Vánoce se blíží a zatím to vypadá, že by lotos mohly být bílé! A to i v Praze..... Po sedmi letech. Když se řekne Štědrý den, představím si vánoční ubrus, maminčiny vosí hnízda a pak hned bílou sněhovou peřinu. Prostě v mých představách sníh k Vánocům patří a to i přes to, že jsem si ho na Štědrý den v Praze za svůj život mohla užívat pouze 8x. Ačkoliv moji rodiče si vzpomínají na to, že za jejich dětství byl sníh na Vánoce vlastně pravidelně, podle dat to vypadá, že jde spíše o příjemnou asociaci Vánoc a sněhu, ale ve skutečnosti na tom nebyli o moc lépe.

Schválně se podívejme do historie pražského Klementina, kde se měří souvislé teplotní řady od roku 1775 a srážkové od 1804. Bílé, mrazivé, ladovské Vánoce nenajdeme také zrovna moc často a to i přes to, že se dvěstěletý teplotní normál v období 24.-26. prosince v pražském Klementinu pohybuje kolem bodu mrazu, na Štědrý den je to přesně nula.

V poslední čtvrtině 18. století byly vánoční svátky 12x teplotně nadprůměrné a 9x podprůměrné. Nejchladněji bylo na svátky v roce 1798 s arktickými denními teplotami mezi –11 až -15 °C a ranním minimem –22 °C. Naopak v roce 1796 bylo nejtepleji - na Štědrý den se rtuť teploměru zastavila až na 11 °C. V kronikách je také často zmiňován přelom let 1788/89 se 13. arktickými dny od 27. prosince do 8. ledna.

Když budeme pokračovat statistikou i v 19. století, potom bylo 44 Vánoc teplotně nadprůměrných a 26 podprůměrných. Bílé Vánoce v Praze byly 32 let, z toho na Štědrý den sněžilo ve 27mi případech, v 5ti případech pak ležel v Praze starý sníh. Přes 15 cm sněhu v pražském Klementinu leželo pouze v letech 1829,1870 a 1884.

Poslední opravdu bílé Vánoce na celém území Česka, kdy i v nižších polohách leželo několik desítek centimetrů sněhu byly v roce 2001. Takže si letos na Štědrý den nadělejte fotky, abyste mohli svým dětem a vnukům dokladovat svoje vzpomínky na bílé Vánoce.