Teplota na slunci vers. ve stínu
Tak nám udeřily tropy. V pondělí a úterý se teploty leckde vyšplhaly až nad 35 °C. To jsou oficiální hodnoty, jenže váš teploměr ukazoval až 46 °C, tak jak to tedy je? Bylo 46 °C, nebo 35 °C. Pro meteorologa bylo samozřejmě 35 °C. Ve vašem případě, záleží jen a jen na vašem rozhodnutí, jakou teplotu vezmete za tu skutečnou, která vás při pobytu venku sužovala.
Možná Vás napadlo, jak to asi meteorologové dělají, že se po světě pohybují výhradně ve výšce 2 m nad travnatým povrchem uzavřeni ve větrané bílé budce? Nebo chodí po ulici jako my? A jestli ano, proč nechtějí připustit, že včera v půl čtvrté váš teploměr, který máte vyzkoušený a měří naprosto přesně, na Palackého náměstí ukázal těch zatracených 46 °C. A, že tam těch 46 °C bylo, to můžete odpřísáhnout, protože jste cítili na vlastní kůži.
Meteorologové používají teplotu ve stínu a mají k tomu dobrý důvod proč neměřit na slunci. (Pozor na podstatný lingvistický rozdíl mezi „teplotou na slunci“ a „teplotou na Slunci“ - faktický rozdíl dosahuje přibližně 6000 °C). Dosud neexistuje metodika měření teploty vzduchu, který je vystaven přímému slunečnímu záření, takže vzájemné porovnávání měřených hodnot na různých místech není možné. A to ani při použití elektronických teploměrů, u nichž logicky odpadá vliv různého zahřívání použité měřící tekutiny. Nikdo, ale nemůže zpochybnit fakt, že na lidský organismus mimo stín a na asfaltu působí větší teplota, než je ta naměřená ve standardní meteorologické budce. Může to být o několik jednotek, až desítek °C více.
„Skutečná teplota vzduchu“ je totiž právě teplota, kterou vzduch má. Nebo je snad vzduch nad asfaltem méně skutečný než vzduch nad trávníkem, nebo vzduch v lese, a je snad jejich teplota neskutečná? Ne, prostě ve městě bude vždy tepleji, než v lese.
Meteorologové potřebují pro modely a vyhodnocování standardizované, vzájemně porovnatelné hodnoty, proto měří v meteorologických budkách. Jinak objektivně měřit zkrátka neumíme. Také se ale od žádného meteorologa nedozvíte předpověď teploty na přímém slunci. Pokud jste však včera na dvorku na teploměru měli 45 °C na nezastíněném místě, nikdo rozumný vám to vyvracet, doufám, nebude. Pokud totiž na přímém slunci pracujete, potíte se podle toho, jak na vás záření a atmosféra „skutečně“ působí, budka, nebudka, vzorec, nevzorec ... Prostě teoretická meteorologie si někdy skutečnost musí trochu zjednodušit, atmosféra je totiž příliš složitý systém. Já osobně samozřejmě používám hodnoty naměřené v meteorologické budce, jinak však před teorií dávám přednost skutečnosti, a co vy? Kolik včera bylo stupňů pro Vás? ;-)
Možná Vás napadlo, jak to asi meteorologové dělají, že se po světě pohybují výhradně ve výšce 2 m nad travnatým povrchem uzavřeni ve větrané bílé budce? Nebo chodí po ulici jako my? A jestli ano, proč nechtějí připustit, že včera v půl čtvrté váš teploměr, který máte vyzkoušený a měří naprosto přesně, na Palackého náměstí ukázal těch zatracených 46 °C. A, že tam těch 46 °C bylo, to můžete odpřísáhnout, protože jste cítili na vlastní kůži.
Meteorologové používají teplotu ve stínu a mají k tomu dobrý důvod proč neměřit na slunci. (Pozor na podstatný lingvistický rozdíl mezi „teplotou na slunci“ a „teplotou na Slunci“ - faktický rozdíl dosahuje přibližně 6000 °C). Dosud neexistuje metodika měření teploty vzduchu, který je vystaven přímému slunečnímu záření, takže vzájemné porovnávání měřených hodnot na různých místech není možné. A to ani při použití elektronických teploměrů, u nichž logicky odpadá vliv různého zahřívání použité měřící tekutiny. Nikdo, ale nemůže zpochybnit fakt, že na lidský organismus mimo stín a na asfaltu působí větší teplota, než je ta naměřená ve standardní meteorologické budce. Může to být o několik jednotek, až desítek °C více.
„Skutečná teplota vzduchu“ je totiž právě teplota, kterou vzduch má. Nebo je snad vzduch nad asfaltem méně skutečný než vzduch nad trávníkem, nebo vzduch v lese, a je snad jejich teplota neskutečná? Ne, prostě ve městě bude vždy tepleji, než v lese.
Meteorologové potřebují pro modely a vyhodnocování standardizované, vzájemně porovnatelné hodnoty, proto měří v meteorologických budkách. Jinak objektivně měřit zkrátka neumíme. Také se ale od žádného meteorologa nedozvíte předpověď teploty na přímém slunci. Pokud jste však včera na dvorku na teploměru měli 45 °C na nezastíněném místě, nikdo rozumný vám to vyvracet, doufám, nebude. Pokud totiž na přímém slunci pracujete, potíte se podle toho, jak na vás záření a atmosféra „skutečně“ působí, budka, nebudka, vzorec, nevzorec ... Prostě teoretická meteorologie si někdy skutečnost musí trochu zjednodušit, atmosféra je totiž příliš složitý systém. Já osobně samozřejmě používám hodnoty naměřené v meteorologické budce, jinak však před teorií dávám přednost skutečnosti, a co vy? Kolik včera bylo stupňů pro Vás? ;-)