Vzpomináte? Přesně před rokem udeřily ničivé přívalové povodně
Konečně “klidný” týden, tak přesně takto jsem si pro sebe zhodnotila počasí těchto dnů - žádné nebezpečné meteorologické jevy, tropické teploty, extrémní srážky.... Naprosto opačně tomu bylo před rokem - to začaly řádit přívalové (bleskové ) povodně, které se vyskytly na různých místech v celé České republice. od 22. června do 3. července. Tento blog je takovým jejich připomenutím.
Proč se přívalové povodně vůbec vyskytly?
Na vině byla tzv. synoptická situace, kdy počasí v Evropě střední ovlivňovala mohutná tlaková níže nad jihovýchodem Evropy, kolem které k nám proudil vzduch nasycený vodní parou ze Středozemního a Černého moře. Odborně se tato situace nazývá východní cyklonální a typické setrvání této situace jsou 3 až 4 dny. Na území Česka není tato situace ničím vyjímečná, tentokrát se ale do historie zapíše ve své délce trvání – a to celých 12 dnů. Nad severní Evropou ji totiž bránila tlaková výše, která neumožňovala její posun od jihovýchodu. Ještě vzpomeňme na vysoké teploty a vysokou vlhkost vzduchu, která v noci dosahovala 90 až 95 % (běžné letní hodnoty dosahují 40 až 50 %).
Kde všude přívalové povodně udeřily?
V období od 20. června do 6. července 2009 se na území ČR každodenně vyskytovaly srážky, v tomto období byly nejvíce přívalovými povodněmi zasaženy oblasti Novojičínska, jižních Čech, Jesenicka, Děčínska, Fulnecka a Vysočiny. Zaznamenávané srážkové úhrny dosahovaly v horských oblastech více než 50 mm za den. Vůbec nejvyšší celkový srážkový úhrn (od 21.6. do 6.7. 2009) byl zaznamenán na stanici Filipova Huť na Šumavě 331,3 mm. Nejvyšší jednodenní srážkové úhrny byly zaznamenány ve stanici Bělotín 123 mm a Hodslavice 120 mm.
Jsou přívalové povodně důsledkem klimatické změny?
Tak to byla jedna z nejvíce frekventovaných otázek. Intenzivní bouřky a přívalové povodně se většinou vyskytují v teplých letních měsících. V důsledku klimatické změny a vzrůstající průměrné teplotě vzduchu se tedy může zdát, že přívalových povodní s katastrofickými důsledky bude přibývat. Ale nemůžeme dělat jednoznačné závěry. Z historických záznamů je patrné, že se přívalové povodně vyskytovaly v minulosti i v chladnějších obdobích, př. 25. a 26. května 1872 na přítocích Berounky a Ohře, 23. května 1908 povodí Doubravy a 18. srpna 1985 na Novojičínsku.
P.s. Po výše popsaných řádncích si začínám v dnešním slunečném, klidném a meteorologicky nudném počasí libovat!
Proč se přívalové povodně vůbec vyskytly?
Na vině byla tzv. synoptická situace, kdy počasí v Evropě střední ovlivňovala mohutná tlaková níže nad jihovýchodem Evropy, kolem které k nám proudil vzduch nasycený vodní parou ze Středozemního a Černého moře. Odborně se tato situace nazývá východní cyklonální a typické setrvání této situace jsou 3 až 4 dny. Na území Česka není tato situace ničím vyjímečná, tentokrát se ale do historie zapíše ve své délce trvání – a to celých 12 dnů. Nad severní Evropou ji totiž bránila tlaková výše, která neumožňovala její posun od jihovýchodu. Ještě vzpomeňme na vysoké teploty a vysokou vlhkost vzduchu, která v noci dosahovala 90 až 95 % (běžné letní hodnoty dosahují 40 až 50 %).
Kde všude přívalové povodně udeřily?
V období od 20. června do 6. července 2009 se na území ČR každodenně vyskytovaly srážky, v tomto období byly nejvíce přívalovými povodněmi zasaženy oblasti Novojičínska, jižních Čech, Jesenicka, Děčínska, Fulnecka a Vysočiny. Zaznamenávané srážkové úhrny dosahovaly v horských oblastech více než 50 mm za den. Vůbec nejvyšší celkový srážkový úhrn (od 21.6. do 6.7. 2009) byl zaznamenán na stanici Filipova Huť na Šumavě 331,3 mm. Nejvyšší jednodenní srážkové úhrny byly zaznamenány ve stanici Bělotín 123 mm a Hodslavice 120 mm.
Jsou přívalové povodně důsledkem klimatické změny?
Tak to byla jedna z nejvíce frekventovaných otázek. Intenzivní bouřky a přívalové povodně se většinou vyskytují v teplých letních měsících. V důsledku klimatické změny a vzrůstající průměrné teplotě vzduchu se tedy může zdát, že přívalových povodní s katastrofickými důsledky bude přibývat. Ale nemůžeme dělat jednoznačné závěry. Z historických záznamů je patrné, že se přívalové povodně vyskytovaly v minulosti i v chladnějších obdobích, př. 25. a 26. května 1872 na přítocích Berounky a Ohře, 23. května 1908 povodí Doubravy a 18. srpna 1985 na Novojičínsku.
P.s. Po výše popsaných řádncích si začínám v dnešním slunečném, klidném a meteorologicky nudném počasí libovat!