Sázíte na počasí?
Já teda ne! Ale poznám, když některý deník nebo rádio vyhlásí soutěž, která se počasí, případně klimatu dotýká. Ne, že bych měla čas jejich frekvenci sledovat nebo se snad účastnit, ale po každém vyhlášení nějaké té ankety se leknu plné e-mailové schránky. Je docela humorné dostat tolik mailů se stejnou otázkou. Někteří tazatelé se přitom důvod otázky snaží maskovat - někdo napíše, že se jen tak náhodou zamyslel nad “problematikou” počasí, jiný to nutně potřebuje do školy.... a jen hrstka tazatelů přizná, že zkrátka chtějí vyhrát. Ty první jmenované skupiny ujišťuji, že soutěží se opravdu neúčastním a důvod dotazu tak není třeba zastírat. Pro všechny ale mám nepříjemnou zprávu, na takové maily neodpovídám. Stejně odpověď na to jak bude za měsíc nebo za dva není možná! Ostatně si myslím, že jediný případ, kdy se meteorologové a rosničky pokoušeli o “předpověď” s takto dlouhým předstihem, byla jen zábavná anketa na Medarda, kterou kdysi pořádala jedna česká televize. I tady šlo hlavně o zábavu.
To, že je letošní září teplotně podprůměrné, v některých dnech i výrazně, pocítil na vlastní kůži snad každý, kdo včas nevytáhl teplé věci ze skříně. Když jsem také nedávno na procházce s kočárkem mrzla, zapátrala jsem v paměti a uvědomila si, že měsíc září je v poslední době chladné, podprůměrné nějak často, častěji než ostatní měsíce. Za posledních 10 let jich bylo pět podprůměrných, zatímco ostatní měsíce byly podprůměrné jednou až třikrát. Samozřejmě, že toto lze vysvětlit shodou náhod. Ale nedalo mi to a prošla jsem si historické měsíční záznamy z Klementina. Poměr počtu případů, kdy bylo září nižší resp. vyšší než průměr od roku 1770 je pochopitelně půl na půl (statistické rozložení odchylek je takzvaně normální, takže se nedalo nic jiného čekat, stejně jako u ostatních měsíců). Zajímavé ale je, že u září je rozdíl mezi průměrem vypočítaným z celé řady od roku 1770 a průměrem mezi lety 1961-1990, který je běžně používán, nejmenší ze všech měsíců. Příčinu tohoto faktu vysvětlit nedovedu, ale znamená to, že zatímco u jiných měsiců v průměru máme teplejší podmínky než naši předkové na konci 18. a v 19. století, září je vlastně pořád skoro stejné.
To, že je letošní září teplotně podprůměrné, v některých dnech i výrazně, pocítil na vlastní kůži snad každý, kdo včas nevytáhl teplé věci ze skříně. Když jsem také nedávno na procházce s kočárkem mrzla, zapátrala jsem v paměti a uvědomila si, že měsíc září je v poslední době chladné, podprůměrné nějak často, častěji než ostatní měsíce. Za posledních 10 let jich bylo pět podprůměrných, zatímco ostatní měsíce byly podprůměrné jednou až třikrát. Samozřejmě, že toto lze vysvětlit shodou náhod. Ale nedalo mi to a prošla jsem si historické měsíční záznamy z Klementina. Poměr počtu případů, kdy bylo září nižší resp. vyšší než průměr od roku 1770 je pochopitelně půl na půl (statistické rozložení odchylek je takzvaně normální, takže se nedalo nic jiného čekat, stejně jako u ostatních měsíců). Zajímavé ale je, že u září je rozdíl mezi průměrem vypočítaným z celé řady od roku 1770 a průměrem mezi lety 1961-1990, který je běžně používán, nejmenší ze všech měsíců. Příčinu tohoto faktu vysvětlit nedovedu, ale znamená to, že zatímco u jiných měsiců v průměru máme teplejší podmínky než naši předkové na konci 18. a v 19. století, září je vlastně pořád skoro stejné.