko-českou hranici, aby se odtud pokusili dostat dál do Německa zavádí Česká republika od čtvrtka 29. září znovu kontroly na slovensko-českých hranicích. Opozice tentokrát vládu kritizuje nikoliv za zavedení kontrol, ale za to, že je prý zavádí příliš pozdě. Samozřejmě, opozice vládu kritizovat musí, ať už je to oprávněné nebo ne, protože to v popisu práce. Nicméně v tomto případě je třeba na její adresu říci rovnou: mýlíte se, i kdyby byly kontroly zavedeny už před dvěma týdny, nic by se nezměnilo.
Fiala neumí zkrotit Černochovou. Ta zas nedokáže vydýchat Řehku. Voliče to znechucuje
Pokrok nevidí rodinu jako temnou sluj a ženu jako předmět. Prosazuje se ale jen těžce
Overtonovo okno a politika
Vondráček papouškuje Lavrova, Babiš štve "naše lidi" proti uprchlíkům. Kreml tleská
"Nejste v kondici." Vondráček to od Pekarové schytal už ve studiu. To byl jen začátek
