V rámci svého doktorandského studia jsem se také lehce dotkla tématu klimatická změna a její dopady v praxi, a rovnou se přiznám, že to bylo pouze díky tomu, že jsem potřebovala napsat opravdu dobrý impaktový článek do zahraničního časopisu. Téma klimatické změny v posledních letech přece frčí, obzvlášť pokud ji smíchám s jejím dopadem na zemědělské výnosy.

K dispozici jsem měla výnosy (t/ha) údolní louky od roku 1967, všechny klimatologické charakteristiky tohoto území a výstupy globálního cirkulačního modelu Hadleyho centra HADCM3, který byl vyhodnocen jako vhodně vystihující klimatické charakteristiky na území ČR, při uvažování dvou různých emisních scénářů: A2 (pesimističtější vývoj) a B2 (optimističtější varianta vývoje). Pro ně byly stochastickým generátorem počasí (LARS-WG) vytvořeny 200leté řady teploty a srážek odpovídající současnému a změněnému klimatu k roku 2050 a 2080. Teď už jen zbývá vyhodnocení a potvrzení těch nejhrůznějších scénářů klimatické změny. Ale nic takového se nekonalo. Jako správný student prahnoucí po potvrzujícím statisticky průkazným výsledku, že se výnosy lučních porostů v důsledku změny klimatu sníží až o 30 % jsem postupně začala z původní škály let vybírat jen ty s extrémními srážkami a teplotami a hladinu významnosti posunovat z 1 % na 5 %. A výsledek stejně nebyl průkazný.

Dneska, když celé dopoledne mezi s sebou porovnávám jednotlivé meteorologické modely, za účelem vytvořit pravděpodobnostní předpověď počasí na následující měsíc, a modely se poměrně hodně rozchází v předpovědích už na 7 den, napadá mě, s jakými daty a přesnými vstupy pracují klimatické scénáře HADCM3 a jak přesné jsou jeho výstupy? Nebo ještě lépe: Kolik příznivců klimatické změny si někdy na svém počítači otevřely meteorologické a klimatologické modely. Osobně mám zkušenost s tím, že něco jiného predikce, jakkoliv sofistikovaného, modelu a něco jiného je realita. Úspěšnost modelů v předpovědi klimatických charakteristik za dva či tři měsíce je v současnosti stále velmi nízká. Důležité, ale je, že je vyhodnocována, neboli „validována“. Nic takového u scénářů klimatické změny není možné. Veškeré debaty o tom, jak bude klimatická změna skutečně vypadat mají „kvantitativní“ smysl tak za dvacet let, až budeme moci zhodnotit, jak úspěšné byly predikce dnešních klimatických scénářů pro období let 2000 až 2025. Pak budeme mít skutečně jednoznačné argumenty. Do té doby je jakýkoliv názor na spolehlivost scénářů otázkou pouze a jedině přesvědčení…a to nemůže být důvodem k jakékoliv diskriminaci jeho zastánce. Ano, chápete správně pobouřil mě titulek blogu pana Beránka.
Nepopírám, že zemské klima se mění, stejně jako už po miliardy let. Přispívá k tomu člověk? Určitě ano, ale nikdo neví jakou přesně mírou, může to být 1 nebo 99 %. Na tuto otázku dosud neodpověděl ani "konsensus" IPCC. Na závěr jen ještě dodám, že všechny elektrické spotřebiče u mne doma jsou v kategorii A+, bazén nemám a tedy ho nevyhřívám (jako Al Gore), doma větrám otevřeným oknem, nikoliv klimatizací, PET lahve recykluji, neboli: sama u sebe jsem začala…