I Merkelová už má kvóty za špatně vymyšlené dobro. Na zadostiučinění ale není čas, pokud Česku nemá znovu ujet vlak

11. 06. 2018 | 22:09
Přečteno 5253 krát
Boj o kvóty kancléřka prohrála, ale teď nabízí smírné řešení. Byla by chyba o něm odmítat jednat.                         Foto: Flickr, Annika Haas (EU2017EE)
Boj o kvóty kancléřka prohrála, ale teď nabízí smírné řešení. Byla by chyba o něm odmítat jednat. Foto: Flickr, Annika Haas (EU2017EE)


Z německého časopisu Spiegel do českých médií doputovala jen ta jedna věta německé kancléřky Angely Merkelové: „Kvóty jsou mrtvé.“ Kancléřka uznala před svými stranickými europoslanci (byť zatím jen za zavřenými dveřmi), že prosazení kvót na přerozdělování uprchlíků byl neúspěch a neměl být rozhodně prosazen většinovým hlasováním přes odpor některých členských států EU včetně Česka.

Ale to v žádném případě není celý příběh. Merkelová sice rezignovala na permanentní kvóty, ale okamžitě začala mluvit o konceptu flexibilní solidarity. Když nemohou být kvóty, pojďme se bavit o „náhradním plnění“, což znamená například platby zemím, kam migranti primárně míří. To je velmi vstřícné gesto vůči zemím střední Evropy, právě zde se volání po flexibilní solidaritě zrodilo.

Kancléřka navíc v Německu tak úplně nemá další vývoj debaty pevně ve svých rukou. Zprava ji mocně odstřeluje sesterská CSU. Její vůdčí postava Alexander Dobrindt navrhl vracení migrantů od hranic, kteří už byli zaregistrováni už někde jinde a mají své otisky prstů v evropské databázi Eurodac. A to byla nejspíše teprve jen ochutnávka před představením „masterplanu“ k migraci od lídra stejné strany, toho času i ministra vnitra Horsta Seehofera. Kdy bude znám, není jisté, Seehofer se o něj nyní právě urputně hádá s Merkelovou.

Rozjíždí se tedy zjevně nové kolo evropského vyjednávání o migraci a toho správného podílu solidarity jednotlivých zemí osmadvacítky s nejvíce zatíženými státy.

Vzhledem k tomu, že v debatě je už zase dost výrazné omezování a komplikování přechodu hranic mezi jednotlivými státy, je velmi hloupé, pokud už dopředu odmítáme novou nabídku Merkelové na finanční či administrativní solidaritu, když země nechce přijmout uprchlíky.

Jenže, zdá se, že přesně to česká vláda dělá. Český premiér Andrej Babiš už spáchal trojnásobný diplomatický omyl. Jednak komentoval neoficiální informace z německého časopisu, místo aby jako jiní premiéři zatím mlčel. Pak se bil v prsa, že to je výsledek diplomatických snah Česka a Visegrádu – to je nemístně velikášské. A nakonec to nejhorší: odmítl z fleku debatu o finančních kompenzacích celounijních nákladů na migraci (místo toho se snaží odvrátit debatu k zasahování EU mimo Evropu proti migraci, což, jak všichni víme, je debata na hodně dlouhé roky).

Opět tak Česko zahajuje další podstatnou evropskou debatu tím, že si dobrovolně posouvá startovací blok o několik metrů dozadu za ostatní závodníky.

Tragický výsledek kvót

„Kvóty: špatně vymyšlené dobro“ je titulek, na kterém ani po třech letech není třeba nic měnit. Z podtitulku „Imigrační kvóty jsou chybný systém. Neřeší problém uprchlíků, posilují národovectví a frustrují jih Evropy. Je potřeba jednat hned a nejlépe bez kvót.“ se bohužel naplnily první dvě věty. Té třetí – která by vyvážila odmítnutí kvót – Česko bohužel nebylo a není dosud schopno.

Právě proto není možné dělat na Merkelovou dlouhý nos. Připomeňme, do jaké zodpovědnosti byla tehdy kancléřka natlačena. V roce 2015 se zdvojnásobil počet prvožadatelů o azyl na 1,2 milionu, přičemž Německo, Maďarsko, Švédsko a Rakousko musely řešit dvě třetiny z toho počtu.

