Počasí: Zpocenej jak vrata vod chlíva
„Jsem zpocenej jak vrata vod chlíva“, to vždycky říkal dědeček když se potil za horkých letních dnů při tom, když pobíhal na zahrádce od brambor k třešním a od okurek k rajčatům. Táta zas říkal, že je jako v prádelně. Dnešek (pondělí 25.6.) bude přesně takovým dnem, na zpocení a poté schlazení pěknou sprškou.
Asi si každý všiml, že někdy je 30 °C docela snesitelných, jindy ale člověk horkem doslova padá. Na vině je samozřejmě vlhkost vzduchu, suchý vzduch je v tomto případě snesitelnější, než vlhký, alespoň pro Evropany. Napadá mne taková zajímavost: koloniální britská armáda vždy vykazovala vyšší úmrtnost v Indii, než třeba v severní Africe. Důvodem byl módní střih vojenských uniforem a právě vlhkost vzduchu při vysokých teplotách. Upnuté uniformy a vysoká vlhkost ztěžovala chlazení lidského organismu, ten se přehříval a byl obecně méně odolný. Ještě zajímavější je, že nejhůře klima v tomto dopadalo na manželky britských důstojníků doprovázejících manžele ve službě. Na vině byla tehdejší móda korzetů, těžkých a svazujících šatů a společenské konvence. Odložit šaty a obléci něco pohodlnějšího bylo nepředstavitelné, a zatímco páni důstojníci klimatu zdárně vzdorovali konzumací whisky a brandy, která jim rozšiřovala cévy a rychlejší oběh krve přeci jen organismus chladil, jejich manželkám byl tento způsob „chlazení“ zapovězen.
Ne vždy zkrátka teplota, kterou vidíte na teploměru odpovídá tomu, jak ji vnímáme na vlastní kůži. Takzvaná „pocitová teplota“ je v horkých dnech zvyšována právě větší vlhkostí vzduchu. Naopak vítr pocitovou teplotu výrazně snižuje, což je asi nejcitelnější při nízkých teplotách blízko 0 °C. V USA je pocitová teplota poměrně běžným údajem uváděným v meteorologických předpovědích. Její přesné určení není úplně snadné, řekla bych však, že nebude dlouho trvat a podobná informace se začne prosazovat i v Evropě.
Dnes odpoledne díky velké vlhkosti vzduchu se budeme asi cítit přesně jako „vrata vod chlíva“ v noci nás v Čechách ale pěkně ochladí bouřky s intenzivními srážkami. Několik příštích dnů pak asi budeme na teplíčko s láskou vzpomínat až budeme sahat do skříně pro něco s dlouhým rukávem.
Asi si každý všiml, že někdy je 30 °C docela snesitelných, jindy ale člověk horkem doslova padá. Na vině je samozřejmě vlhkost vzduchu, suchý vzduch je v tomto případě snesitelnější, než vlhký, alespoň pro Evropany. Napadá mne taková zajímavost: koloniální britská armáda vždy vykazovala vyšší úmrtnost v Indii, než třeba v severní Africe. Důvodem byl módní střih vojenských uniforem a právě vlhkost vzduchu při vysokých teplotách. Upnuté uniformy a vysoká vlhkost ztěžovala chlazení lidského organismu, ten se přehříval a byl obecně méně odolný. Ještě zajímavější je, že nejhůře klima v tomto dopadalo na manželky britských důstojníků doprovázejících manžele ve službě. Na vině byla tehdejší móda korzetů, těžkých a svazujících šatů a společenské konvence. Odložit šaty a obléci něco pohodlnějšího bylo nepředstavitelné, a zatímco páni důstojníci klimatu zdárně vzdorovali konzumací whisky a brandy, která jim rozšiřovala cévy a rychlejší oběh krve přeci jen organismus chladil, jejich manželkám byl tento způsob „chlazení“ zapovězen.
Ne vždy zkrátka teplota, kterou vidíte na teploměru odpovídá tomu, jak ji vnímáme na vlastní kůži. Takzvaná „pocitová teplota“ je v horkých dnech zvyšována právě větší vlhkostí vzduchu. Naopak vítr pocitovou teplotu výrazně snižuje, což je asi nejcitelnější při nízkých teplotách blízko 0 °C. V USA je pocitová teplota poměrně běžným údajem uváděným v meteorologických předpovědích. Její přesné určení není úplně snadné, řekla bych však, že nebude dlouho trvat a podobná informace se začne prosazovat i v Evropě.
Dnes odpoledne díky velké vlhkosti vzduchu se budeme asi cítit přesně jako „vrata vod chlíva“ v noci nás v Čechách ale pěkně ochladí bouřky s intenzivními srážkami. Několik příštích dnů pak asi budeme na teplíčko s láskou vzpomínat až budeme sahat do skříně pro něco s dlouhým rukávem.