Studie: Komoditní burza, nebo zákonem posvěcený kartel?
Pod nálepkou "burza" se nemusí vždy skrývat fungující trh se stovkami obchodníků a nejlepšími cenami.
Rozmohl se nám tu v posledních letech takový nešvar. Místo aby úřady nakupovaly energie otevřenou soutěží podle zákona o veřejných zakázkách, využívají hromadně výjimku pro komoditní burzy. Ta vychází z myšlenky, že nákup na burze je přirozeně konkurenční a efektivní. Platí to ale i v případě Českomoravské komoditní burzy, tedy přestavěného kina na okraji Kladna, kterým protečou ročně veřejné zakázky za zhruba 8 mld. Kč?
Sama burza tvrdí, že ano. Zadavatelé údajně na burze dosahují lepších cen a šetří i další náklady. V dnes publikované studii ukazujeme, že tato tvrzení nejspíše nejsou pravdivá. Z porovnání 400 zakázek na burze a mimo ni naopak plyne, že ceny dosažené na burze jsou stejné nebo horší, než v otevřených soutěžích. Navíc zadavatelé platí další poplatky burze a tzv. dohodcům, tedy zprostředkovatelským firmám bez kterých nelze na burze nakupovat.
Nejsou to ale ceny, které považujeme za nejproblematičtější. Obchody na burze vykazují velmi nízký stupeň konkurence - více než dvě třetiny zakázek si rozdělily společnosti CENTROPOL ENERGY a E.ON Energie, kdy každá z nich "ovládla" určité regiony v ČR aniž by jí druhá společnost konkurovala. Taková situace v otevřených soutěžích nemohla nastat - to proto, že podmínky vstupu na burzu jsou řádově 10-100x přísnější než do většiny těchto soutěží.
Více detailů se bohužel nedozvíme - burza výsledky zakázek nepublikuje. Ani zadavatel samotný se často nedozví, kdo se o zakázku vlastně ucházel a kolik nabídl. Stejně tak veřejnosti není známo jaké provize z obchodů dostává burza, kolik dostanou dohodci, jaké jsou podmínky vstupu na burzu. Ve srovnání s klasickou veřejnou zakázkou jsou tak burzy zcela neprůhledné.
Komoditní burzy mohou skutečně přinést do zakázek vyšší efektivitu. U nás se to ale zatím neděje. Zlepšení je potřeba hledat v razantním uvolnění podmínek vstupu na burzu, vyšší transparentnosti a kontrole fungování samotných obchodů. Studii dnes posíláme i ministru Mládkovi, který za fungování komoditních burz odpovídá - jeho ministerstvo bohužel dosud žádné vážné výhrady k fungování burzy nevzneslo. Změní se to?
Rozmohl se nám tu v posledních letech takový nešvar. Místo aby úřady nakupovaly energie otevřenou soutěží podle zákona o veřejných zakázkách, využívají hromadně výjimku pro komoditní burzy. Ta vychází z myšlenky, že nákup na burze je přirozeně konkurenční a efektivní. Platí to ale i v případě Českomoravské komoditní burzy, tedy přestavěného kina na okraji Kladna, kterým protečou ročně veřejné zakázky za zhruba 8 mld. Kč?
Sama burza tvrdí, že ano. Zadavatelé údajně na burze dosahují lepších cen a šetří i další náklady. V dnes publikované studii ukazujeme, že tato tvrzení nejspíše nejsou pravdivá. Z porovnání 400 zakázek na burze a mimo ni naopak plyne, že ceny dosažené na burze jsou stejné nebo horší, než v otevřených soutěžích. Navíc zadavatelé platí další poplatky burze a tzv. dohodcům, tedy zprostředkovatelským firmám bez kterých nelze na burze nakupovat.
Burza pro vyvolené za zavřenými dveřmi
Nejsou to ale ceny, které považujeme za nejproblematičtější. Obchody na burze vykazují velmi nízký stupeň konkurence - více než dvě třetiny zakázek si rozdělily společnosti CENTROPOL ENERGY a E.ON Energie, kdy každá z nich "ovládla" určité regiony v ČR aniž by jí druhá společnost konkurovala. Taková situace v otevřených soutěžích nemohla nastat - to proto, že podmínky vstupu na burzu jsou řádově 10-100x přísnější než do většiny těchto soutěží.
Více detailů se bohužel nedozvíme - burza výsledky zakázek nepublikuje. Ani zadavatel samotný se často nedozví, kdo se o zakázku vlastně ucházel a kolik nabídl. Stejně tak veřejnosti není známo jaké provize z obchodů dostává burza, kolik dostanou dohodci, jaké jsou podmínky vstupu na burzu. Ve srovnání s klasickou veřejnou zakázkou jsou tak burzy zcela neprůhledné.
Co teď?
Komoditní burzy mohou skutečně přinést do zakázek vyšší efektivitu. U nás se to ale zatím neděje. Zlepšení je potřeba hledat v razantním uvolnění podmínek vstupu na burzu, vyšší transparentnosti a kontrole fungování samotných obchodů. Studii dnes posíláme i ministru Mládkovi, který za fungování komoditních burz odpovídá - jeho ministerstvo bohužel dosud žádné vážné výhrady k fungování burzy nevzneslo. Změní se to?