Mekrelová se rozhodla pro evropské řešení. Evropská komise v květnu navrhla přesunutí 40 tisíc lidí z Itálie a Řecka, v září se počet navýšil o dalších 120 tisíc a v září nastalo ono nešťastné hlasování ministrů vnitra, kdy kvóty byly prosazeny přes odpor Česka, Slovenska, Rumunska a Maďarska.

Celý nedomyšlený systém skončil krachem, kvóty splnilo jen pět států a nastalo přesně to, co se dalo předpokládat. Problém uprchlíků na jihu se systémově nevyřešil, trapné následky v podobě nejrůznější žalob mezi unijními partnery jen posílily národovectví a odpor k EU, jih Evropy propadl frustraci a například v Itálii nyní vše přebral do ruky tvrdý antiimigrační rétor, ministr vnitra a šéf Ligy Severu Matteo Salvini.

Výsledek tragický po všech stránkách.

Finanční solidarita by Česku svědčila

Česko si teď musí uvědomit, že nic nekončí. Naopak. Jako bychom se vrátili na ten pozapomenutý summit EU v červnu 2015, kdy lídři se zavázali pomoci na bázi dobrovolnosti, česká vláda později schválila, že by převzala 1500 migrantů.

Zpět v čase se sice už nemůžeme vrátit, protiimigrační kampaň se tu tak vystupňovala, že není politické síly, která by solidární přijetí uprchlíků podpořila. Ale podstatné je, že opět je třeba něco nabídnout.

Evropská komise už minulý rok nahodila, aby se za migranta, kterého stát nebude chtít přijmout, zaplatila částka 250 tisíc eur té zemi, kam nakonec půjde. Bohužel místo debaty o rozumném výši příspěvku, tedy jeho výrazném snížení, se tématu chopil Evropský parlament a tento mechanismus odmítl.

Nyní se tak v jenom velkém zablokovaném balíčku nachází kvóty, reforma azylových pravidel Dublin IV (to jsou ta slavná pravidla, která by prezident Miloš Zeman nikdy nepodepsal, i když je ani podepsat nemůže) a systémová pomoc jihu.

Pokud by Česko mělo dost rozumu, tak si nyní vyhodnotí situaci, oddechne si, že aféru s kvótami ve zdraví přežilo, a pokusí se aktivně spolupracovat s Německem, Rakouskem, zbytkem Visegrádu a možná i dalšími partnery na rozvoji principu flexibilní solidarity.

Vysvětlete už Babišovi, o co jde

Česko by mělo mít velký zájem být aktivním hybatelem této debaty. Pokud nechceme přijímat žádné uprchlíky (jakkoliv i ten nejzarytější odpůrce migrantů asi v hloubi duše tuší, že pokud by se tak dělo podle našich bezpečnostních pravidel, vůbec by tu pár migrantů na vyluxovaném trhu práce nevadilo) a ani nechceme přispívat horentní sumy skrz Brusel, musíme přijít s vlastním řešením. Znovu platí ono „je potřeba jednat hned a nejlépe bez kvót“.

Česko má kvalifikované vojáky, policisty, překladatele, lékaře, administrativní pracovníky. Nedokázali bychom nabídnout Itálii a Řecku tyto experty ne po desítkách, ale v mnohem vyšších počtech? Nebo buďme ještě ambicióznější: Dokázali bychom třeba jižním státům nabídnout kompletní policejní a administrativní zajištění menšího záchytného tábora?

Stálo by to jistě spousty peněz, násobně více, než nyní přispíváme. Ale solidarita něco stojí. A je iluzí si myslet, že když solidaritu nenabídneme sami, že si o ní EU neřekne nějak jinak. Když Babiš tvrdí, že žádné finanční kompenzace nepřipadají v úvahu, zjevně absolutně nechápe souvislost, proč se v návrhu eurorozpočtu po roce 2020 objevují mezi nyní debatovanými podmínkami pro přidělování eur právě potíže s migranty.

Možností je tedy spousty, záleží jen, jak moc budeme umět skloubit unijní solidaritu s českým zájmem. V této chvíli jde hlavně o to, aby Česko naplno vlétlo do nového kola debaty o migrační politice EU a neutápělo se jen v samolibosti, jak to ta Mekrelová zase nezvládla.

Výsledkem by totiž opět byl jen nový evropský konsenzus, který nám zase nevyhovuje, protože ho aktivně dojednávali jiní. A Česko by se zas jen zbytečně ponořilo do svého oblíbeného mnichovanství, kdo co zase údajně ujednal o nás bez nás...

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy