Když kritik médií ochutná svou vlastní medicínu
Určitě bychom k veřejné debatě neměli přistupovat jako k boxu. Cílem přeci není někoho, kdo s námi nesdílí stejný názor přeci za každou cenu knockoutovat. Ale když už veřejně rozdáváte rány, kritizujete politickou korektnost a nejdete daleko k ostrým slovům, tak musíte být připraven je i přijímat. Očividně přijímat vlastní medicínu není ale pro některé jednoduché.
Nejdůležitější pas po roce '89 nás vrátí do "normálu", využít ho můžeme i doma
Evropský, covidový, očkovací, zelený. Říkejme mu, jak chceme, ale sám už bych ho chtěl držet v ruce, protože nám pomůže dělat věci, jak jsme byli ještě nedávno zvyklí. Europoslance (a nejen je) teď čeká obtížná, ale nutná diskuse, protože na cestě k jedné ze základních svobod - volnému pohybu osob - musíme najít v Evropě čistou shodu.
Kdo pomáhá, má naději, že i jemu bude pomoženo
Problémy v Česku se občas z naší perspektivy zdají velké, ale pokud byste otázku, „co vám chybí nejvíce“ položili lidem v rozvojových zemích, pravděpodobně by vám vyjmenovali řadu věcí, u nás úplně běžných, o jejichž nedostatku vyprávěly naše babičky, ale možná že ani ony jimi doslova netrpěly.
Evropa a USA společně proti změnám klimatu
Evropská unie si s novým vedením USA slibuje lepší spolupráci v mnoha směrech, ale zejména společný postup v boji se změnami klimatu. Společná transatlantická zelená agenda by nás měla posunout k dosažení cílů udržitelného rozvoje, globální klimatické neutralitě do roku 2050, zelené obnově po pandemii, vytvoření mezinárodního uhlíkového trhu, šíření, sdílení a investování do nových udržitelných technologií, ukončení těžby uhlí ve světě.
Nechám se očkovat hned, jak na mě přijde řada. Vakcína je cestou k „normálu“
Advent a Vánoce jsou časem očekávání, setkání a darů. Mám je rád stejně v devětatřiceti, jako jsem je měl rád, když mi bylo devět.
Záchrana ekonomiky stojí a padá s (ne)jistotou
Většina ekonomů, manažerů a podnikatelů se shodne, že nejhorší pro ekonomiku je nejistota a častá změna pravidel. A to nejen ve spojitosti s „koronou“.
COVID po devatenácté: Předvídatelný semafor pro cestování do zahraničí
COVID komplikuje cestování do zahraničí a zpět. Týká se to desetitisíců českých občanů, existují stovky různých scénářů a specifik. Někdo cestuje za prací, jiný kvůli lékaři, další za rodinou, někdo i kvůli krytí psa.
Češi v zahraničí chtějí volit. Proč jim vyjít vstříc?
Listopad 1989 a s ním spojená sametová revoluce uvolňující cestování vytvořily zcela novou krajanskou komunitu v zahraničí. Čechům se otevřely hranice včetně možnosti přesídlení do ciziny, aniž by tím přišli o své občanství a aniž by museli jakkoliv jinak přetrhat vazby se svou vlastí. Jsou na ni naopak stále patřičně hrdí.
Koronavirus má dopad i na naši mysl
Od jara se nikdo z nás nedokáže koronaviru vyhnout, pohltil celý náš život. Samozřejmě se staráme především o fyzické zdraví, snažíme se nenakazit, zabezpečit rodinu, řešit materiální věci, finanční podporu. Ale zatím zanedbáváme obrovský negativní dopad na duševní zdraví. S druhou vlnou ochranných opatření už ale přichází únava a psychické vyčerpání. A to je mnohdy větší riziko, než samotný koronavirus.
Přes léto jsme nezaháleli, omluva je ale na místě
Druhá vlna epidemie nás zasáhla velmi tvrdě. Možná se i Vy ptáte, proč zrovna Česko, když opatření byla v našem okolí přes léto podobná...? Nevím.
Učitelé, první oběť voleb. Za přístup ke školám by politici měli jít klečet na hrách
Uprchlíci pro Babiše nejsou lidi. Češi jsou odlidšťováni, aby nevnímali cizí utrpení
Sypte a nestarejte se. V NATO se na nás dívají skrz prsty. A nejen kvůli komunistům
Bez EU bychom byli namydlení, ukazuje Turów. Polsko na životní prostředí kašle
Česko v Evropě je Babiš a Zeman. Naše pověst nestojí za nic, stát bez důvěry
