Musím se přiznat, že tento příspěvek mám rozepsaný už přes měsíc, často jsem do něj dopsala větu nebo dvě, uložila na flashku a nosila v kabelce z práce domů a z domova do práce, pořád dokola. Letošní hurikánová sezona totiž stále přinášela novinky.....
On to také není dobrý nápad, začít psát o hurikánech počátkem září, právě když je teplota oceánu pro jejich tvorbu ideální – kolem 26 °C. V porovnání s minulými sezonami byla ta letošní podle meteorologa Scotta Brauna z NASA hodně „bussy“. Ale pojďme od začátku - hurikánová sezona 2008 v Atlantiku začala 30. května tropickou bouří Arthur. Ta vznikla poměrně netradičním způsobem, když se zformovala ze zbytků jiné tropické bouře Alma, která vznikla ve východním Pacifiku, ale přes střední Ameriku „překročila“ do Mexického zálivu. S Arturem a Almou bylo spojováno i letecké neštěstí v honduraské metropoli Tegucigalpa. Za měsíc a 5 dní se zformoval hurikán Bertha a šlo o hurikán kategorie 3. V červenci následovala tropická bouře Cristobal, hurikán Dolly a v srpnu tropické bouře Edouard a Fay. Následoval medializovaný hurikán Gustav (3. stupeň podle Saffirovy-Simpsonovy stupnice). Gustav postupoval nad ostrovy v Mexickém zálivu, kde způsobil množství škod a ztrát na životech. Nejvíce pozornosti si ale vysloužil jeho „land fall“, neboli vstup nad pevninu USA, který se odehrál několik kilometrů na západ od New Orleans a dočkal se řady srovnání s Katrinou z roku 2005. Dál potom postupoval ze severozápadní Luisiany, přes východ Texasu nad Arkansas. Rychlost větru Gustava dosáhla rychlosti až 240 km/h. Následovaly hurikán Hanna a další hurikán 3. stupně Ike. Ten zasáhl zejména Haiti a americký Texas, kde vyvolal ještě větší škody než Gustav. Po něm ještě vznikla tropická bouře Josefinne, ale i nyní ještě existuje nebezpečí vzniku další bouře v Karibiku.
Z hlediska množství hurikánů a tropických bouří tak letošní sezona je spíše nadprůměrná, rekordní však zůstává prozatím rok 2005 se 14 bouřemi či hurikány. V posledních letech se pak často objevila řada zpráv o vlivu globálního oteplování právě na výskyt hurikánů. Objevily se však i názory proti. Často se zmiňuje, že hurikány jednoznačně způsobují stále větší škody. Nicméně, objevila jsem zajímavý článek vydaný v Natural Hazards revue v únoru 2008, který napsal Roger A. Pielke a kol., s názvem Normalized Hurricane Damage in the United States 1900-2005, jež toto tvrzení zpochybňuje. Autoři třídí a hodnotí hurikánové sezony i samotné hurikány za zmiňované období pomocí způsobených škod zohledňujících vliv inflace mezi jednotlivými roky. Z výsledků vyplývá, že neexistuje žádný trend. Některá období jsou „klidnější“,například 1970 až 1980, naopak dekáda let 1996-2005 vyšla Američany „pěkně draho“. Zajímavé je, že jako vůbec nejničivější bouře byla vyhodnocena Velká Maimská z roku 1926, která stála 157 miliard dolarů v dnešních cenách.
Zajímalo by vás pár dalších zajímavostí? Například 85 % všech škod způsobí hurikány 3., 4., a 5. stupně. Z hlediska měsíců je nejhorší září, které má na svědomí 52 % všech škod, následuje srpen s 31 % a říjen s 10 % škod.
…. No pokud se vypravujete do Jeseníků nebo Beskyd - potom ano! Na Šeráku od pondělního večera napadlo 17cm sněhu, na Lysé hoře 5cm. Chladné severovýchodní proudění, které přineslo už během druhého zářijového víkendu velké ochlazení, nás bude provázet nejméně do konce tohoto týdne. A sněhové vločky očekáváme v horských oblastech ještě během dnešního dne a čtvrtka.
Ochlazení ze dne na den, místy o více jak 12 °C, není u nás nic výjimečného – jen si vzpomeňte na letošní prázdninové propady teploty vzduchu, Ti starší určitě opráší vzpomínky na Silvestra 1978. Zarážející je spíše rozloha výrazného ochlazení, se kterým se setkáváme jak v Evropě střední, východní, jihovýchodní, západní a chladný vzduch se dostal i do Chorvatska. Zatímco ještě minulý týden se teplota vzduchu například ve Splitu pohybovala až na 30 °C, dnes je tam 18 °C. V Chorvatsku tak zřejmě nadobro končí letošní sezona.
Severovýchodní cyklonální situace, která přinesla toto ochlazení, se ve střední Evropě v září setkáváme s relativní četností jen kolem 4 %. Právě tato situace přinesla v úterý 16.9. průměrnou denní teplotu vzduchu v Praze-Libuši 7,3°C, tedy teplotu srovnatelnou z dlouhodobého hlediska s prvními listopadovými dny. Na vrcholcích Jeseníků a Beskyd se během celého dne teplota vzduchu nedostala nad bod mrazu. Numerické modely navíc předpovídají, že v nížinách máme ta nejchladnější rána teprve před sebou - ve čtvrtek a v pátek by nejnižší ranní teploty měly klesat k 0 °C. Výraznější oteplení je prozatím v nedohlednu - ještě včera to vypadalo, že nás ohřejí víkendové teploty okolo 17 °C, nakonec asi budeme rádi za denní maxima 14 °C. A na letní hodnoty si zřejmě budeme muset počkat až do jara 2009.
Jen pro srovnání - vloni začalo sněžit ještě skoro o 14 dnů dříve, ale v druhé polovině září se ještě oteplilo a přesně před rokem bylo 17.9. skoro jasno a letní teploty 25 °C. Zavzpomínejme také na podzim 2006, který byl tím nejteplejším od roku 1961. Průměrná teplota za měsíce září, říjen a listopad byla 10,8 °C, což je 2,6 °C nad dlouhodobým průměrem. Teplotní průměr zvedalo především září, které například do Prahy přineslo celkem 26 dnů, kdy byly odpolední teploty vyšší jak 20 °C, z toho 10krát se vyšplhaly až k letní hodnotě 25 °C. I říjen byl teplý a suchý s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 10,4 °C, což je o 2,1 °C vyšší než je jeho dlouhodobý normál a od roku 1961 se tak stal v pořadí pátým nejteplejším. Po prvních velmi chladných listopadových dnech 2006, kdy byla průměrná teplota až o 7 °C nižší než je dlouhodobý průměr 2,7 °C, se začalo postupně oteplovat. Od 8. listopadu se průměrné denní teploty pohybovaly 4 až 8 °C nad dlouhodobým normálem svými hodnotami odpovídaly druhé polovině října.
Zářijové počasí prostě může být velmi různorodé – letní i mrazivé. Přiznám se, že mě více vyhovuje ta první možná varianta, ale při té druhé se více „zapotím“.