Demokraté se rozhodli pro smrt z vyděšení. Jen tím naženou další hlasy Babišovi

05. 11. 2017 | 16:24
Přečteno 27825 krát
Ústavní puč, nelegitimní vláda na další čtyři roky, opoziční smlouva premiéra a prezidenta... Okolo chystané menšinové vlády předsedy ANO Andreje Babiše se navršilo už tolik barikád, že již ani není jasné, na které se zrovna bojuje.

Tak si pojďme spolu jednu po druhé obejít a pochopíme, že strategie demokratických stran je ještě mnohem horší, než se na první pohled vůbec může zdát.

Když nikdo s Babišem nechce

Na první barikádě se bojuje o údajnou nelegitimnost oznámené Babišovy menšinové vlády. Ve sněmovně zasedlo rekordních devět stran a vítěz se neobtěžoval s žádnou z nich sestavit většinovou vládu! Když k tomu započteme, že Babiš je trestně stíhaný a zjevně usiluje o ministerstvo vnitra, zdá se to být opravdu pádný argument.

Jenže není. Po volbách se svorně ozvalo od ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 i STAN, že chtějí do opozice. Babiš s nabídkami vůči nim neuspěl a tak má jedině možnost opřít se o SPD Tomia Okamury a komunisty. Ale to zas nechce on, alespoň ne teď.

Menšinová vláda je tak logickým vyústěním. Je absurdní, když předseda ODS Petr Fiala tvrdí, že Babiš páchá podvod na voličích. Nabídku vládnout společně s ANO dostal, stejně tak jako další demokratické strany, a odmítl. Nepochybně z dobrých důvodů, ale takhle podvod na voličích opravdu nevypadá.

Podobné to bylo přeci u první vlády Mirka Topolánka po patových volbách 2006. A i průběh bude nejspíše stejný. Stejně jako Topolánkova jednobarevná vláda ODS s pár nastrčenými nestraníky nedostala podporu (a pak docela dlouho vládla, aniž by někdo strašil ústavními puči), nedostane ji i ta Babišova, i kdyby o ní sebevíce tvrdil, že je odbornická.

Nelze bojovat a nechtít vyhrát

I když... To vlastně není už tak úplně jasné, jak by správně mělo být.

Zde se dostáváme k druhé barikádě, na které všichni demokraté srdnatě bojují bok po boku proti Babišovi. V roce 2006 taková zákopová válka měla jakýsi smysl, protože proti sobě stály dva stohlavé bloky s šancí utvořit kabinet. Ale nyní je situace jasná – žádná vláda bez ANO totiž nevznikne. Prostě to početně nevychází.

A zde je asi největší riziko strategie demokratických stran. Nelze bojovat s Babišem, když zároveň nechcete vyhrát. A to demokratické strany nedokáží. A ví to.
Jediným hlasem pobízející demokraty k trochu aktivnějšímu chování byl snad jen expředseda ODS Mirek Topolánek, který všechny pravostředové strany vyzval ke spolupráci a společnému kandidátovi na premiéra. K tomu mají tyto strany, ale i ČSSD, daleko. Chtějí situaci jen vysedět, což ovšem nejde.

Babišovi v této chvíli chybí ke schválení vlády 23 hlasů. To se hned po volbách zdálo hodně, ale nyní se to zdá – bohužel – čím dál méně. Není vyloučené, že se kvůli naprosté zoufalosti demokratů podaří Babišovi nějaké slabší kusy z demokratického tábora přetáhnout, protože ti si řeknou, že toto martyrium bez naděje na výhru už musí přeci nějak skončit.

Zásadoví amatéři proti Babišovi

Tím se dostáváme ke třetí barikádě, na které se nebojuje proti Babišovi, ale kde bojují demokraté sami mezi sebou. Jedni doufají, že ti druzí už podlehnou Babišovi a oni budou mít konečně pokoj. A pak budou čtyři roky srdnatě tepat z opozice oligarchu Babiše. Pokud to ale ani jedna ze stran nechce udělat (byť třeba jen dát Babišovi podporu odchodem ze sálu při hlasování o důvěře), měli by demokraté ukončit toto čekání na Godota, sejít se a jasně si říct, co se proti Babišovi dá společně vymyslet dál.

První možností je společná dohoda, že vženou Babiše do náruče extrémistů ze SPD a KSČM. To by bylo ovšem pro Česko zničujicí a volby rozhodně nedopadly tak, aby extrémisté měli mít takový vliv. Aby ministerstvo zahraničí dirigoval Okamura a státní firmy ovládali komunisté, na snad ani sami demokraté nemají žaludek, navíc dobře ví, že by jim to voliči asi ani neodpustili.

