Po týdenní dovolené – spíše bych ten týden měla nazvat prázdniny, protože jsem
opravdu nic nemusela (a ani nic nedělala) – jsem zjistila, že i přes návrat k
pracovnímu shonu jsou předpovědi počasí mojí opravdovou radostí.
Občas se mi stává, že před očima vidím ve skriptech synoptické meteorologie černě zvýrazněný text: „Předpověď počasí má své opodstatnění na 3 dny dopředu, na delší dobu než týden je nesmyslná“. Pravda je, že numerické předpovědní modely se stále zdokonalují, ale v podstatě tento text je pořád platný a s velkou pravděpodobností vždy platný bude. Jenže, jak se jim člověk má důsledně řídit...?! Tak schválně – kolik lidí se mě za poslední měsíc zeptalo jak bude zítra? Odhaduji, že jich byla tak desetina ze všech tazatelů….valnou většinu zajímalo počasí na 14 dnů dopředu a byli (jsou i tací), kteří se rovnou zeptají na předpověď na měsíc dopředu, nebo rovnou na sobotu odpoledne za pět neděl. Meteorolog je tak vlastně každodenně tlačen do dlouhodobých předpovědí ať si o jejich smysluplnosti myslí cokoliv.
Mají dlouhodobé předpovědi vůbec smysl?
Určitě jste si všimli, že dlouhodobé předpovědi = předpovědi na měsíc se vydávají třikrát měsíčně po dekádách – od 1.-10., od 11.-20. a 21.-31. dne daného měsíce. Schválně jsem si zpětně vyhodnotila úspěšnost výhledu počasí na měsíc za posledních 12 měsíců (červenec 2007 - červen 2008). Úspěšnost výhledu teplotních charakteristik daného měsíce – teplotně nad/pod/průměrný byla 75%, srážek ale nižší 60%.
Výhled počasí na první dvě dekády vychází z interpretace výsledků numerických modelů (například americký GFS poskytuje předpověď až na 21 dnů, ale její spolehlivost je pochopitelně velmi blízká nule). Předpověď třetí dekády je výsledkem analýzy historických průběhů počasí pro dané časové období s přihlédnutím ke klimatologickým modelům. Právě ta třetí dekáda kazí úspěšnost výhledu a pokud bychom se zaměřili pouze na její statistickou úspěšnost – výhled teplot klesá na 55%.
Jen taková rychlá rekapitulace. Za posledních 12 měsíců nejvíce svým teplým počasím vybočovaly leden a únor (leden byl nadprůměrný o 4,1 °C, únor o 3,4 °C). Naopak listopad byl v porovnání s dlouhodobým normálem let 1961-1990 chladnější o 1,3 °C. Z pohledu srážek pak vybočily září a listopad 2007 se srážkovými úhrny 224% resp. 154 % dlouhodobého normálu.
Své dilema dlouhodobých předpovědí jsem několikrát konzultovala s meteorologickými „matadory“. Jejich komentářem byl často jen lehký úsměv ve tváři. No, určitým uklidněním pro mne může být snad jen to, že po amerických meteorolozích jejich „zákazníci“ vyloženě vyžadují předpovědi na měsíce dopředu. V Anglii je k předpovědi připojena informace o její pravděpodobné úspěšnosti a uživatelé jsou s tím srozuměni.
A u nás ČR? Platí, že předpověď na delší dobu než týden je nesmyslná, jak praví první věta tohoto blogu, opravdu pojďme místo dlouhodobá předpověď říkat dlouhodobý VÝHLED počasí!!!!! Jejich úspěšnost se tím sice nezvýší, ale mě to možná trochu uleví na duši:-)