….tak nějak se dá v krátkosti shrnout výsledek sezónní předpovědi britského Metoffice (www.metoffice.uk.com) na červenec a srpen. Popravdě řečeno interpretace výstupu by měla být spíše taková, že šance na to, že léto bude teplotně nadprůměrné a srážkově chudé je vyšší než šance toho, že tomu bude naopak.

Nicméně pokud se předpověď vyplní potom by šlo již o 12 za sebou jdoucích teplotně nadprůměrných měsíců v řadě. Vysoké teploty vzduchu jsem až donedávna odůvodňovala jen synoptickou situací – v zimě a na jaře bylo teplo, protože do střední Evropy proudil teplý vzduch od jihu nebo východu. Pak jsem zkusila spočítat kolikrát byl v poslední době překročen teplotní rekord v pražském Klementinu a výsledky jsou poměrně zajímavé.
Klementinská meteorologická stanice je díky své dlouhé řadě pozorování počasí považována za unikát v celé střední Evropě a dnes, kdy se stále častěji hovoří o změně klimatu, představuje více než 250-letá řada měření ojedinělý zdroj informací. Pokud vyhodnotíme teplotní rekordy, tj. extrémní teploty naměřené od roku 1775, zjistíme, že teplotní maxima byla velmi často zaznamenána v posledních dvou desetiletích. Od roku 2000 do roku 2006 bylo v pražském Klementinu překonáno celkem 50 teplotních rekordů - doposud nejvyšší zaznamenané teploty. Nejvíce jich padalo v zimě, konkrétně v lednu 2002 a v únoru 2004. Také v květnu 2003 byl teplotní rekord naměřen hned třikrát.
V letech 1990 až 1999 bylo zaznamenáno celkem 50 dosud platných teplotních rekordů. Nejvíce jich znovu padalo v zimě (v lednu v roce 1991 a v únoru 1993 a 1999). Pro srovnání za stejné časové období o 100 let dříve 1890 až 1906 je dosud v platnosti pouhých 10 rekordů, z let 1790 až 1806 potom celkem 18. Od počátku letošního roku 2007 padl teplotní rekord v pražském Klementinu už 4x a ve všech případech to bylo opět v lednu (1.,10.,19.,21.). Tato čísla určitě „potěší“ zastánce klimatické změny, jejich výklad však nesmí zapomenout na další významné faktory, jako například způsob měření. Pokud se totiž půjdete podívat na dvůr Klementina, nenajdete zde klasickou meteorologickou budku ve 2 m nad zemí, ale budete se muset podívat nahoru do druhého patra budovy, kde je budka atypického tvaru umístěna na stěně budovy. A právě umístění stanice výrazně ovlivňuje měření. U Klementina se totiž také výrazně projevuje tzv. tepelný ostrov města. Lidská činnost v městském prostředí produkuje množství tepla, asfalt se rychleji zahřívá a výsledkem jsou ve velkých městech vyšší teploty než v okolí. Přitom jak Praha rostla, rostl i efekt tepelného ostrova a množství teplotních rekordů.