Astronomické jaro sice letos přivítáme až 20. března, ale to meteorologické už doslova klepe na dveře – hovoříme o něm od 1. března. Na teploty nad 15 °C, které nám přinesl závěr února před 2 lety, sice v těchto dnech zcela určitě nedosáhneme, ale meteorologická zima, které zbývá několik posledních desítek hodin, jako by nám přece jen na svém úplném konci chtěla ukázat i svoji vlídnější tvář – při protrhané oblačnosti a 10 °C mám radost nějak více energie a radosti. Zároveň mám ale radost, že se zima 2009/10 svými extrémy v počasím zapíše také do statistik.
Každodenní předpověď počasí si totiž „užívám“ už šestou zimu a každá z nich má nějaký ten statistický zářez. Zima 2004/2005 přinesla výraznější sněžení až v únoru a na počátku března, kdy došlo k přechodu několika frontálních systémů, které přinesly vydatné sněžení i do nižších poloh. Celkové množství sněhu pak v horských oblastech místy dosáhlo do té doby rekordních hodnot za posledních cca 40 let, např. na Lysé hoře leželo 14. března 300 cm sněhu. Zima 2005/2006 byla vůbec tou nejdelší a na sníh nejbohatší za posledních 60 let. Mimořádné bylo především dlouhodobé setrvání sněhu právě až do druhé poloviny března. Podle měření na stanici Praha-Ruzyně byl březen 2006 s průměrnou měsíční teplotou 1,2 °C v pořadí desátým nejchladnějším od roku 1961. Zároveň byl březen na našem území velmi vlhký, přičemž bylo zaznamenáno na většině území 150 až 250 % běžného měsíčního srážkového úhrnu. „Letní“ zima 2006/2007 přinesla všechny tři zimní měsíce teplotně nadprůměrné a průměrná teplota za zimní období prosinec až únor byla nejvyšší za posledních 85 let.
V zimě 2007/2008 byl atypický leden - o +4,1 °C teplejší než dlouhodobý normál. Loňská zima s sebou přinesla pořádné mrazy - sice se dostavily až 26. prosince, ale poté vydržely až do 10. ledna. Výjimečná byla loňská zima také minimem slunečního svitu, kdy převládalo zataženo a slunce jsme zahlédli až na jaře.
Letošní zima se do tabulek zapíše délkou souvislé sněhové pokrývky v nižších a středních polohách. Škoda, že jsme nepřekonali zimu 1969/70, kdy ležela v nížinách souvislá sněhová pokrývka od listopadu do počátku dubna. Také výška sněhové pokrývky letos trhla rekord 17 let starý - na stanici Praha-Kbely 11. ledna s 38 cm sněhu. Teplotně je letošní zimní počasí srovnatelné se 60. a 70. léty 20. století, viz. tabulka.
Praha – Ruzyně -1.122009.-25.2.2010
Tak tuhle otázku si položil v průběhu posledních dní asi každý z nás. Musím se přiznat, že i já každý den s nadějí načítám výsledky globálních numerických modelů s dosahem okolo 2 týdnů s nadějí, že brzy ukáží nějaké příznivější vyhlídky počasí – alespoň tu teplotu vzduchu! Zatím to ale moc pozitivně nevypadá, nejméně do 20. února bude teplota vzduchu trvale zůstávat pod bodem mrazu a ani poté se žádné výrazné oteplení zřejmě konat nebude. Navíc bude převažovat velká oblačnost a v druhé polovině tohoto týdne bude opět na většině území sněžit. Musíme být trpěliví a počkat nejméně do března.
Jako by těch zatažených dnů od začátku roku nebylo dost – v Čechách se průměrná délka slunečního svitu pohybovala jen na 28 hodinách tj. 68 % dlouhodobého normálu. Ani se srážkami letošní leden nešetřil – v Jihomoravském kraji v průměru spadlo 53 mm, tj. 171% dlouhodobého normálu. No a teploty snad ani připomínat nemusím – největší zápornou odchylku od normálu jsme zaznamenali na severní Moravě – s průměrnou teplotou vzduchu -5,7 °C o 3,9 °C oproti dlouhodobému normálu.
Naštěstí v tom „zimním“ počasí nejsme sami – také v severní Americe si letos užívají přívaly sněhu, námrazy a nízké teploty. Přesto ale vyšla zpráva, že leden 2010 byl nejteplejším lednem za posledních 32 let, tedy alespoň na základě satelitních měření teploty nižší troposféry. Přitom je taková zima, jak je to možné? Asi mnohé napadne, že za to bude moci jižní polokoule a zejména tropická oblast Pacifiku a El Niňo. Jenže výrazně nadnormální byla i severní polokoule. Vysvětlením je totiž velký rozdíl mezi kontinenty a oceánem. Zatímco pevnina na severní polokouli je velmi chladná, oceán je naopak velmi teplý, což je zajímavé zejména v tom ohledu, že v letošní zimě téměř nedošlo k přechodům front od západu (od Atlantiku přes Evropu). Přiznám se, že nevím, ale nemohou uvedená fakta mít spolu souvislost?
A jak to bude vypadat dál? Predikce El Niňa předpokládá přechod k normálu, ale jak se to projeví na globální teplotě Země uvidíme, každopádně já bych ocenila alespoň mírné oteplení, lokální, u nás.