Když jsme se poslední květnový víkend s kolegou v práci sázeli o to, kolik centimetrů sněhu napadne na Šumavě (mimochodem 20 cm netipoval ani jeden z nás), s úsměvem na rtech jsme konstatovali, že jsme letos v počasí nezažili ještě pořádnou povodeň a tropické teploty, jinak snad už všechno (sněhovou kalamitu, jarní bouřky, málo slunečního svitu, zasněžené Velikonoce, dlouhou zimu aj.) Numerické modely sice v tu chvíli už naznačovaly, že přelom května a června bude hodně deštivý a počasí ve střední Evropě bude pod vlivem tlakových níží, ale asi málokoho by v tu chvíli napadlo, že srážky budou tak vydatné a trvalé, že se zvednou hladiny řek tak, že bude následovat povodeň, která se budou přirovnávat k srpnové povodni 2002.


I přes to, že v prvních třech červnových dnech napršelo na mnohých místech Česka více srážek než je červnový dlouhodobý normál (85 mm), při synoptické situaci, kdy se nad střední Evropou udržuje tlaková níže téměř bez pohybu, se vlastně o extrému hovořit nedá. Doufejme, že si letos Medard už deštivé počasí „vybral“ dopředu a úderem druhé poloviny týdne bude na obloze převládat polojasno až oblačno, jen místy s přeháňkami nebo bouřkami. A že se brzy dočkáme už také nějakého tropického dne. A na závěr jsem se snažila na propršeném jaru najít něco pozitivního, ale zápory jasně převažují:

Klady deštivého jara: Lépe se dýchá alergikům, méně úrazů (lidé nesportují, nepracují na zahradě)

Zápory: Povodně, Opožděné práce v zemědělství (otavy), plísně, zvýšený počet dopravních nehod, únava, deprese, zvýšený příjem kalorií, pomalý internet