Takže je tu druhá možnost, pokud se nikdo neuvolí ke koalici s Babišem: při hlasování o důvěře odejít ze sálu. Mohou to být všechny demokratické strany, či jen některé. Co za to od Babiše získají, je jejich věc – mohou to být garance demokratické a prounijní politiky či třeba podpora prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše.

Demokratičtí politici ale takto zjevně neuvažují, jen se topí v povolebním zoufalství. Místo jasné strategie, kterou by demokraté určili ANO mantinely, se Babišovi daří kouskovat celou situaci. Takže ČSSD a lidovci už Babišovi slíbili podpořit rozpočet na příští rok. V ČSSD dobře ví, že jejich strategie Antibabiš zcela vyhořela, 360 tisíc voličů jim od posledních voleb přeběhlo právě k ANO, tak se nechtějí distancovat od rozpočtu, který sami psali.

Na druhou stranu má Babiš ale také mnohem jednoduší pozici, stačí mu se dostat k vládě, peníze na příští rok už zaručené má.

Těžko si představit větší amatérismus. Mělo to být samozřejmě naopak: nejprve dohoda o budoucím vládním uspořádání, až pak souhlas s rozpočtem na 2018.

Zeman je tak silný, jak má slabé soupeře

Na poslední barikádě se pak bojuje nejen proti Babišovi, ale i proti prezidentu Miloši Zemanovi. Ten kvůli svému znovuzvolení prezidentem všemožně podkuřuje předsedovi ANO, slíbil mu oba dva prezidentské pokusy ustavit premiéra. Ale mluvit o ústavním puči, opoziční smlouvě budoucího premiéra a prezidenta je zatím mimořádně přehnané.

Stejně jako Zeman pábil za vlády Petra Nečase, že může kdykoliv odvolat premiéra, tak nyní pábí, že může nechat vládnou donekonečna vládu v demisi.
Nemůže, nebo ne pokud nejsou jeho soupeři úplně bezmocní a hloupí. Česká ústava není vůbec špatná a proti této svévoli prezidenta staví možnost poslanců rozpustit sněmovnu, pokud se na tom shodne tři pětiny z nich. A pokud prezident hrubě porušuje ústavu, tak ho mohou před Ústavní soud pohnat tři pětiny senátorů a stejně tak poslanců.

Pokud se k něčemu takovému v parlamentu nenajde dost hlasů, tak asi nespokojenců s Babišem není tolik, aby byly nové volby, reálně tedy existují ve sněmovně nějací spojenci Babiše a je nutné hledat vládní většinu ve stávajícím složení.

Smrt demokratů z vyděšení

Je to smutné, ale na žádné z těchto barikád tedy demokraté zatím nevyhrávají.

Nedokáží vejít do koalice s ANO a vynutit si, aby Babiš nebyl premiérem a požadovat především ministerstvo vnitra.

Nedokáží ovšem nabídnout jiné vládní uspořádání.

A nedokáží ani umožnit vznik Babišovy vlády odchodem ze sálu.

Nedokáží prostě vůbec nic, jen odmítají nové volby, trvají na situaci, která nemá řešení, a pláčou, jak jsou na ně Babiš a Zeman zlí.

Pokud se demokraté okamžitě neproberou a nepřevezmou iniciativu, pak budoucnost bude ještě mnohem temnější, než se nyní může zdát.
Babiš napodruhé získá důvěru s hlasy okamurovců a komunistů. Rozpočet mu schválí jako užiteční idioti sociální demokraté a lidovci. Zeman obhájí prezidentský úřad. Babiš výrazně uspěje v komunálních a senátních volbách v říjnu příštího roku, čímž oslabí Senát jako pojistku demokracie.

A demokratické strany, kterým výrazně spadla podpora u voličů za jejich nepochopitelnou politiku, příliš pozdě zruší nulovou toleranci vůči Babišovi a ad hoc budou podporovat vládní zákony a doufat, že se příští sněmovní volby dostanou do sněmovny.

Jak známo, nejhorší je smrt z vyděšení. A tu se právě demokratické strany asi rozhodly podstoupit. Zcela zbytečná prohra demokratů s populistou Babišem bude dokonána. Ničím nesvazovaný trestně stíhaný oligarcha se ujme neomezené vlády nad zemí a asi se sám bude divit, jak se mu to jen s 30 procenty hlasů mohlo povést...

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy