20. 05.

Půl metru sněhu v květnu, proč ne?!

Letošní průběh jarního počasí mnohé z nás zklamal. Ten, kdo se na jarní počasí chystal s předstihem (dieta, nákup letního šatníku, nový bazén na zahradu...), musí být asi i dost naštvaný, protože letošní rok prozatím přinesl pouze dva letní dny (a to 29. a 30.dubna). A jak to tak vypadá, v nejbližší době to tak i zůstane.

K počasí, které nabízí letošní květen, mě napadá citát: “Laik se diví -  odborník žasne”. Tím mám na mysli květnové povodně na Moravě a ve Slezsku způsobené extrémními srážkami, které přinesla několik dní nepohyblivá tlaková níže nad Ukrajinou a srážky byly zesíleny ještě střihem větru. Taková situace je totiž typická spíše pro letní měsíce (chcete-li letní povodně). Poslední květnové povodně se u nás datují k létům 2006 a 1872.

Dalším extrémem je půl metrová sněhová nadílka na Lysé hoře v druhé polovině května. Na nejvyšších vrcholcích českých hor se sice můžeme setkat se sněžením i v srpnu, většinou se však ale jedná o několika centimetrový sněhový poprašek. Ale 50 cm sněhu je už přece jen pořádný příděl sněhu! Za posledních 10 let sice sněhová pokrývka na Lysé hoře ležela v letech 2009, 2006, 2005 a 2004, ale nedosahovala takové výšky. Nejvíce sněhu jsme mohli naměřit v roce 2005 9. května 20 cm. Díky teplému severovýchodnímu proudění, které nás bude provázet od čtvrtka, sníh bude rychle odtávat.

Zmínit musím také výrazně podprůměrné teploty – ve středu 19. května se v Praze-Libuši průměrná denní teplota pohybovala na 7,8 °C, což odpovídá konci března. Na konci týdne se sice přechodně oteplí a odpolední teploty vystoupí na 21 °C, ale i závěr května přinese podprůměrné teploty.

P.s. Ještě se musím podělit alespoň o jeden z desítek e-mailů od Vás, za které moc děkuji.  Dobrý den, prosím vás bude ještě letos svítit slunce a bude teplo? Jsem soukromý zemědělec a mám chuť všechnu zeleninu vytrhat a všechna práce se sázením, byla zbytečná, neboť nic neroste. Je normální toto říjnové počasí v květnu? Ve vašem výhledu jsou zase jenom mraky a mraky...

10. 05.

Ledoví muži v číslech

Tento týden asi mnohým z nás neuniknou v kalendáři tzv. Ledoví muži - známí Pankrác, Servác a Bonifác. Z každé takovéto povětrnostní singularity, tedy odchylky „plynulého chodu počasí“ během roku, se upřímně raduji. A to jednak proto, že jsou v Česku stále „živé“ a za druhé je správný čas zapnout statistiku a trošku si ty singularity nebo pranostiky ověřit.

Více »

04. 05.

Ovlivnil sopečný popel nad střední Evropou úspěšnost předpovědi počasí?

Podle vědeckých studií (např. Oman et al. (2008), Svoboda (1986), Soden et al. (2002)) mohou velké sopečné erupce ovlivnit klima i v následujících 12 měsících. Například po erupci indonézské sopky Tambora v dubnu 1815, poklesly v Londýně následující léto průměrné teploty o 2 až 3 °C oproti dlouhodobému průměru. Ovlivnil ale výbuch sopky počasí přímo v kritických dnech, kdy byla zastavena letecká doprava? Teoreticky o tom uvažovat lze: bylo jasno, bez přechodu frontálních systémů a tak prach odrážející sluneční záření již před jeho dopadem na povrch země mohl ovlivnit radiační bilanci. Avšak okamžitý vliv například na teplotu vzduchu je obtížné kvantifikovat, respektive vůbec prokázat.
Na padlo mne však ještě něco jiného, mohl sopečný prach ovlivnit úspěšnost předpovědi počasí, kterou jsme vydávali v Meteopressu ve dnech, kdy byl sopečný popel nad naším územím pozorován – zejména pak teplotu vzduchu? Operativní meteorologické modely totiž s vlivem sopečného prachu v reálném čase nepracují a tak by jimi předpovězená teplota vzduchu mohla být oproti skutečnosti o něco vyšší a to za již zmíněného předpokladu, že se do atmosféry dostalo tolik sopečného prachu a sulfátového aerosolu vzniklého z SO2, aby odrážel část přicházejícího slunečního záření a zemský povrch byl tak byl méně zahříván.

Sopečný popel se na naše území dostal v pátek 16. dubna a během večera byl pozorován nad našim územím ve výškách 6 až 11 km, během víkendu 17. a 18. dubna sopečný popel pozvolna sestupoval do nižších poloh. Během noci na čtvrtek tj. 22. dubna už sopečný popel nad našim územím pozorován nebyl. Teplotu vzduchu tedy mohl sopečný prach v ovzduší teoreticky snížit v období od 16. do 20. dubna. Předpovídané (model WRF a GFS) a pozorované teploty v uvedeném období jsou v následující tabulce.

Skutečné naměřené odpolední maximální teploty vzduchu se v tomto období pohybovaly o 1 až 2 °C níže než předpokládaly výstupy modelů, viz tabulka. Také naměřené ranní nejnižší teploty byly (kromě 16.dubna, kdy je ještě sopečný popel nemohl ovlivnit) nižší o 1 až 2 °C oproti předpovídaným hodnotám.

Předpověď teploty vzduchu se tedy v tomto období od naměřené teploty lišila, ale do jaké míry se na tom podílí nepřesnost numerického modelu na jedné straně a sopečný popel v ovzduší na straně druhé, je otázka. Pokud bychom však vyhodnotili úspěšnost předpovědí modelů v první polovině měsíce, ještě před výbuchem sopky, pak typicky nadhodnocovaly o 1 °C. Lze se domnívat, že pokud by rozdíl v chybě předpovědi mezi obdobím bez výskytu a s výskytem prachu byl výrazný, mohlo by se jednat o vliv sopečného popela, navíc rozdíl v úspěšnosti by se mohl (při velkém zjednodušení) považovat za okamžitý vliv popela na počasí v daných dnech. Z výše uvedeného však vyplývá, že zjištěné rozdíly nejsou nijak prokazatelné a pokud tedy teplota byla přítomností sopečného prachu ovlivněna, jednalo se nejvýše o desetinky stupně Celsia.